Scholz otevřel terminál na LNG ve Wilhelmshavenu. Řekl, že je klíčový pro bezpečnost Německa

Terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) v dolnosaském Wilhelmshavenu je klíčový pro energetickou bezpečnost Německa. Prohlásil to německý kancléř Olaf Scholz při sobotním slavnostním uvedení tohoto zařízení do provozu. Německo podle něj pokračuje v budování dalších takových terminálů, které se rovněž brzy zprovozní. Zařízení ve Wilhelmshavenu má roční kapacitu pět miliard kubických metrů plynu, což odpovídá asi šesti procentům německé potřeby.

„Dnešek (sobota – pozn. red.) je dobrým dnem pro naši zemi. Je to také ukázkou pro svět, že německé hospodářství zůstává silné,“ řekl Scholz ve Wilhelmshavenu, kam ho doprovodili ministři hospodářství a financí Robert Habeck a Christian Lindner.

Německo začalo terminály budovat po ruské invazi na Ukrajinu, aby se zbavilo energetické závislosti na Rusku. „Rychle jsme se rozhodli, že uděláme všechno pro to, abychom byli nezávislí na dodávkách plynu z Ruska,“ řekl Scholz. „A když jsme řekli, že chceme ještě tento rok zde ve Wilhelmshavenu terminál otevřít, tak mnozí říkali, že to není možné a že se to nikdy nemůže podařit. Opak se stal pravdou,“ zdůraznil.

V prohlášení ocenil rychlé tempo výstavby, se kterým vznikl terminál ve Wilhelmshavenu a ve kterém se budují i další takováto zařízení.

Ústřední částí terminálu ve Wilhelmshavenu je speciální plavidlo Höegh Esperanza, které LNG převádí zpět do plynného skupenství. Do přístavu dorazilo ve čtvrtek. Společnost Uniper, která ho provozuje, uvedla, že první plyn z plovoucího terminálu začne do německé soustavy proudit od 22. prosince.

S řádným fungováním pak Uniper počítá od poloviny ledna, kdy do přístavu připluje první tanker s LNG. Plyn, který Höegh Esperanza tento měsíc do německých plynovodů dodá, s sebou loď přivezla. Na palubě má asi 170 tisíc kubických metrů LNG.

Další terminály

Dokončena byla také infrastruktura pro plovoucí terminál v Brunsbüttelu ve Šlesvicku-Holštýnsku. Terminál je prozatím ve Francii a jeho připlutí je naplánované na leden. Tento terminál společně se zařízením pro Wilhelmshaven si pronajala německá vláda, aby nahradila dodávky plynu z Ruska, které se v souvislosti s válkou na Ukrajině a následnými unijními sankcemi pro Moskvu prakticky zastavily.

Hotov je také terminál v severoněmeckém Lubminu na pobřeží Baltu, který je ale na rozdíl od zařízení ve Wilhelmshavenu a Brunsbüttelu zcela soukromým projektem. Společnost Deutsche ReGas, která bude terminál LNG v Lubminu provozovat, nyní čeká na konečné povolení. Získat ho chtěla do 1. prosince, nyní předpokládá, že by se tak mohlo stát ještě do konce roku. Plovoucí terminál je již v Lubminu, do přístavu dorazil v pátek.

V Lubminu vedle zcela soukromého projektu společnosti ReGas vznikne ještě další terminál na LNG, který bude v režii německé vlády. Ta si pronajala pět plovoucích terminálů, vedle Lubminu, dolnosaského Wilhelmshavenu a Brunsbüttelu ve Šlesvicku-Holštýnsku vznikne jeden v dolnosaském Stade a ještě další ve Wilhelmshavenu.

Protesty aktivistů

Sobotní otevření terminálu ve Wilhelmshavenu doprovázely protesty klimatických aktivistů, proto policie v místě vyhlásila zpřísněná bezpečnostní opatření včetně zákazu letu dronů. Aktivisté zařízení považují za ekologickou zátěž pro region, neboť odpadní voda s obsahem chloru by podle nich mohla proudit do řeky Jade. Kritizují také to, že Německo nadále buduje kapacity pro dovoz fosilních paliv, což je v rozporu s klimatickými závazky země. Ekologové také tvrdí, že Německo bude mít díky dalším připravovaným terminálům nadbytek plynu.

Ministr hospodářství Robert Habeck kritiku odmítá a tvrdí, že bez terminálů na LNG by Německo nyní nebylo schopno nahradit chybějící dodávky plynu z Ruska. Nesouhlasí také s tím, že by Německo mělo přebytek plynu, neboť terminály nahradí jen část ruských dodávek a z LNG nebude mít užitek jen Německo, ale také další evropské země. Dalším Habeckovým argumentem je to, že infrastruktura pro LNG se buduje tak, aby mohla být v budoucnu využita pro vodík. Vodík považuje Německo za klíčový zdroj energie pro bezuhlíkový průmysl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...