Silné sdělení a velký obrat, reagují politici na Trumpova slova k Ukrajině

Nahrávám video

Prezident USA Donald Trump prohlásil, že by Ukrajina mohla s podporou EU a NATO získat zpátky veškeré území dobyté Ruskem. „Je to silné sdělení,“ reagoval na to český ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Ukrajina má dle něj právo obnovit svou územní celistvost. Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Robert Králíček (ANO) vnímá Trumpova slova jako velký obrat, neví však, čím šéf Bílého domu svůj výrok podloží. Debatu v Událostech, komentářích vedla Jana Peroutková.

V úvodu pořadu reagovali politici na sdělení amerického prezidenta Trumpa. Podle něj by Ukrajina s podporou Evropské unie a NATO mohla získat zpět všechna území, která ztratila od začátku plnohodnotné ruské invaze. „Je to bezpochyby silné sdělení. (…) Otázkou je, jak dlouho tato slova Donaldu Trumpovi vydrží,“ podotknul Lipavský s tím, že z jednoho vyjádření nedělá silné závěry.

Nicméně uvedl, že se slovy Trumpa souhlasí. „Dále se musíme soustředit na to, co nás skutečně pálí – a to je naše vlastní ochrana (…) a udržení podpory pro Ukrajinu, aby se ubránila,“ dodal. Moderátorka Peroutková se doptala na Trumpovo doplňující sdělení, podle nějž by Kyjev mohl získat „možná něco víc“. Lipavský prý stojí za tím, že Ukrajina má právo obnovit svojí plnou územní celistvost – otázkou je způsob provedení.

Králíček upozornil na to, že po Trumpově výroku vnímá „velký obrat“. „Zřejmě pochopil, že s (ruským vládcem) Vladimirem Putinem to nebude tak jednoduché, jak předpokládal,“ poznamenal. Neví však, čím šéf Bílého domu svůj výrok podloží, nedokáže si prý představit, jak to Trump myslel.

V reakci na jeho dovětek „možná i něco navíc“ zmínil, že by v tomto případě musely jednotky NATO či Evropské unie vstoupit na ukrajinské území – možná i někam dál. Králíček poukázal také na to, že Kyjev povolil odchod mužům mezi 18. a 25. rokem. „Já se ptám – kdo tam teda bude bojovat, kdo tam dobude ta území?“ doplnil.

Ukrajinská armáda by dle Králíčka měla být silná a stabilní, nicméně bezpečnostní záruky by měla poskytnout právě Severoatlantická aliance. Neví však, jak konkrétně to chce Trump provést.

Lipavský prý chápe Trumpova slova šířeji. „Západ a Evropa má sílu se vymezit vůči Rusku – třeba podporou Ukrajiny, která může obnovit svojí územní celistvost,“ vysvětlil.

V souvislosti s výzvou Trumpa k sestřelení ruských letounů, které naruší vzdušný prostor NATO, Lipavský připomněl českou pomoc Polsku v podobě tří vrtulníků. Obecně uvedl, že pokud se nad vzdušným prostorem státu objeví narušitel, pak má armáda se souhlasem politického vedení právo zasáhnout. Odmítl však slova o eskalaci ze strany NATO, tak podle něj činí Moskva.

Králíček souhlasil s okamžitým sestřelením ruského letounu v případě narušení vzdušného prostoru členské země NATO. „Myslím, že těch dvacet dronů a stíhačka v Estonsku není náhoda,“ zhodnotil. Také si myslí, že jde o „testování ze strany Ruska“.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) předtím v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou souhlasila s tím, že jde o o provokaci ze strany Ruska. Severoatlantická aliance má dle Černochové ukázat v případě narušení svého vzdušného prostoru sílu, na Moskvu „neplatí nic jiného“. Poukázala na případ z roku 2015, kdy Turecko coby člen NATO sestřelilo ruskou stíhačku nad svým územím, nyní se od NATO očekává podobná reakce. „Brala bych to jako ‚last call‘ pro Putina,“ uvedla. Je dle ní dobře, že Aliance nechtěla konflikt eskalovat. Po událostech z posledních dvou týdnů už NATO dle jejího názoru ale musí reagovat rázně.

Nahrávám video

Kde leží priority

Na otázku, jestli jde ze strany Ruska o předehru, s ohledem na to, že se mluví o tom, že Moskva do tří až pěti let zaútočí na další zemi, Králíčka vypíchnul, že Evropa by si měla určit, stanovit a uvědomit priority.

„Měli bychom se jasně vypořádat s migrací, měli bychom uzavřít schengenský prostor – tak jako to udělali třeba Poláci na běloruské hranici,“ uvedl Králíček. Migrace je totiž jedna věc, která Evropu vysává a trápí, podotýká. Migrační pakt by se dle něj měl odmítnout a začít řešit „opravdu radikálně“.

„Měli bychom se vypořádat s Green Dealem, měl by skončit. Pokud chceme na jedné straně zbrojit a vyrábět ocel, tak nemůžeme dělat Green Deal“ prohlásil a zmínil i to, že „bychom se měli soustředit na jádro, odstřihnout se od ruských fosilních paliv“.

Lipavský míní, že priority jsou jasně stanoveny. Reagoval mimo jiné, že migrační pakt pomáhá Evropě bránit se proti migraci, byť připouští, že se připravuje revize. „Na hranicích se dá díky němu vracet více potenciálně odmítnutelných žadatelů,“ podotkl. Zdůraznil také pokračování navyšování výdajů na obranu a připravenost k odstrašení Ruska.

Z hlediska české muniční iniciativy se Králíček kloní k tomu, aby ji centrálně převzalo NATO, přičemž odkázal na Trumpova slova, že další zbraně budou USA dodávat Ukrajině přes NATO. „Za nás (hnutí ANO, pozn. red.) je muniční iniciativa netransparentní, nedůvěryhodná, nepodporujeme ji,“ dodal. „Amerika prodává zbraně, ale to jsou prodeje přes jednotlivé země. Aliance nemá konsenzus, aby někam dodávala zbraně,“ poznamenal Lipavský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 57 mminutami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 9 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...