„Semafor je hotov.“ Příští německá vláda chce posílit obnovitelné zdroje i elektromobilitu

Nahrávám video
Události ČT: Plány příští německé vládní koalice
Zdroj: ČT24

Strany příští německé vládní trojkoalice chtějí zvýšit podíl energií z obnovitelných zdrojů do roku 2030 na osmdesát procent. Zvýšit by se měl také podíl elektromobility. Cílem je, aby do roku 2030 po německých silnicích jezdilo nejméně patnáct milionů elektromobilů. Vyplývá to z koaliční smlouvy, kterou v Berlíně zveřejnili sociální demokraté (SPD) kancléřského kandidáta Olafa Scholze, Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP).

Scholz očekává, že členové jednotlivých stran koaliční dohodu posvětí v příštích deseti dnech. Nová vláda nebude usilovat o „nejmenšího společného jmenovatele, ale o politiku velkých dopadů“, ujistil šéf SPD, když koaliční dohodu představoval.

Scholz by mohl být ve Spolkovém sněmu zvolen spolkovým kancléřem už za dva týdny, domnívají se pozorovatelé. Dosavadní ministr financí by tak v úřadu vystřídal křesťanskou demokratku (CDU) Angelu Merkelovou, která se po čtyřech funkčních obdobích, tedy šestnácti letech, v čele vlády stáhne z aktivní politiky.

„Semafor je hotov,“ konstatoval Scholz k ujednání takzvané semaforové koalice, která nese označení podle barev tří zúčastněných stran (červená, zelená, žlutá).

Mezi prvními dohodnutými kroky je povinné očkování proti nemoci covid-19 v místech s péčí o zvlášť zranitelné lidi a tato povinnost by mohla být dále rozšířena.

Počet cestujících po železnici se má zdvojnásobit

Stanovený cíl ohledně podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů je ambicióznější, než mělo Německo dosud, tedy 65 procent. Koalice hodlá úsilí o ochranu klimatu ještě urychlit, a to mimo jiné rozsáhlejší podporou obnovitelných energií a stimuly k ukončení výroby energie z uhlí a dalších fosilních paliv.

Sledování klimatických cílů se má projevit také v dopravě. Například podíl železnice na nákladní dopravě se má do roku 2030 zvýšit o 25 procent, přeprava osob po železnici se má zdvojnásobit. Do konce příštího roku hodlá příští vládní koalice přijmout program ochrany klimatu.

„Uděláme z naší země předvoj v otázkách ochrany klimatu, a to důslednou a rychlou výstavbou obnovitelných zdrojů energie,“ prohlásil Scholz. „Podpoříme průmysl při přechodu na klimaticky neutrální produkci. Špičkové výrobky ‚Made in Germany' nezmizí,“ dodal. 

Spolupředseda Zelených Robert Habeck řekl, že chystané kroky by Německo nasměrovaly na cestu ke splnění cílů z pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Zvýšení minimální mzdy či legalizace konopí

Koalice se dohodla také na řadě dalších reformních kroků v různých oblastech. Například voleb do Spolkového sněmu a Evropského parlamentu by se mohli účastnit už občané po dosažení věku 16 let.

Zvýšit se má minimální mzda ze současných 9,60 eura na dvanáct eur (zhruba tři sta korun) za hodinu. Legalizováno má být konopí, jehož prodej dospělým osobám by měl být umožněn ve vybraných obchodech.

V zahraniční politice strany deklarují připravenost ke konstruktivnímu dialogu s Ruskem a chtějí také usilovat o spolupráci s Čínou tam, kde je to možné s ohledem na lidská práva a na základě mezinárodního práva. Turecko považují budoucí vládní strany za důležitého souseda a partnera EU navzdory znepokojivému politickému vývoji v zemi.

Scholz také zdůraznil význam suverénní Evropy, přátelství s Francií a partnerství se Spojenými státy. Podle něj jsou to základní kameny zahraniční politiky vlády, která tak v tomto ohledu hodlá pokračovat v dlouhé poválečné tradici země.

Také na obsazení jednotlivých resortů se podle informací agentury DPA strany už dohodly. SPD by mělo kromě funkce kancléře připadnout šest ministerstev, Zelení by měli mít pět ministrů a FDP čtyři. SPD by měla dostat například ministerstva vnitra a obrany, Zelení ministerstva hospodářství, zemědělství či zahraničí a FDP například ministerstva financí a dopravy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 mminutami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 2 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 4 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 6 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...