Segregované školství v Bosně oslavuje válečné zločince a živí nacionalismus

Třicet let po krvavých válkách, které v 90. letech pohltily státy bývalé Jugoslávie, zůstává společnost v Bosně a Hercegovině rozdělená. Podle odborníků se nacionalismus a etnicky motivovaná nenávist budují a udržují i v nejmladší generaci skrze segregované školství. Srbské, chorvatské i bosňácké děti se učí jinou verzi historie. Učebnice v Republice srbské dokonce oslavují válečné zločince Ratka Mladiče a Radovana Karadžiče, kteří si odpykávají trest za genocidu bosenských muslimů v Srebrenici.

Přestože válka v Bosně a Hercegovině skončila v roce 1995 Daytonskou mírovou dohodou, bosenská společnost je po celé poválečné období hluboce rozdělena po etnických liniích, což se projevuje ve všech aspektech politického, ekonomického a kulturního života. Nejzřetelněji je to vidět na školství.

Odborníci i soudy upozorňují, že v zemi dochází k segregaci. Bosňácké (bosensko-muslimské), chorvatské a srbské děti se často učí odděleně, podle rozdílných osnov.

Například základní škola ve městě Vitez má dva vchody. Červený pro bosňácké děti a bílý pro Chorvaty. V takzvaném systému „dvou škol pod jednou střechou“ se jednotlivé skupiny dětí učí podle odlišných školních osnov založených na jejich původu, které posilují negativní stereotypy o ostatních.

Vzdělávací systém tak každý rok systematicky produkuje mladé lidi formované nacionalistickými a náboženskými krédy svého národa. Segregace přetrvává ve dvou smíšených chorvatsko-bosňáckých kantonech, Centrální Bosna a Hercegovina-Neretva, píše server Balkan Insight.

Rozdílné učebnice

Nedávná studie, která analyzovala rétoriku 36 jednotlivých učebnic dějepisu pro osmé a deváté třídy základní školy a všechny čtyři ročníky střední školy ze tří etnicky definovaných studijních kurikul, došla k závěru, že se všechny snažily dějiny vyprávět prizmatem my versus oni.

Učebnice se výrazně lišily tónem vyprávění, používanou terminologií, volbou slov i samotnou interpretací historických událostí. Autor studie upozorňuje, že knihy ve všech třech vzdělávacích programech například využívají demografické údaje a mapy k podpoře svých tvrzení. Problém přitom nespočívá v nepřesnosti těchto údajů či map, ale v jejich selektivním výběru, který slouží k prosazování nároků jednotlivých národních skupin.

Například v srbských učebnicích se objevuje několik formulací, které implikují, že Bosna a Hercegovina je převážně srbská, že byla založena na území, kde historicky žili Srbové, nebo že byla ve skutečnosti dříve součástí Srbska. V Bosně a Hercegovině podle sčítání z roku 2013 přitom žijí převážně muslimští Bosňáci (padesát procent), poté pravoslavní Srbové, kteří tvoří třicet procent celkové populace, a katoličtí Chorvati, kteří představují asi patnáct procent všech obyvatel.

V chorvatských učebnicích je způsob, jakým se popisují události, činy, skupiny a jednotlivci, jednostranný a klade důraz především na význam vlastní etnické skupiny, často se také odvolává na Chorvatsko, které je označováno jako „domovina“ bosenských Chorvatů. Obecně platí, že všechny tři vzdělávací programy vždy vyzdvihují „svou skupinu“ – buď jako oběť nespravedlivého zacházení, nebo naopak jako hrdiny – zatímco ostatní dvě jsou typicky zobrazovány jako nepřátelské.

Oslavování válečných zločinců

Nejde jen o obecné vykreslení ostatních etnických skupin, ale i o popis konkrétních událostí, či naopak jejich vynechání. Investigace serveru Balkan Insight nedávno odhalila, že bosenskosrbské děti se v deváté třídě učí z učebnic, které vyzdvihují „velmi důležitou roli“ Radovana Karadžiče a Ratka Mladiče ve válce v Bosně. Karadžiče autoři popisují jako psychiatra, básníka a politika, který se zasloužil o vznik bosenské Republiky srbské (jedné z entit tvořících Bosnu a Hercegovinu obývané převážně Srby, tehdy separatistický region).

Oba muži byli soudem v Haagu odsouzeni za válečné zločiny, včetně toho, že byli označeni za hlavní strůjce genocidy v Srebrenici, kde bylo v červenci 1995 zabito přibližně osm tisíc bosenských mužů a chlapců, a obléhání bosenského hlavního města Sarajeva v letech 1992–1995, při kterém zahynulo přes deset tisíc lidí.

