Polsko nasadí deset tisíc vojáků k ochraně kritické infrastruktury

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski označil sabotáž na železnici za akt státního terorismu a slíbil odpověď, která nebude jen diplomatická. Šéf polské obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz následně oznámil, že armáda nasadí deset tisíc vojáků, aby pomohli ochránit bezpečnost kritické infrastruktury. Polské úřady také uvedly, že zadržely několik lidí podezřelých z napomáhání sabotérům, kterými byla dle prokuratury dvojice Ukrajinců, která údajně uprchla do Běloruska.

„Cizí (zpravodajské) služby v posledních dnech podnikly akce, které mohly způsobit železniční neštěstí a smrt mnoha lidí. Cizí stát vyslal dobře vycvičené diverzanty. Jen zázrakem nedosáhli svého cíle. Ruská (vojenská rozvědka) GRU si na špinavou práci najímá vykonavatele pod falešnou vlajkou. Tentokrát se nejednalo jen o sabotáž jako dříve, ale o akt státního terorismu, protože jasným záměrem bylo způsobit oběti na životech,“ prohlásil Sikorski podle deníku Rzeczspospolita.

„Naše reakce nebude jen diplomatická, o čemž budeme informovat v příštích dnech,“ uvedl dále šéf polské diplomacie. Na tiskové konferenci upozornil, že Moskvu opakovaně varoval, že pokud nepřestane s nepřátelskými činy proti Polsku, bude následovat další omezení ruské diplomatické a konzulární přítomnosti v zemi.

Rusko nejenže nepřestalo se sabotážemi v Polsku, ale naopak tyto útoky eskaluje, konstatoval ve středu Sikorski. „V souvislosti s tím – ale to nebude naše úplná odpověď – jsem přijal rozhodnutí odvolat souhlas s působením posledního ruského konzulátu (v Polsku), konzulátu v Gdaňsku,“ řekl ministr podle polské tiskové agentury PAP.

Operace Horizont

Odpoledne pak ministr obrany Kosiniak-Kamysz oznámil, že armáda k ochraně kritické infrastruktury nasadí deset tisíc vojáků v rámci takzvané operace Horizont. „Je to jedna z největších operací. Spolu s ministrem (vnitra Marcinem) Kierwińským předkládáme žádost premiérovi a poté bude žádost premiéra předložena prezidentovi,“ přiblížil ministr obrany.

„Mluví se o tom, že se bude jednat o dohled například nad některými budovami, ale především nad některými komunikacemi,“ popsal zpravodaj ČT v Polsku Jan Řápek.

Nahrávám video

Náčelník polského generálního štábu Wieslaw Kukula dodal, že operace má být spuštěna 21. listopadu a na přelomu listopadu a prosince se plánuje také spuštění testovací verze aplikace pro hlášení incidentů. Podle agentury Reuters také varoval, že nadcházející vánoční období by mohli nepřátelé země vnímat jako vhodnou dobu pro sabotáže.

„Budou více sledovat aktivity ruských občanů, dá se očekávat, že Polsko přijme další dodatečné sankce, přijme ochranná opatření. Těžko ale říct, zda přistoupí k nějakým aktivním operacím, třeba kybernetickým, přímo proti Rusku. Pokud, tak to bude spíše skrytou formou,“ komentoval dříve možnou reakci Varšavy generálporučík ve výslužbě Pavel Macko.

Nahrávám video

Moskva omezí polskou diplomatickou a konzulární přítomnost v Rusku

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dle Reuters vyjádřil politování nad rozhodnutím Varšavy odvolat souhlas s působením posledního ruského konzulátu v Polsku, které podle něj svědčí o přání zredukovat jakoukoliv diplomatickou a konzulární činnost v zemi na nulu, což nemá nic společného se zdravým rozumem. „Jako reciproční opatření ruská strana omezí polskou diplomatickou a konzulární přítomnost v Rusku,“ sdělila ruské státní agentuře TASS mluvčí tamní diplomacie Marija Zacharovová.

Mluvčí ministra pověřeného koordinací zvláštních služeb Jacek Dobrzyński ve středu oznámil zadržení několika lidí podezřelých z napomáhání „teroristickému činu“. Polské zpravodajské služby jsou na stopě vykonavatelů i objednavatelů, ale více podrobností nelze zatím poskytnout, uvedl mluvčí. Dodal, že případu se věnují nejlepší detektivové, nejlepší agenti kontrarozvědky a prokurátoři. Počet zadržených zprvu neupřesnil, později ale listu Gazeta Wyborcza řekl, že jsou čtyři.

Obvinění Ukrajinci s vazbou na Rusko

Podle úterního vyjádření polského premiéra Donalda Tuska z vyšetřování vyplývá, že sabotáž spáchali „dva ukrajinští občané, spolupracující již delší dobu s ruskými zvláštními službami“. Oba podezřelí po incidentu u vsi Mika opustili zemi přes hraniční přechod v Terespolu na hranici s Běloruskem, odkud do Polska přicestovali. V minulosti byl jeden z podezřelých odsouzen ve Lvově za sabotáž spáchanou na Ukrajině, druhý pochází z Donbasu na východě Ukrajiny.

