Americká podpora Ukrajiny může být důležitá nejen proto, aby se země byla schopná ubránit Rusku, píše ve svém sloupku pro Foreign Affairs ředitel CIA William Burns. Když západní mocnosti podpoří bránící se stát, mohou ukázat Číně, že jejich globální vliv nepolevuje. Burns apeluje také na uklidnění bojů v Pásmu Gazy.
„Většinu posledních dvou desetiletí jsem se snažil pochopit hořlavou kombinaci zášti, ambicí a nejistoty, kterou ztělesňuje ruský prezident Vladimir Putin,“ píše Burns. Ruský vládce byl podle něj vždy rozhodnut získat Ukrajinu pod svou vládu a udělat tím ze své země velmoc. Teď ale táhnoucí se invaze jeho sílu oslabuje.
Burns upozorňuje, že se ruské armádě nepodařilo dosáhnout žádného z vytyčených cílů – nedobyla Kyjev, ztratila přes tři sta tisíc vojáků a značnou část těžké techniky. Nestabilitu Putinova režimu podle něj podtrhuje vzpoura Jevgenije Prigožina, který se loni v červnu se svými žoldáky vydal k Moskvě a jeho jednoty prošly značnou částí Ruska.
Letošní rok bude podle šéfa CIA těžkým testem. „Úkolem Ukrajiny je prorazit Putinovu aroganci a ukázat, jak vysokou cenu pro Rusko představuje pokračování konfliktu, a to nejen pokrokem na frontách, ale také hlubšími údery za nimi a stálými úspěchy v Černém moři. V tomto prostředí by Putin mohl znovu začít harašit jadernými zbraněmi a bylo by pošetilé zcela odmítat rizika eskalace. Stejně tak by však bylo pošetilé nechat se jimi zbytečně zastrašit,“ píše.
Ukrajina podle něj může uspět jen se západní podporou. Pro Spojené státy je to podle něj přijatelná investice – jde jen asi o pět procent obranného rozpočtu, navíc to má pro průmysl značnou návratnost. „Kdyby Spojené státy v této klíčové chvíli z konfliktu vystoupily a přerušily podporu Ukrajině, byl by to omyl historických rozměrů,“ myslí si.
Ohrožení Čínou
Právě tady podle Burnse přichází na scénu čínský vliv. Ta je pro Ameriku rivalem, jak na ekonomickém, tak na diplomatickém poli. Problémem není její hospodářský růst jako takový, ale hrozby, které jej provázejí.
„Čínský vůdce Si Ťin-pching zahájil své třetí prezidentské období s většími pravomocemi než kterýkoli z jeho předchůdců od dob Mao Ce-tunga. (...) Jeho rostoucí represi doma a jeho agresivitu v zahraničí, od jeho ‚bezlimitního‘ partnerství s Putinem až po jeho hrozby míru a stabilitě v Tchajwanském průlivu, nelze ignorovat,“ píše Burns v eseji.
Podporou Ukrajiny můžou podle Burnse Spojené státy ukázat Číně, že jejich síla, jak vojenská tak kulturní, neslábne. Díky tomu by se podle něj země mohla držet dál od Tchaj-wanu.
„V dnešním světě se žádná země nechce ocitnout v područí jediného dodavatele kritických nerostných surovin a technologií – zejména pokud má tento dodavatel v úmyslu tyto závislosti zneužít jako zbraň. Jak argumentují američtí politici, nejlepší odpovědí je rozumné snížení rizika a diverzifikace – zabezpečení dodavatelských řetězců Spojených států, ochrana jejich technologického náskoku a investice do jejich průmyslových kapacit,“ doporučuje.
Blízkovýchodní krize
Na izraelské válce proti Hamásu se dle Burnse ukazuje, jak komplexní je americká politika na Blízkém východě. Ukončení intenzivní izraelské pozemní operace v pásmu Gazy, uspokojení hlubokých humanitárních potřeb trpících palestinských civilistů, osvobození rukojmí, zabránění rozšíření konfliktu na další fronty v regionu a vytvoření funkčního přístupu pro budoucnost v Gaze jsou podle něj nesmírně obtížné problémy.
Stejně tak vidí potřebu oživit naději na trvalý mír, který zajistí bezpečnost Izraele i palestinskou státnost. USA by měly využít příležitosti k normalizaci vztahů se Saúdskou Arábií a dalšími arabskými zeměmi. Klíčem k bezpečnosti v regionu je podle něj jednání s Íránem, který vyvíjí jaderné zbraně a dodávkami zbraní pomáhá ruské agresi proti Ukrajině.
