Skeletonistu kvůli helmě se zabitými Ukrajinci diskvalifikovali ze závodu na OH

Nahrávám video

Ukrajinský skeletonista Vladyslav Heraskevyč byl po sporu o helmu s fotografiemi sportovců zabitých během ruské vojenské agrese diskvalifikován z olympijského závodu. Na start chtěl jít navzdory zákazu Mezinárodního olympijského výboru (MOV). Podle výboru porušil pravidla olympijské charty, jež zakazuje politická vyjádření. Ukrajinský tým se odvolal k arbitrážnímu soudu.

Ve čtvrtek ráno před začátkem závodu v Cortině d'Ampezzo se Heraskevyče snažila přesvědčit ke změně postoje i prezidentka MOV Kirsty Coventryová, ale neuspěla. „Rozhodně to není tak, že by někdo včetně mne s tím vzkazem nesouhlasil. Je to působivý vzkaz i vzpomínka. Bylo však potřeba najít řešení, které by bylo podle pravidel. To se nám bohužel nepodařilo,“ konstatovala Coventryová.

„Skeletonista Vladyslav Heraskevyč se nesmí zúčastnit olympijských her 2026 v Miláně a Cortině, protože odmítl dodržovat pokyny MOV týkající se svobody projevu sportovců,“ oznámil pak Mezinárodní olympijský výbor a dodal, že s lítostí se rozhodl odebrat sportovci i akreditaci.

Ukrajinská výprava se odvolala ke Sportovnímu arbitrážnímu soudu (CAS), který požádala o vyjádření do pátku. Na Heraskevyčově neúčasti v závodě, jehož první dvě kola se jela ve čtvrtek, už ale verdikt nic nezmění.

Navrácená akreditace

Po třech hodinách od vynesení trestu MOV oznámil, že Heraskevyčovi akreditaci obnovil, zákaz startu ale zůstal v platnosti. Coventryová podle MOV „po velmi uctivé diskusi“ se sportovcem požádala předsedu disciplinární komise, aby „výjimečně znovu zvážil“ odebrání akreditace. Žádosti bylo vyhověno, což znamená, že Heraskevyč může i nadále pobývat v olympijské vesnici.

„Nikdy mě ani nenapadlo, že bych s tou helmou nestartoval. Neporušil jsem žádná pravidla. Ukradli mi můj olympijský okamžik,“ prohlásil Heraskevyč. „Nikdy jsem nechtěl skandál s Mezinárodním olympijským výborem a ani jsem ho nevyvolal. Vyvolal ho Mezinárodní olympijský výbor svým výkladem pravidel, který mnozí považují za diskriminační,“ dodal.

Názor lze vyjádřit jinak, uvedl Doktor

Šéf české olympijské výpravy Martin Doktor ke sporu řekl, že na Hry nepatří politická gesta, ať mají sebelepší důvod, a sportovci mají jiné možnosti vyjádřit názor než přímo na sportovišti. „Pokud toto pravidlo opustíme, nedopadne to dobře,“ obává se Doktor, který je sportovním ředitelem Českého olympijského výboru. Z čistě lidského hlediska vyjádřil nicméně pro závodníkův postoj pochopení.

Vladyslav Heraskevyč byl kvůli své helmě diskvalifikován
Zdroj: Reuters/Athit Perawongmetha

MOV se odkazuje na článek olympijské charty, jenž zakazuje politickou propagandu na sportovištích. Podle něj musí mít všichni sportovci zajištěnou možnost soustředit se na výkony v bezpečném prostředí, neovlivněném konflikty ve světě.

Sedmadvacetiletý Heraskevyč ale trval na tom, že helmou se speciálním designem chce pouze uctít sportovce padlé ve válce. Plnohodnotný konflikt trvá od 24. února roku 2022, kdy ruské síly vtrhly do sousední země na rozkaz šéfa Kremlu Vladimira Putina.

Skeletonista Vladyslav Heraskevyč
Zdroj: Reuters/Athit Perawongmetha

V helmě absolvoval skeletonista v Cortině tréninky, pro závody jeho žádost o schválení MOV odmítl. Dovolil mu pouze smuteční pásku na paži a vyjadřovat názory v rozhovorech.

Skeletonista odmítl „zradit“ padlé

Heraskevyč již před závodem prohlásil, že v helmě „k uctění památky zesnulých“ navzdory zákazu pojede. „Díky jejich oběti tu můžeme závodit jako tým. Nezradím je. Myslím, že si zaslouží být se mnou v závodě,“ řekl sedmadvacetiletý skeletonista. Vysvětlil, že chtěl vzdát hold sportovcům, z nichž někteří byli medailisty z mládežnických olympiád. „Takže patří do olympijské rodiny,“ argumentoval.

Černobílé portréty zobrazují například krasobruslaře Dmytra Šarpara, zabitého ve válce před dvěma lety, nebo biatlonistu Jevhena Malyševa, který zemřel v březnu roku 2022.

