Šátky na volno, případně žádné. Mladé Íránky vzdorují režimu, úřady posílily morální policii

Nahrávám video

Část mladých Íránek chodí po Teheránu s velmi volně uvázaným šátkem. Snaží se to udělat tak, aby neporušovaly zákon a nepřitáhly pozornost úřadů. Některé studentky si hidžáby dokonce sundávají, což je v islámské republice trestné. Írán proto rozšířil řady morální policie, aby na rebelující dívky dohlédla.

Šátek je v Íránu povinný. Nemalá část žen by ho odložila, samy se ale k takovému kroku neodhodlají. Děsí je i videa jako to, které ukazuje brutální zatčení řidičky poté, co měla šátek uvázaný proti předpisům. „Nesundám si svůj hidžáb, protože se nechci dostat do problémů. Nedávno i mně na dva týdny zabavili auto za to, že jsem nebyla dostatečně zahalená,“ uvedla dvacetiletá Paníz Masoumiová.

Právě studentky stojí v centru odporu proti přísným nařízením režimu. V soukromí se posmívají kampani, ve které je chce vláda přesvědčit, že nosit šátek znamená být svobodnější a mít u mužů větší respekt. „Pokud by společnost jako celek změnila svůj pohled na povinné nošení hidžábu, pak bych si ho sundala také. Do té doby ale ne,“ myslí si osmnáctiletá studentka Nikki Ghassempourová.

Aktivistka musela utéct ze země

Mladým ženám se nelíbí ani to, že obávaná mravnostní policie nedávno posílila o další dvě tisícovky dohlížitelů, kteří je mohou bez soudu poslat až na měsíc za mříže. Třeba aktivistka Azam Jangrávíová v únoru mávala na veřejnosti svým hidžábem, aby následně skončila v policejní vazbě.

Se svou dcerou Vianou pak musela opustit zbytek rodiny a před vězením uprchnout do exilu. „Navzdory všem obavám o budoucnost mé dcery jsem si zkrátka řekla: Viana nemůže vyrůstat v těch samých otřesných podmínkách, jako jsem musela vyrůstat já,“ podotkla Jangrávíová.

Její čin však inspiroval další ženy. Podle aktivistky stál na začátku hnutí, které by jednou mohlo vyvrcholit i změnou režimních pravidel. Na otázku kdy, ale odpověď nemá. Podle ní nepomohou ani tvrdší sankce, které přijaly Spojené státy. Změnu totiž podle aktivistky musejí chtít samotní Íránci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...