Speciální elektorální operace, zhodnotil dění v Rusku Preobraženský

Nahrávám video
Speciál ČT24 k prezidentským „volbám“ v Rusku
Zdroj: ČT24

V Rusku v neděli po třech dnech hlasování skončily prezidentské „volby“, které byly podle české diplomacie nedemokratické a netransparentní. Podle historika Alexeje Kelina vládci Kremlu nejde ani tak o výsledek „voleb“, ale o to, aby lidi udržel v permanentním strachu. Výsledek hlasování je podle něj jen číslo, „které mu snaživí poskoci připraví“. Rusista Jan Machonin ve speciálním vysílání ČT24 poznamenal, že odpůrci Putinova režimu budou muset vymyslet nové způsoby jak protestovat, ale zároveň se nenechat zničit.

„Ty volby není možné považovat za volby. Z hlediska režimu jde o dobře promazaný mechanismu, který výborně zafungoval – tak, jak si představovali,“ poznamenal Machonin. Kreml podle něj využil všech možností, které měl.

„Jako korporativní mechanismy, tedy přinutit zaměstnance velkých podniků, aby hlasovali kdy a koho mají, donutit členy Jednotného Ruska, aby k urnám přivedli své přátele a příbuzné,“ uvedl rusista jako příklad. Hlasování v Rusku tak podle něj bylo spíše představením.

Dle Alexeje Kelina si i svobodomyslná část ruské společnosti přestává věřit. I proto, že Putin měl podle něj spoustu času na to, aby si vybudoval „naprosto neprůstřelný“ aparát.

„Když se podíváte, jaká byla víra svobodomyslných lidí v možnost něco změnit, tak třeba na pohřeb Andreje Sacharova v roce 1989 přišly statisíce lidí. Na pohřeb Borise Němcova pak asi sedmdesát tisíc lidí, podstatně méně. A na pohřeb Alexeje Navalného něco mezi pěti až sedmi tisíci lidmi,“ poznamenal Kelin.

I to dokládá, že odpůrci Putinova režimu přestávají věřit v možnost změny. Kelin rovněž podotkl, že zhruba osmdesát procent Rusů má problém s přežitím. „Vědí, že se nikam nemohou odstěhovat, že musejí žít ten život, který mají a nechtějí si ho komplikovat,“ konstatoval historik.

Vladimiru Putinovi dle Kelina ani tak nejde o výsledek „voleb“. „Protože to je jen nějaké číslo, které mu snaživí poskoci připraví,“ řekl. Ale jde mu podle něj o to udržet lidi v permanentním strachu. „S tím, že se nedá vůbec nic dělat, že se nedá vůbec nic změnit,“ prohlásil.

Na dotaz, co bude s Ruskem za šest let, Machonin odpověděl, že záleží především na tom, co budou Rusové ochotni obětovat. „Protest bude mít úplně jinou podobu, než měl doposud. Všechny zaběhnuté modely režim už víceméně zrušil,“ míní. Putinovi odpůrci tak podle něj budou muset přijít s novou taktikou. Zkoušet hranice systému už nefunguje, protože je systém okamžitě zavře, zdůraznil rusista. „Budou muset vymyslet nové způsoby jak protestovat, ale zároveň se nenechat zničit.“

Kurfürst: „Volby“ nebyly svobodné a demokratické, ale výsledek respektujeme

Bývalý velvyslanec v Rusku Petr Kolář ve speciálním vysílání ČT24 upozornil, že hlasování na okupovaných územích Ukrajiny je nelegitimní. „Hlasování v Rusku také žádné volby nejsou, je to imitace voleb. Jakási hra, aby současný vládce Kremlu mohl pokračovat jakoby legitimně dál,“ doplnil.

Kdyby západní země neuznaly výsledek prezidentských „voleb“ v Rusku, by bylo krásné, podotkl Kolář. „Znamenalo by to, že jsme se opravdu posunuli dál, než jsme si doposud troufali.“ Je podle něj jasné, že ruská opozice to očekává a požaduje. Nicméně sám Kolář nepředpokládá, že by se tak stalo. „Na druhou stranu se jistě objeví řada výraznějších politiků, kteří budou kategoričtější. Ale zase se nic nezmění. Odsoudili jsme anexi Krymu, ruskou válku proti Ukrajině… Pan Putin se tomu jen směje,“ řekl Kolář.

Globální Západ se dle Koláře musí hlavně snažit, aby byl silnější. Měnit poměry v Rusku mu nepřísluší, to Rusové musejí chtít sami, míní. „Vše, co přichází zvenčí, je v Rusku většinou odsouzeno k neúspěchu.“

Vrchní ředitel sekce evropského resortu zahraničních věcí Jaroslav Kurfürst ve Speciálu ČT24 podotkl, že si nemyslí, že by Česko mělo „volby“ v Rusku označit za nelegitimní a nezákonné „To bychom museli potom opravdu zpřetrhat veškeré vazby na Rusko. My výsledek, který je zřejmý, (…) respektujeme. Ale zároveň říkáme, že volby nebyly svobodné a demokratické,“ uvedl. Kurfürst se však shodl s Kolářem v tom, že hlasování na území Ukrajiny bylo zcela nelegitimní.

Evropská unie dala dle Kurfürsta politické vyjádření, které bude zveřejněno v pondělí. „My jsme se na něm podíleli. Ale myslím, že nebude zpochybňovat samotné zvolení Vladimira Putina,“ řekl.

„Speciální elektorální operace“

Politolog a publicista Ivan Preobraženský „volby“ v Rusku nazval „speciální elektorální operací“. „Bohužel nejen Česká republika, ale i celá Evropská unie výsledek uzná,“ předpokládá.

Vztah Rusů k Putinovi podle Preobraženského definuje především strach. „To je v současnosti hlavní emoce v Rusku vůbec. Samozřejmě je i část lidí, pro kterou je to obdiv. Ta ale není tak velká, jak ukazuje speciální elektorální operace,“ okomentoval.

„Dnes už je to možná vztah paraziticko-symbiotický. Drtivá většina Rusů právě proto, jak dlouhou dobu Putin u moci je, si nemohou ani vzpomenout, jak to vypadalo před ním,“ zhodnotil politický geograf Michael Romancov.

Podle něj si tak ani spousta Rusů neklade otázku, jaké by to mohlo být bez Putina. „Spíše naopak. Možná, že až Vladimir Putin zemře – předpokládejme, že je skutečná lidská bytost – budou lidé skutečně zoufalí, třeba dosti podobně, jako když zemřel Stalin,“ doplnil Romancov.

„Moc je nejsilnější afrodiziakum, které existuje. (…) Putin mu zjevně plně podlehl,“ konstatoval také politický geograf. Podle něj Putin s největší pravděpodobností nemá ani možnost rezignovat. „Kdyby tak učinil, pravděpodobně by mu šlo o život,“ prohlásil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 43 mminutami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...