Zelenského zastání

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zákaz pro Heraskevyče kritizoval. Hlava státu zdůraznila, že takové akce jsou kriticky důležité pro sdělení pravdy globálnímu publiku. Uctění památky padlých podle Zelenského nelze považovat za porušení sportovních pravidel ani za čistě politické gesto. „Tato pravda nemůže být nepohodlná, nevhodná ani nazývaná ‚politickou akcí na sportovních soutěžích‘,“ míní prezident. Podle Ukrinformu Zelenskyj udělil Heraskevyčovi Řád svobody.

„Příští generace si to zapamatují jako okamžik hanby,“ napsal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha na sociální síti X o diskvalifikaci krajana. MOV podle něj „systematicky selhává“ tváří v tvář Rusku coby „největšímu zneužívateli mezinárodního sportu a olympijské charty“ a zemi, která „zahájila tři invaze během klidu zbraní při olympijských hrách, zavedla státem financovaný dopingový program, zabila 650 ukrajinských sportovců a trenérů a poškodila na 800 sportovišť na Ukrajině“. Zakázat by se měli Rusové, ne připomínka jejich obětí, které Heraskevyč nezradil, dodal ministr.

Zákaz MOV již dříve zkritizovala ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. „Když se sportovec postaví za pravdu, čest a památku – to je už vítězství. Vítězství pro Vladyslava,“ uvedl ukrajinský olympijský výbor v reakci na diskvalifikaci sportovce, za kterým podle organizace stála, stojí a bude stát celá Ukrajina. „Památka našich hrdinů je cennější než jakékoli medaile a pravidla. (…) Paměť nelze diskvalifikovat!“ poznamenal předseda výboru Vadym Hutcajt.

Ukrajinský parlament v dříve přijaté rezoluci odsoudil rozhodnutí MOV zakázat sportovci zúčastnit se závodu v přilbě s vyobrazením obětí ruské agrese jako nespravedlivost a faktický projev podpory ruskému agresorovi, připomněla agentura Interfax-Ukrajina.

„Já to nevnímám jako spravedlivé rozhodnutí. Tady se nejedná o politickou propagandu, která by mohla kohokoli urážet. Jedná se o vyjádření respektu,“ okomentoval krok MOV český prezident Petr Pavel, který dějiště olympijských her před několika dny navštívil. „Myslím, že tady mohl olympijský výbor udělat gesto a brát to jako respekt,“ podotkl Pavel.

„Diskvalifikací Heraskevyče MOV prostě udělal chybu,“ usoudil lotyšský prezident Edgars Rinkévič.

O propagandu nejde, míní expert

Rovněž podle Tomáše Koblížka z Filosofického ústavu Akademie věd jde o velké pochybení ze strany MOV. „Pojem propagandy má docela přesný význam a jeho docela významnou součástí je, že musí jít o nějaké manipulativní politické projevy. Klasickým příkladem by mohlo být klamání za účelem prosazování určité ideologie, ale v případě této helmy jde o portréty, které odkazují na realitu, žádný prvek manipulace tam nevidím,“ konstatoval Koblížek.

Nahrávám video

Heraskeyvč na sebe upoutal pozornost už před čtyřmi lety během olympijského závodu v Pekingu, kdy ukázal do kamery papír s nápisem „Ne válce na Ukrajině“. Teoreticky mu za to v předvečer velké ruské invaze hrozil postih, MOV ho ale tehdy nepotrestal.

Ital s ruskou vlajkou

Naopak italský snowboardista Roland Fischnaller v posledních dnech soutěžil na olympiádě v Miláně-Cortině v helmě s vlajkami několika zemí – včetně ruské trikolóry, přičemž MOV proti sportovci nepodnikl žádné disciplinární opatření, upozornila agentura Ukrainian News Agency (UNN).

Na internetu se šíří informace, že MOV poskytl vysvětlení tohoto rozhodnutí. Vlajky mají odrážet Fischnallerovu účast na předchozích olympijských hrách, tedy zemí, kde se OH konaly, včetně Ruska, píše UNN.

Vybraní neutrální sportovci z Ruska mohou na olympijských hrách v Itálii startovat. Mezi skeletonisty nejsou. Závod v ledovém kanále v Cortině začal ve čtvrtek a vyvrcholí v pátek.

Načítání...

Kvůli porušení pravidla olympijské charty byla v roce 2024 diskvalifikována na letních olympijských hrách v Paříži afghánská účastnice soutěže v breakdance Manizha Talašová. Jednadvacetiletá Talašová, reprezentující v Paříži tým uprchlíků, nastoupila v předkvalifikaci k soutěži v kostýmu s bleděmodrým pláštíkem, na němž byl nápis „Free Afghan Women“.

Podle olympijského výboru to byla zakázaná prezentace politického hesla. Talašová uprchla z rodné země po převzetí moci radikálním islamistickým hnutím Taliban v roce 2021.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...