Podle polské agentury PAP později vznesla tamní prokuratura proti dvojici Ukrajinců obvinění. „V průběhu několika desítek hodin trvajícího vyšetřování jsme získali důkazní materiál, který naznačuje, že přímými pachateli těchto diverzních akcí teroristické povahy byli s velkou pravděpodobností dva občané Ukrajiny: Oleksandr K. a Jevheri I.,“ sdělil mluvčí prokuratury Przemyslaw Nowak. Důkazy podle něj vyšetřovatelé získali při prohlídce míst činu, z kamerových záznamů nebo z výpovědí svědků.

Sabotáže v Polsku se odehrály minulý víkend na trati mezi Varšavou a Dorohuskem, který se nachází na hranici s Ukrajinou, incidenty se staly konkrétně u obce Mika a u města Pulawy. Při jednom z nich poškodilo výbušné zařízení koleje, při dalším přinutila poškozená infrastruktura vlak s 475 cestujícími náhle zastavit, píše PAP.

Místo výbuchu na železniční trati Varšava–Lublin u obce Mika, Polsko (16. listopadu 2025)
Zdroj: Dariusz Borowicz/Agencja Wyborcza.pl via Reuters

„Mimo jiné byl nalezen drát, který s největší pravděpodobností sloužil k iniciaci výbuchu,“ upřesnil Nowak. Exploze podle něj nastala ve chvíli, kdy místem projížděl nákladní vlak. Nikdo nebyl zraněn. Ve druhém případě byla poškozena část trakční sítě a na kolejích byly nainstalovány kovové předměty, které mohly vykolejit vlak, píše PAP s odvoláním na mluvčího prokuratury.

Ta podle Nowaka dospěla k závěru, že se jednalo o trestné činy teroristické povahy, jejichž cílem bylo vážně zastrašit velký počet lidí, ovlivnit veřejné mínění, oslabit a destabilizovat veřejný pořádek a zvýšit pocit ohrožení ve společnosti. Dvojice podle něj čelí obvinění ze špionáže v podobě sabotáže ve prospěch cizí zpravodajské služby, ohrožení pozemní dopravy a použití výbušnin. Pokud by bezpečnostní složky tyto muže dopadly a soud je uznal vinnými, hrozilo by jim až doživotí.

Tusk požádal Zelenského o sdílení informací

Ve středu Tusk sdělil, že požádal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o všechny dostupné údaje, které by Polsku pomohly rozpoznat hrozby pramenící ze spolupráce některých Ukrajinců s ruskými tajnými službami.

Zelenskyj po telefonátu s Tuskem napsal, že Kyjev je připraven s Varšavou spolupracovat na různých úrovních a sdílet veškeré informace. „Dohodli jsme se, že zřídíme ukrajinsko-polskou skupinu, která bude v budoucnu pracovat na předcházení podobným situacím z ruské strany,“ upřesnil prezident, který dále sdělil, že ukrajinské dráhy Ukrzaliznycja podnikají kroky, aby bránily podvratným akcím. „Všechna fakta naznačují, že za tím vším je ruská stopa. Nikdo jiný, vyjma Rusů, o to nemá zájem,“ doplnil.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí tvrdí, že se Rusko snaží svalit vinu za své zločiny na Ukrajince. Peskov v reakci na Tuskovo vyjádření prohlásil, že v „Polsku vzkvétá rusofobie“. Polské vedení se podle Peskova snaží jakýkoliv problém svést na Moskvu, ale všechna obvinění jsou „naprosto neopodstatněná a bezdůvodná“.

Polsko v minulosti prohlásilo, že jeho úloha logistického centra pro dodávky zbraní a další pomoci Ruskem napadené Ukrajině z něj činí terč možných útoků. V říjnu Varšava uvedla, že v Polsku a Rumunsku bylo zadrženo osm osob podezřelých z plánování sabotáže ve prospěch Ruska. Moskva opakovaně popřela, že by v Polsku prováděla diverzní akce.

Nahrávám video

„Vrbětice 2014. Życzyna 2025. Co bude příště? Rusko páchá teroristické útoky v Evropě a my musíme držet při sobě. Základním krokem je přiznat si, jak velkou hrozbu pro nás Rusko představuje a přizpůsobit tomu bezpečnostní politiku,“ uvedl ve středu ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS), který Polsku vyjádřil podporu.

Experti se shodují, že se Polsko stalo terčem hybridní války, která trvá již několik let a jejíž stopy vedou do Ruska, napsal list Rzeczpospolita. Deník sabotážní akce, žhářské a kybernetické útoky spojil s polskou podporou Ukrajiny po začátku plnohodnotné ruské invaze z února 2022.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 11 mminutami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 1 hhodinou

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 7 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 13 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 20 hhodinami
Načítání...