Slovenská vláda chce zákonem přinutit nespokojené lékaře pracovat

Slovenská vláda chce zvláštním zákonem přinutit lékaře, kteří hromadně podali výpovědi kvůli sporu se státem mimo jiné o platy, aby zůstali pracovat v nemocnicích. Kabinet premiéra Roberta Fica (Smer) na své nedělní schůzi schválil návrh, který rovněž předpokládá, že za odepření povinnosti vykonávat zdravotní péči během vyhlášené mimořádné situace bude zdravotníkům hrozit trestní stíhání.

Předlohu zákona by ještě na probíhající schůzi mohl posoudit parlament, ve kterém mají vládní strany většinu jednoho hlasu.

Podle odborů hromadně výpovědi podalo více než 3300 lékařů na Slovensku, tedy většina nemocničních doktorů. Učinili tak v reakci na vládní škrty v růstu platu zdravotníků a tvrdili, že stát neplní ani jiné podmínky z dřívějšího společného memoranda.

Jejich odchod na konci letošního roku by patrně ochromil provoz nemocnic, což se na Slovensku stalo už v roce 2011, kdy lékaři rovněž hromadně podali výpovědi a kdy nemocnicím přijeli na pomoc čeští vojenští lékaři.

Cesta vyhlášení mimořádné situace

Nynější vládní návrh zákona počítá s možností vyhlášení mimořádné situace kvůli kritické nedostupnosti ústavní zdravotní péče. Vláda by ji mohla stanovit nanejvýše na šedesát dnů, ovšem s možností prodloužení o stejnou dobu. Například výpovědní lhůta, která by zdravotníkům měla vypršet za mimořádné situace, by podle navržené normy skončila až dnem odvolání mimořádné situace.

Předloha rovněž počítá se zavedením nových trestných činů postihujících vyhýbání se či odepření výkonu zdravotnické péče za mimořádné situace. Bezúhonnost žadatele je na Slovensku podmínkou k vydání licence pro výkon zdravotnického povolání.

„Život a zdraví občanů jsou nadřazeny jakýmkoliv právům lékařů na pracovní spory,“ řekl po jednání vlády ministr zdravotnictví Kamil Šaško. Dodal, že mimořádná situace by mohla být vyhlášena ve 12 ze 79 okresů. Podle něj navrhovaná opatření neznamenají zavedení nucených prací.

Šéf lékařských odborů LOZ Peter Visolajský uvedl, že bič na lékaře nebude fungovat a že vláda není schopna ani ochotna řešit problémy zdravotnictví.

„Místo řešení problémů našeho zdravotnictví vláda nařídila nucené práce těm, kdo tato řešení pro naše zdravotnictví od vlády žádají. Dnešní výpovědi lékařů nejsou o nových požadavcích ani o navýšení platů, ale tyto výpovědi vznikly, protože vláda Roberta Fica jednostranně a bez dialogu porušila dohody,“ napsal Visolajský.

Zneužití moci, zní od opozice

Lékařů se zastalo například opoziční Křesťanskodemokratické hnutí. Uvedené návrhy kabinetu označilo za zneužití moci a za překročení mezí.

Opoziční strany a odbory už dříve tento týden uvedly, že vláda se chystá nařídit zdravotníkům pracovní povinnost. LOZ tvrdilo, že takový krok by neznamenal, že zdravotní péče bude zajištěna. Už při hromadných výpovědích lékařů v roce 2011 tehdejší vláda nařídila zdravotníkům dostavit se do práce; podle dostupných informací tuto povinnost lékaři obcházeli například tím, že si nechali vystavit neschopenku. Současná vláda navrhla, aby za uvedené mimořádné situace mohla neschopenku vystavovat zdravotníkům jen státem určená zařízení.

Lékaři si od státu vymohli zvýšení platů prostřednictvím hromadných výpovědí naposledy před dvěma lety. Parlament pak také hlasy Ficovy strany, která tehdy byla v opozici, schválil, že platy lékařů, zdravotních sester a jiných profesí ve zdravotnictví budou záviset na průměrné mzdě na Slovensku a na délce praxe. Na základě tohoto pravidla se platy zdravotníků měly v příštím roce zvýšit o téměř desetinu.

Ficova vláda ale letos na podzim v rámci konsolidačního balíčku na ozdravení státních financí rozhodla, že platy zdravotnického personálu porostou pomaleji. V reakci rezignovala ministryně zdravotnictví Zuzana Dolinková. Její nástupce Šaško pak prosadil zrušení uvedených škrtů pro některé skupiny zdravotníků. I po této změně se ovšem například lékařům budou platy v příštích dvou letech nadále zvyšovat pomaleji než podle původních pravidel. To odmítlo nejen LOZ, ale i další organizace zastupující zdravotníky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 1 mminutou

Ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga, tvrdí ruské úřady

Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly významný přístav Usť-Luga. V příspěvku na telegramu zmínil, že v přístavu jsou škody a poté uvedl, že hasiči likvidují požár. Přístav se stal terčem útoku již poněkolikáté tento týden. Rusko také pokračovalo v útocích na Ukrajinu. Při ruském dronovém útoku na Mykolajivskou oblast bylo zraněno deset lidí, oznámil šéf regionální vojenské správy Vitalij Kim. Ruské drony také znovu útočily v Oděské oblasti.
09:45Aktualizovánopřed 8 mminutami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 3 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 9 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 13 hhodinami
Načítání...