Slovenská sněmovna ve čtvrtek usnesením zavázala členy kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer), aby na mezinárodní úrovni už nehlasovali pro přijetí nových sankcí a obchodních omezení vůči Rusku. Návrh poslanců nejmenší vládní strany SNS podpořila při hlasování i většina zbylých vládních poslanců.
Z vyjádření Fica vyplynulo, že rozhodnutí sněmovny má jen za žádost vůči členům vlády, aby nepodpořili sankce, jež škodí Slovensku. Části tamní opozice, která jako celek sankce proti Moskvě obhajuje, při hlasování nevyšel pokus o obstrukci ve sněmovně a za zvolenou taktiku se omluvila.
Slovensko se podílí na protiruských sankcích jako členská země Evropské unie, která kvůli pokračující vojenské agresi Ruska na Ukrajině v květnu schválila již sedmnáctý balík restrikcí vůči Moskvě. Schválení nových sankcí i prodlužování těch stávajících vyžaduje jednomyslný souhlas členských zemí evropského bloku.
Podle usnesení sněmovna zavázala členy vlády, aby „v rámci mezinárodních organizací a společenství, jichž je Slovenská republika členem, či mezinárodních smluv, kterými je Slovenská republika vázaná, nehlasovali za přijetí nových sankcí a obchodních omezení vůči Ruské federaci a aktivně prosazovali opatření ke stabilizaci energetického trhu, eliminaci cenové volatility a ochranu strategických zájmů slovenského hospodářství“.
Text usnesení nezmiňuje, jak má kabinet postupovat při hlasování o prodloužení stávajících protiruských sankčních opatření EU.
Sněmovna ve schváleném dokumentu také tvrdí, že sankční politika a omezení vůči Moskvě přispívají k růstu cen energií a narušují dodavatelské řetězce, což oslabuje konkurenceschopnost slovenských podniků.
„Je to historický dokument, který je prvním dokumentem v rámci států EU. Jasně konstatuje, že protiruské sankce způsobují slovenskému hospodářství škodu,“ zdůraznil předseda Slovenské národní strany Andrej Danko po hlasování sněmovny, při kterém usnesení podpořili také například téměř všichni poslanci Ficovy strany Smer.
Danko tvrdil, že pro vládu není nic závaznějšího než usnesení parlamentu, v koalici na tom podle Denníku N ovšem nepanuje shoda. List citoval ústavního právníka Vincenta Bujňáka, podle nějž usnesení zákonodárné komory není obecně závazným předpisem a člen kabinetu se může od dokumentu odchýlit.
Podle některých slovenských médií schválení návrhu uvedeného usnesení vládní poslanci nepředpokládali a výsledky hlasování naznačují, že přijetí dokumentu nechtěl ani Smer. Na hlasování chyběli čtyři poslanci Ficovy strany – právě o většinu tohoto počtu zákonodárců se přitom vláda ve sněmovně opírá.
Usnesení bez zmínky o ruské agresi
Usnesení, v němž není ani zmínka o trvající ruské agresi vůči sousední zemi, podpořilo 51 ze 76 přítomných zákonodárců. Opoziční poslanci toto hlasování podle výpisu až na jednu zákonodárkyni ignorovali; uvedená poslankyně následně tvrdila, že se hlasování rovněž nezúčastnila. Výsledek toto její prohlášení ovšem podle dostupných informací nezmění. Pokud by ji ale systém vykázal jako nepřítomnou, sněmovna by nemohla o usnesení hlasovat, neboť k tomu musí být v jednacím sále přítomna nadpoloviční většina členů parlamentu, tedy alespoň šestasedmdesát.
Předseda SNS Andrej Danko už dříve kritizoval slovenský souhlas se zatím posledním balíkem protiruských sankcí EU. Premiér Fico, který v minulosti obecně vystupoval proti těmto restrikcím, Dankovi pak vzkázal, že Bratislava nebude narušovat jednotu EU, pokud sankce neohrozí zájmy sousední země.
Ve středu slovenský prezident Peter Pellegrini odmítl vypsat referendum o neuplatňování protiruských sankcí, jak to žádala petice. Hlava státu své rozhodnutí zdůvodnila nesplněním zákonných náležitostí a nejasností navrhované otázky. Předseda neparlamentního Slovenského Hnutí Obrody Róbert Švec, jehož formace petici organizovala, obvinil hlavu státu ze zmaření referenda. Uvedený krok Pellegriniho kritizoval také Danko.
„Rozhodnutí slovenského parlamentu při veškerém respektu nepovažuji za dobré pro bezpečnost Evropy. Česko považuje boj proti ruské agresivní politice za důležitý. A jednota EU, zejména proti ruské agresi, je klíčová. Proto Česká republika bude dál podporovat Ukrajinu a prosazovat přijetí osmnáctého balíčku tvrdých protiruských sankcí,“ reagoval na aktuální dění v sousední zemi premiér Petr Fiala (ODS).
Vyslovil se tak obdobně jako ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.), který řekl, že nevidí ke zrušení sankcí důvod. Naopak zdržování Ruska při vyjednávání o klidu zbraní podle něj ukazuje, že je nutné vyvinout další tlak na Moskvu – včetně tvrdších sankcí.
Podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je rozhodnutí slovenské národní rady nejen politicky nebezpečné, ale i morálně neobhajitelné. „Odmítnutí sankcí znamená zavírání očí před utrpením těch, kteří brání svou zemi a své domovy před brutální ruskou agresí,“ napsal na síti X s odkazem na oběti války. Evropa musí podle něj stát pevně proti agresi, jinak zradí nejen Ukrajinu, ale i vlastní hodnoty.