Karadžić byl odsouzen za činy proti lidskosti a zmiňovanou genocidu ke čtyřiceti letům ve vězení. Mladić si odpykává doživotní trest za genocidu, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.

Učebnice sice zmiňuje, že byli Karadžić a Mladić souzeni, z čeho ale byli obviněni, v knize chybí.

Podle učebnice se však učí i přesto, že ústavní soud země letos rozhodl o tom, že části studijních materiálů (konkrétně kapitola „Republika Srbská a válka za obranu vlasti“) určené pro žáky základních škol v Republice srbské (RS) jsou v rozporu s ústavou a zákonem o vzdělávání a nesmí se nadále používat.

Místní samosprávy ale rozhodnutí důsledně neimplementují. Například v samosprávné jednotce Brčko na severovýchodě Bosny to úřady řeší tak, že se problematický obsah z učebnic vyškrtne, sdělil tamní vedoucí odboru školství Senad Osmanović. „Jelikož neexistuje žádná jiná učebnice z Republiky srbské, musíme použít tuto, a pokud jde o problematický obsah, ředitelé škol jej musí v učebnicích vyškrtnout, aby se nemohl vyučovat,“ řekl Balkan Insight.

Tři různé pravdy

Podle Branka Todoroviče, výkonného ředitele Helsinského výboru pro lidská práva v Banja Luce, je vzdělávání v Republice srbské udržováno „pod úplnou politickou kontrolou, a to dokonce i obsah učebnic“. „Současný politický diskurs v Republice srbské je diskursem otevřeného nenávistného projevu. Je to otevřené zkreslování pravdy,“ prohlásil Todorović.

Politikům vytkl, že se snaží podkopat soudně prokázané skutečnosti a nařizují úřadům, aby vybíraly učebnice, které „oslavují válečné zločince, prezentují lži, nepravdy a nepravdivé informace, protože tak chtějí manipulovat s mladými lidmi“.

Namir Ibrahimović ze sarajevského centra Step by Step Centre for Educational Initiatives souhlasí s tím, že úřady využívají školy k indoktrinaci dětí, podle něj k tomu nejčastěji dochází právě pomocí určitého pohledu na minulost. Příčiny a události války v Bosně v letech 1992–1995 se ve výkladu liší podle etnického původu, což vede k tomu, že vzniknou „tři různé pravdy“, z nichž jedna je vždy lepší a spolehlivější, míní.

Snaha „vymanit vzdělávání ze spárů politiky“

Soudy se situací ve školství zabývaly opakovaně. Bosenský ústavní soud v roce 2021 nařídil zrušit segregaci v kantonu Centrální Bosna. Učinil tak v návaznosti na podobné rozhodnutí nejvyššího soudu před více než deseti lety, týkající se základních škol ve městech Stolac a Čapljina v bosňácko-chorvatském Hercegovsko-neretvanském kantonu.

Rozhodnutí se však kvůli rozdrobenosti samosprávného systému nedaří implementovat. Sarajevská organizace na ochranu lidských práv Vaša Prava proto na místní úrovni zahájila soudní řízení, aby vynutila dodržování rozsudků vyšších soudů ohledně segregace.

„Školy jsou stále oddělené, existují jako samostatné právní subjekty, tato praxe pokračuje,“ řekl ředitel asociace Emir Prcanović. „Stále se nám nedaří vymanit vzdělávání ze spárů politiky,“ dodává s tím, že se situace nezlepšuje.

Bosna a Černá Hora jako „srbské státy“

Na problematický výklad nedávné historie lze narazit v samotném Srbsku. O genocidě bosenských muslimů v Srebrenici či jiných válečných zločinech spáchaných srbskými silami se studenti v učebnici historie pro střední školy vydavatele Novi Logos z roku 2021 nedozvědí. Bělehrad stále popírá, že ve Srebrenici došlo ke genocidě, ačkoli Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii dospěl k opačnému závěru.

Stejná kniha také například nazývá bosenskou Republiku srbskou nebo sousední Černou Horu „srbskými zeměmi“. Bosna a Hercegovina i Černá Hora jsou přitom mezinárodně uznávané státy, jejichž ústavy je definují jako suverénní a nezávislé státy, nikoliv jako „srbské“, byť tam žije srbská menšina.

Vydavatel Novi Logos se v článku zveřejněném RFE/RL ohradil s tím, že používání termínu „srbské země“ bylo předepsáno srbským státním vzdělávacím plánem a programem pro „nejranější období středověku pro oblasti středověké Zety, Travunie, Rašky, Zahumlje, Bosny a Paganije, které částečně odpovídají oblastem dnešní Černé Hory, Srbska a Bosny a Hercegoviny“.

