Senát USA schválil Trumpův zákon o daních a výdajích

Senát Spojených států schválil návrh zákona republikánského prezidenta Donalda Trumpa o daních a výdajích, informují v úterý odpoledne středoevropského času tiskové agentury. Rozsáhlý balíček by do zákona zakotvil mnoho Trumpových hlavních priorit a zároveň zvýšil státní dluh podle odhadů o asi 3,3 bilionu dolarů (bezmála 70 bilionů korun). Balíček se nyní vrací do Sněmovny reprezentantů ke konečnému schválení poté, co Senát v návrhu učinil změny.

Republikány ovládaný Senát hlasoval v poměru 50 ku 50, o schválení návrhu známého také jako „velký, krásný zákon“ svým hlasem následně rozhodl americký viceprezident JD Vance. Republikáni, kteří mají ve stočlenném Senátu s 53 křesly těsnou většinu, si nemohli dovolit ztratit více než tři hlasy. Proti schválení návrhu nakonec hlasovali přesně tři republikánští senátoři, a to Thom Tillis ze Severní Karolíny, Susan Collinsová z Maine a Rand Paul z Kentucky.

Collinsová podotkla, že hlasovala proti především kvůli obavám ze škrtů v programu zdravotního pojištění Medicaid.

Návrh zákona o 940 stranách obsahuje klíčové priority Trumpovy administrativy, jako jsou prodloužení daňových škrtů z roku 2017, nové daňové úlevy, zvýšení výdajů na armádu a zabezpečení hranic. Jeho součástí je také zredukování programů potravinové pomoci a Medicaid. Pozměněný návrh musí ještě projít Sněmovnou reprezentantů, která by o něm měla začít hlasovat už ve středu. Prezident Trump pro schválení zákona stanovil konečný termín na Den nezávislosti 4. července. V úterý však uvedl, že je ochoten ho prodloužit.

Výhra, míní Trump

Trump schválení návrhu v Senátu označil za výhru. Největším vítězem jsou podle něj Američané, kteří budou mít nižší daně, vyšší mzdy, bezpečné hranice a silnější a mocnější armádu, napsal šéf Bílého domu na své sociální síti Truth Social. Prezident vyzval republikánské kongresmany, aby zůstali jednotní a návrhu ve Sněmovně reprezentantů dali svůj hlas.

Senát hlasoval o změnách návrhu od pondělí až do úterního rána místního času. Republikánští senátoři také v zákulisních jednáních přesvědčovali své váhající kolegy, aby získali potřebnou podporu ve finálním hlasování.

Dlouhé hodiny debatovali s republikánskou senátorku Lisou Murkowskiovou z Aljašky, která se snažila mimo jiné zajistit, aby obyvatelé Aljašky a dalších států byli ušetřeni některých škrtů v programu potravinových lístků, což bylo podle agentury AP přijato. Přestože její snahy o zvýšení úhrad v rámci Medicaid selhaly, Murkowskiová nakonec hlasovala ve prospěch Trumpova zákona.

Republikáni v hlasování o změnách vzdorovali četným snahám demokratů zpochybnit prvky legislativního balíčku včetně daňových úlev nebo škrtů v Medicaid a federálních potravinových programech. Jen málo republikánů se však zdálo být plně spokojeno s konečným zněním návrhu, a to jak ve Sněmovně reprezentantů, tak v Senátu, tvrdí AP.

Schumer: Američané si to budou pamatovat

Lídr demokratů v Senátu Chuck Schumer po schválení balíčku prohlásil, že „Američané si budou pamatovat zradu republikánů a budou za tuto zradu platit po celé generace“.

„JD Vance dal rozhodující hlas škrtům v programu Medicaid po celé zemi. Absolutní a naprostá zrada pracujících rodin,“ napsala demokratická kongresmanka Alexandria Ocasiová-Cortezová na síti X po schválení návrhu.

„Velký, krásný zákon“ omezuje potravinové a zdravotní dávky pro nejchudší Američany a zároveň poskytuje daňové úlevy lidem s vyššími příjmy. Odborníci podle serveru Axios tvrdí, že tyto škrty by mohly vyvolat vlnu utrpení – přeplněné pohotovosti, nárůst chronických zdravotních problémů, více dluhů za lékařskou péči a více lidí trpících hladem.

Deník The Washington Post poznamenal, že schválení návrhu by znamenalo největší škrty v americkém sociálním zabezpečení za poslední desítky let.

Nestranický Rozpočtový úřad Kongresu (CBO) zveřejnil analýzu, podle které by v důsledku přijetí zákona přišlo 11,8 milionu Američanů o pojištění. CBO uvedl, že balíček by během deseti let zvýšil deficit země o téměř 3,3 bilionu dolarů (69,3 bilionu korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...