Sebastian Kurz odstoupil z funkce rakouského kancléře

Rakouský kancléř Sebastian Kurz oznámil, že končí ve funkci. Politik podezřelý v korupční kauze uvedl, že svým odchodem chce zabránit chaosu a nestabilitě, napsal list Kronen Zeitung. Nahradit by ho měl ministr zahraničí Alexander Schallenberg. Kurz neodchází z nejvyšších pater politiky úplně, zůstane ve funkci předsedy Rakouské lidové strany (ÖVP).

Kurz v sobotu v krátkém vystoupení před novináři zdůraznil, že krok neznamená přiznání viny. Obvinění, která jsou vůči němu vznášena, opět označil za falešná. „Moje země je pro mě důležitější než má osoba,“ řekl Kurz. Lidovecký vládní tým však podle něj má pokračovat v práci. Odstupivší kancléř zůstane nadále předsedou ÖVP a nově chce zastávat i funkci předsedy lidoveckého poslaneckého klubu v Národní radě.

K odstoupení jej vyzvalo v pátek vedení Zelených, se kterými lidovecká ÖVP tvoří vládu, další spolupráci si s ním již nedokážou představit. Pokud by Kurz funkci neopustil, přidali by se Zelení k hlasování o nedůvěře, které opozice avizovala na úterý. Vyzvali také lidovce, aby ve vládě Kurze nahradili někým bezúhonným.

Zelení považují Schallenberga za vhodného nástupce

Předseda Zelených a vicekancléř Werner Kogler Kurzovo odstoupení proto v sobotu uvítal. „Považuji to vzhledem k aktuální situaci za správný krok pro budoucí práci vlády odpovědné za Rakousko a pro respekt Rakouska v zahraničí,“ prohlásil.

„Spolupráce s ministrem zahraničí Alexanderem Schallenbergem byla dosud velmi konstruktivní,“ naznačil Kogler ochotu přijmout Kurzem navrhované řešení. Se Schallenbergem chce jednat v neděli. Později Kogler dodal, že byla zvolena varianta, kterou lidovcům navrhli Zelení, tedy že vláda může pokračovat se Schallenbergem v čele.

Spolkový manažer opoziční Sociálnědemokratické strany Rakouska (SPÖ) Christian Deutsch v sobotu kancléřovo odstoupení označil za dávno očekávaný krok, ale to, že se Kurz nestáhl zcela a chce pokračovat jako šéf poslaneckého klubu, jako by se nic nestalo, podle Deutsche ukazuje, že ÖVP nechce nic měnit a neúnavně pokračovat v „systému Kurz“.

Podle deníku Der Standard Kurzův krok nepřekvapil prezidenta Alexandera Van der Bellena, který na konci týdne jednal se všemi předsedy parlamentních stran. K dalšímu postupu by se mohla hlava státu vyjádřit nejdříve v neděli.

Každý šéf vlády jmenovaný prezidentem musí disponovat většinou v Národní radě. Odcházející kancléř musí před uvedením do funkce toho nového formálně podat písemnou demisi. Výměna v kancléřské funkci se tak dá očekávat až v pondělí.

Za ztrátou křesla kancléře stojí korupční skandál

Kancléře a dalších devět lidí viní rakouská prokuratura z úplatkářství a zpronevěry. Kurz původně oznámil, že v čele vlády zůstane. Dříve také uvedl, že neexistuje žádný náznak jeho osobního zapojení do objednávání pro něj příznivých průzkumů veřejného mínění nebo placené inzerce v tisku výměnou za pozitivní zpravodajství.

Podezření se týká období kolem roku 2016, kdy se Kurz chystal na převzetí vedení ÖVP. Z peněz ministerstva financí byly podle vyšetřovatelů zaplaceny přikrášlené průzkumy, které se pak objevily v médiích patřících skupině Österreich. V souvislosti s tím se mediální skupina a ÖVP podle vyšetřovatelů dohodly na spolupráci v oblasti inzerce v hodnotě více než 1,1 milionu eur, uvádějí rakouská média.

Při vyšetřování policisté prohledali budovy spolkového kancléřství, sídlo lidové strany (ÖVP) a ministerstvo financí. Provedli také několik domovních prohlídek na soukromých adresách a v kancelářích nejbližších Kurzových spolupracovníků.

První vysoký post zastával Kurz na resortu zahraničí

Hvězdou rakouské i evropské politiky se Kurz stal už v roce 2013 jako nejmladší šéf diplomacie v členské zemi EU, jen krátce před vypuknutím migrační krize, při níž se Rakousko potýkalo s přívalem až stovek tisíc uprchlíků. Politik, který v letech 2011 až 2013 jako mladý tajemník pro integraci na ministerstvu vnitra zavedl řadu vstřícných kroků vůči menšinám, nasadil po roce 2015 tvrdší kurz.

Po svém zvolení do čela lidovců v červenci 2017 Kurz, který byl kdysi přezdívaný „Wunderwuzzi“ neboli zázračné dítě, stranu proměnil. Tradiční lidoveckou černou nahradil módnější tyrkysovou barvou a do podzimních voleb ji vedl pod novým názvem Kandidátka Sebastiana Kurze - Noví lidovci.

Ve volbách dovedl tento vídeňský rodák stranu k vítězství a usedl do kancléřského křesla. Po skandálu koaličního partnera, Svobodné strany Rakouska (FPÖ), parlament jeho vládě vyslovil nedůvěru, ale v následných předčasných volbách Kurzova strana opět zvítězila.

Ve druhé vládě od loňského ledna vytvořil koalici se Zelenými. V úřadu kancléře se Kurz stal nejmladším premiérem na světě, poprvé ve 31 letech a podruhé o tři roky později.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 4 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 9 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 11 hhodinami
Načítání...