Bulhary usvědčené ze špionáže pro Rusko potrestali v Británii vězením

Šesti Bulharům usvědčeným v březnu ze špionáže pro Rusko vyměřil londýnský soud tresty vězení v délce pět až téměř jedenáct let. Po propuštění pak budou všichni vyhoštěni, uvedla agentura AP. Podle prokurátorů svými operacemi v Británii, Německu, Rakousku, Španělsku a Černé Hoře mezi lety 2020 a 2023 ohrozili životy mnoha lidí. Skupina se zaměřovala na novináře, diplomaty a ukrajinské vojáky.

Skupinu zřejmě prostřednictvím jejího lídra Orlina Ruseva řídil někdejší známý rakouský manažer společnosti Wirecard Jan Marsalek, který byl podle médií napojen na ruské tajné služby nejméně od roku 2014. Nyní se skrývá na neznámém místě, podle tisku velmi pravděpodobně v Rusku.

Soudce Hlavního trestního soudu v Londýně Nicholas Hilliard řekl, že Rusev byl zapojen do všech šesti složitých operací odhalených policií a měl zásoby falešných dokladů. Odsoudil jej na deset let a osm měsíců. Další z Bulharů Bizer Džambazov dostal deset let a dva měsíce. Oba se doznali ke špionáži a falšování dokladů.

Katrin Ivanovová, Vanja Gaberovová a Tihomir Ivančev byli usvědčeni ze špionáže pro nepřátelskou zemi. Ivanovovou nyní poslal soud za mříže na devět let a osm měsíců, Gaberovovou na šest let a osm měsíců a Ivančeva na osm let. Šestý ze skupiny, Ivan Stojanov, se ke špionáži v zájmu Ruska také přiznal, soud mu udělil trest ve výši pět let a tři týdny.

Mezi osobami, o které se skupina zajímala, byl například bulharský novinář Christo Grozev, který pracoval pro investigativní web Bellingcat a byl hlavním autorem jeho zpráv o otravě dvojitého agenta Sergeje Skripala v roce 2018 v anglickém Salisbury, či ruský aktivista Roman Dobrochotov, uvedla BBC.

Novináře chtěli nalákat na „volavku“

Grozeva sledovala skupina z Vídně na konferenci ve španělské Valencii, chtěla ho nalákat na „volavku“ Gaberovovou a mluvila o tom, že ho okrade a zavraždí nebo unese do Ruska.

„Když jsem se až zpětně dozvěděl, že zahraniční agenti po delší dobu sledovali můj pohyb, komunikaci a domov a sledovali mé blízké, bylo to děsivé, dezorientující a hluboce destabilizující,“ uvedl Grozev v prohlášení, které bylo přečteno před soudem.

V další operaci členové skupiny sledovali americkou leteckou základnu v Německu, kde se podle nich cvičili ukrajinští vojáci.

Rusev ukrýval množství špionážního vybavení. Policie u něj objevila špionážní kamery skryté ve slunečních brýlích, propiskách, kravatách a plyšových hračkách. Našla i rušičku wi-fi a GPS signálu, odposlouchávací zařízení a zařízení pro sledování aut.

Džambazov udržoval milostný vztah s oběma odsouzenými ženami, Ivanovovou i Gaberovovou. Obě pak před soudem tvrdily, že je podvedl a manipuloval s nimi.

Bulharskou buňku britské úřady zadržely v roce 2023, zhruba rok po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu, ve které se Británie jasně postavila na podporu napadené země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 11 mminutami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 4 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 9 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...