Spolupracovnice RFE/RL a profesorka historie na Vídeňské univerzitě Jelena Dureinovičová podotýká, že řada srbských učebnic, zejména když referují o konfliktech v 90. letech i válce v Kosovu, svůj výklad orientují z pozice srbského nacionalismu. Problematických pasáží je v učebnici vydavatelství Novi Logos celá řada.

V Chorvatsku převládá silný narativ Vlastenecké války

Tři dekády po ukončení bojů a navzdory vstupu do EU i v Chorvatsku stále dochází k selektivnímu výkladu historie, což brání usmíření mezi jednotlivými etniky, píše BI. V zemi dodnes převládá silný narativ „Vlastenecké války“, jak je označována Chorvatská válka za nezávislost v 90. letech, který prezentuje Chorvaty jako oběti agrese tehdejší Jugoslávské lidové armády a srbských jednotek a zároveň jako hrdinný národ, který válku nakonec vyhrál, a dovedl tak zemi k suverenitě a nezávislosti.

Často však opomíjí konflikty mezi bosenskými Chorvaty a Bosňáky a roli Záhřebu ve válce v Bosně a Hercegovině, zcela ignoruje nechorvatské oběti a vynechává chorvatské zločiny. Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii přitom odsoudil sedmnáct bosenských Chorvatů za válečné zločiny namířené proti Bosňákům a jiným nechorvatským národům „s cílem je trvale odstranit a vytvořit chorvatské území“.

Podle nedávného výzkumu mezi mladými lidmi po střední škole, kteří již války v 90. letech nezažili, převládají tři hlavní přístupy k chorvatské historii. První z nich potvrzuje výhru ve válce za nezávislost, uznává však, že došlo ke zločinům ze strany chorvatských ozbrojených sil, a zaujímá k nim kritický postoj.

Druhá skupina respondentů vnímá Chorvatsko pouze jako oběť srbského násilí. Ke své zemi zaujímá nekritický přístup a popírá či minimalizuje zločiny chorvatských složek. Tito lidé zároveň také často ospravedlňují zločiny chorvatského fašistického hnutí Ustaša. Třetí diskurz stojí někde mezi dvěma zmíněnými skupinami – přiznává, že ze strany Chorvatů došlo k „přešlapům“, ale vyzdvihuje to, co vnímá jako pozitivní důsledky provinění a historických křivd – například vznik samostatného státu. Odborníci však upozorňují, že to může spáchané zločiny relativizovat.

BI podotýká, že mezi lety 2010 až 2015 země učinila klíčové kroky k vyrovnání se s vlastní minulostí a uznání ztrát na životech na druhé straně, ale za pravicové prezidentky Kolindy Grabar Kitarovičové, která byla v úřadě do roku 2020, bylo iniciativ směřujících k usmíření mnohem méně a místo toho pokračovaly spory se srbskou vládou. V současnosti je narativ o vítězné válce široce přijímaný politickými elitami i lidmi v oblasti populární kultury, tedy sférách, které jsou klíčové pro vytváření podmínek pro dialog o dědictví války, uzavírá web.

Vzdělání je klíčové pro funkční společnost

Známý výrok spisovatele George Orwella zní, že „kdo má kontrolu nad minulostí, ovládá budoucnost, a kdo ovládá přítomnost, ovládá i minulost“. Tato slova lze snadno vztáhnout k současné situaci ve školství v Bosně a Hercegovině i dvou sousedních zemích. Historie může být sice mladou generací vnímána jako něco nudného, co se stalo před dlouhou dobou a netýká se jich, určitý způsob vyprávění dějin ale může výrazně formovat postoje a stává se nástrojem, který utváří pohled na svět.

Právě vzdělání je přitom jedním z nejdůležitějších stavebních kamenů funkční společnosti, může vést ke stabilitě, rozvoji a v konečném důsledku i smíření s minulostí, ale může naopak působit i negativně a systematicky bránit uzavření symbolické propasti mezi jednotlivými etnickými skupinami.

Překonat tyto příkopy se v Bosně a Hercegovině zatím nedaří. V akademické obci panuje téměř jednomyslná shoda, že obsah učebnic dějepisu v zemi představuje případ nevhodné vzdělávací praxe, která podporuje rozdělení společnosti a brání rozvoji zdravé a funkční společnosti.

Podle autora zmiňované studie, je proto nutná komplexní školská reforma, která by v zemi nastartovala potřebné změny a zrušila segregaci. Právě ta totiž podle Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě nejvíce brání usmíření a představuje dlouhodobou hrozbu pro stabilitu, bezpečnost a ekonomickou prosperitu celé země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...