Speciální elektorální operace, zhodnotil dění v Rusku Preobraženský

Nahrávám video

V Rusku v neděli po třech dnech hlasování skončily prezidentské „volby“, které byly podle české diplomacie nedemokratické a netransparentní. Podle historika Alexeje Kelina vládci Kremlu nejde ani tak o výsledek „voleb“, ale o to, aby lidi udržel v permanentním strachu. Výsledek hlasování je podle něj jen číslo, „které mu snaživí poskoci připraví“. Rusista Jan Machonin ve speciálním vysílání ČT24 poznamenal, že odpůrci Putinova režimu budou muset vymyslet nové způsoby jak protestovat, ale zároveň se nenechat zničit.

„Ty volby není možné považovat za volby. Z hlediska režimu jde o dobře promazaný mechanismu, který výborně zafungoval – tak, jak si představovali,“ poznamenal Machonin. Kreml podle něj využil všech možností, které měl.

„Jako korporativní mechanismy, tedy přinutit zaměstnance velkých podniků, aby hlasovali kdy a koho mají, donutit členy Jednotného Ruska, aby k urnám přivedli své přátele a příbuzné,“ uvedl rusista jako příklad. Hlasování v Rusku tak podle něj bylo spíše představením.

Dle Alexeje Kelina si i svobodomyslná část ruské společnosti přestává věřit. I proto, že Putin měl podle něj spoustu času na to, aby si vybudoval „naprosto neprůstřelný“ aparát.

„Když se podíváte, jaká byla víra svobodomyslných lidí v možnost něco změnit, tak třeba na pohřeb Andreje Sacharova v roce 1989 přišly statisíce lidí. Na pohřeb Borise Němcova pak asi sedmdesát tisíc lidí, podstatně méně. A na pohřeb Alexeje Navalného něco mezi pěti až sedmi tisíci lidmi,“ poznamenal Kelin.

I to dokládá, že odpůrci Putinova režimu přestávají věřit v možnost změny. Kelin rovněž podotkl, že zhruba osmdesát procent Rusů má problém s přežitím. „Vědí, že se nikam nemohou odstěhovat, že musejí žít ten život, který mají a nechtějí si ho komplikovat,“ konstatoval historik.

Vladimiru Putinovi dle Kelina ani tak nejde o výsledek „voleb“. „Protože to je jen nějaké číslo, které mu snaživí poskoci připraví,“ řekl. Ale jde mu podle něj o to udržet lidi v permanentním strachu. „S tím, že se nedá vůbec nic dělat, že se nedá vůbec nic změnit,“ prohlásil.

Na dotaz, co bude s Ruskem za šest let, Machonin odpověděl, že záleží především na tom, co budou Rusové ochotni obětovat. „Protest bude mít úplně jinou podobu, než měl doposud. Všechny zaběhnuté modely režim už víceméně zrušil,“ míní. Putinovi odpůrci tak podle něj budou muset přijít s novou taktikou. Zkoušet hranice systému už nefunguje, protože je systém okamžitě zavře, zdůraznil rusista. „Budou muset vymyslet nové způsoby jak protestovat, ale zároveň se nenechat zničit.“

Kurfürst: „Volby“ nebyly svobodné a demokratické, ale výsledek respektujeme

Bývalý velvyslanec v Rusku Petr Kolář ve speciálním vysílání ČT24 upozornil, že hlasování na okupovaných územích Ukrajiny je nelegitimní. „Hlasování v Rusku také žádné volby nejsou, je to imitace voleb. Jakási hra, aby současný vládce Kremlu mohl pokračovat jakoby legitimně dál,“ doplnil.

Kdyby západní země neuznaly výsledek prezidentských „voleb“ v Rusku, by bylo krásné, podotkl Kolář. „Znamenalo by to, že jsme se opravdu posunuli dál, než jsme si doposud troufali.“ Je podle něj jasné, že ruská opozice to očekává a požaduje. Nicméně sám Kolář nepředpokládá, že by se tak stalo. „Na druhou stranu se jistě objeví řada výraznějších politiků, kteří budou kategoričtější. Ale zase se nic nezmění. Odsoudili jsme anexi Krymu, ruskou válku proti Ukrajině… Pan Putin se tomu jen směje,“ řekl Kolář.

Globální Západ se dle Koláře musí hlavně snažit, aby byl silnější. Měnit poměry v Rusku mu nepřísluší, to Rusové musejí chtít sami, míní. „Vše, co přichází zvenčí, je v Rusku většinou odsouzeno k neúspěchu.“

Vrchní ředitel sekce evropského resortu zahraničních věcí Jaroslav Kurfürst ve Speciálu ČT24 podotkl, že si nemyslí, že by Česko mělo „volby“ v Rusku označit za nelegitimní a nezákonné „To bychom museli potom opravdu zpřetrhat veškeré vazby na Rusko. My výsledek, který je zřejmý, (…) respektujeme. Ale zároveň říkáme, že volby nebyly svobodné a demokratické,“ uvedl. Kurfürst se však shodl s Kolářem v tom, že hlasování na území Ukrajiny bylo zcela nelegitimní.

Evropská unie dala dle Kurfürsta politické vyjádření, které bude zveřejněno v pondělí. „My jsme se na něm podíleli. Ale myslím, že nebude zpochybňovat samotné zvolení Vladimira Putina,“ řekl.

„Speciální elektorální operace“

Politolog a publicista Ivan Preobraženský „volby“ v Rusku nazval „speciální elektorální operací“. „Bohužel nejen Česká republika, ale i celá Evropská unie výsledek uzná,“ předpokládá.

Vztah Rusů k Putinovi podle Preobraženského definuje především strach. „To je v současnosti hlavní emoce v Rusku vůbec. Samozřejmě je i část lidí, pro kterou je to obdiv. Ta ale není tak velká, jak ukazuje speciální elektorální operace,“ okomentoval.

„Dnes už je to možná vztah paraziticko-symbiotický. Drtivá většina Rusů právě proto, jak dlouhou dobu Putin u moci je, si nemohou ani vzpomenout, jak to vypadalo před ním,“ zhodnotil politický geograf Michael Romancov.

Podle něj si tak ani spousta Rusů neklade otázku, jaké by to mohlo být bez Putina. „Spíše naopak. Možná, že až Vladimir Putin zemře – předpokládejme, že je skutečná lidská bytost – budou lidé skutečně zoufalí, třeba dosti podobně, jako když zemřel Stalin,“ doplnil Romancov.

„Moc je nejsilnější afrodiziakum, které existuje. (…) Putin mu zjevně plně podlehl,“ konstatoval také politický geograf. Podle něj Putin s největší pravděpodobností nemá ani možnost rezignovat. „Kdyby tak učinil, pravděpodobně by mu šlo o život,“ prohlásil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...