Slovensko opět řeší výskyt medvědů a jejich nebezpečnost pro veřejnost. Tlak vzrostl poté, co šelmy v krátkém sledu zaútočily na různých místech. Většina stran v parlamentu mluví o přemnožení a žádá řízený odstřel. Podle části expertů to ale problém nevyřeší. Mluví o zneužívání tématu před volbami.
Malebné okolí obce Sučany v podhůří Malé a Velké Fatry láká rodiny s dětmi. Jenže zároveň i ty, kteří tu žijí mnohem déle. „Za domem jsem měl medvěda. Vyšel na cestu, potom jsem ho sledoval. Musel jsem ho autem trochu vytroubit, aby se vůbec pohnul,“ popisuje obyvatel Sučan Vladimír.
Ne všechna setkání dopadnou dobře. Pár dnů nazpět právě tady šelma zaútočila na muže se psem. V poslední chvíli ji zastřelil. Tři podobné útoky na Slovensku během 24 hodin obnovily debatu o soužití lidí a medvědů.
Přítomnost medvědů není v okolí Sučan žádnou novinkou. Už před pěti lety napadl medvěd místního umělce. Loni pak zásahové týmy musely řešit útoky hned dvou jedinců, kteří ztratili vůči lidským obydlím ostych.
Medvědů je podle studie na Slovensku přes tisíc
Místní komunální odpad chrání klece. Možností, jak udržet medvědy dále, prý ale obec už moc nemá. Starosta je pro regulovaný odstřel. Stejný názor má i většina parlamentních stran a žádá výjimku od Evropské komise.
Politici mluví o přemnožení šelem. Část expertů to ale zpochybňuje. Podle studie ochranářů a vědců z českých univerzit čítá slovenská populace medvěda nanejvýš 1275 tvorů napříč Slovenskem. Ani řízený odstřel nemusí pomoci.
„Zásadní vliv mají i zdánlivě nepatrné změny v chování člověka, protože lidská populace je obrovská oproti počtu medvědů,“ míní bývalý státní tajemník ministra životního prostředí Juraj Smatana.
Spor o počet medvědů
Slovenští lesníci však kvůli několika napadením studii zpochybnili. Podle Národního lesnického centra žije na Slovensku 2500 až 3200 medvědů. Shodují se v tom s tamními myslivci, podle kterých je šelma přemnožená. Dokládají to i mapou výskytu, podle které se teritorium osídlené medvědy zvětšilo za 22 let až o 42 procent. To by podle nich znamenalo, že se lidé mohou setkat s medvědem až na třetině celkové rozlohy Slovenska.
„Jedno teritorium medvěda zahrnuje několik honiteb (…) Velmi často jsou tyto statistiky nadhodnocené,“ okomentoval Pavel Hulva z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Získat relevantní data o výskytu šelem pomocí vědecké metody je podle něj náročné, při sčítání nelze medvědy jednoduše rozeznat.
Předloni sousední země zaznamenala první případ úmrtí člověka po útoku medvěda ve svých novodobých dějinách. Hulva však upozornil, že ačkoliv je takový případ tragický, statisticky je ojedinělý. „Ve srovnání s počtem napadení člověka domácími zvířaty, neřkuli třeba autonehodami, je to číslo poměrně nízké,“ doplnil.
Odborníci tak vidí dva hlavní problémy: život lidí a medvědů se stále víc prolíná, stejně jako fakta a emoce v debatě o nich.
