Sánchez složil přísahu jako španělský premiér, stal se jím už potřetí

Nahrávám video

Španělský premiér Pedro Sánchez v pátek dopoledne složil slavnostní přísahu před králem Felipem VI. na další funkční období. Podle deníku El País by měl Sánchez v příštích dnech představit členy své nové vlády. Lídrovi španělských socialistů ve čtvrtek podle očekávání vyslovila důvěru dolní komora parlamentu. V pátek se zároveň objevil apel bývalých vojáků, kteří vyzývají armádu k odstranění Sáncheze z funkce.

Ve Španělsku skončila politická nejistota, která trvala od červencových parlamentních voleb. V těch zvítězila opoziční pravicová Lidová strana (PP), její šéf Alberto Núňez Feijóo ale důvěru parlamentu získat nedokázal. Jedenapadesátiletý lídr socialistické strany (PSOE) Sánchez tak usedne do křesla premiéra už ve třetí vládě, poprvé se stal ministerským předsedou v roce 2018.

Páteční ceremoniál složení přísahy se opět odehrál bez náboženských symbolů. V roce 2018 Sánchez jako první složil před králem přísahu pouze na španělskou ústavu, aniž by na témže stole byly položeny bible a kříž. Tuto možnost dal politikům Felipe VI., když se stal v roce 2014 králem.

Sánchezův návrat do úřadu budí ve Španělsku vášně zejména kvůli zákonu o amnestii pro katalánské separatisty, který ostře kritizuje pravice. Už několik týdnů se kvůli ní konají velké demonstrace. Několik tisíc lidí protestovalo proti chystané amnestii i v noci na pátek, další demonstrace je ohlášena na sobotu.

„Vrcholí tu ponížení národa starého pět století, nejstaršího v Evropě, který rozkládají zájmy Basků a Katalánců,“ uvedl jeden z protestujících Isidro Pecharromán. 

Výzva mluví o odstranění Sáncheze a nových volbách

Bývalí vojáci z dob autoritářského režimu Francisca Franca zároveň v pátek veřejně vyzvali armádu, aby odstranila Sáncheze z funkce a vyvolala předčasné volby, píše El País a další španělská média. Vojáci v textu výzvy kritizují právě návrh amnestie pro katalánské separatisty i milost, kterou dostali někteří katalánští politici odsouzení za uspořádání referenda o nezávislosti regionu v roce 2017. 

„Amnestie, kterou navrhujeme, je úplně legální, v souladu s ústavou. Podobná opatření se přijímají i v jiných demokratických zemích,“ uvedl Sánchez.

Amnestie je nejspornějším bodem dohod, které uzavřeli Sánchezovi socialisté s dalšími stranami, aby si zajistili v parlamentu dostatečnou podporu pro novou vládu. Amnestii odmítají i pravicové strany v parlamentu – už zmiňovaná Lidová strana (PP) a krajně pravicová Vox. Představitelé těchto uskupení vyzvali občany k nenásilnému vzdoru. 

Skupina bývalých vojáků ve své výzvě také tvrdí, že má obavy o budoucnost země a že v současném Španělsku „chybí spravedlnost, rovnost a demokracie“. Podle nich si vláda snaží podřídit justici a tím zrušit dělbu moci, se kterou počítá ústava. Varují také před možným „narušením jednoty španělského národa“.

Pod textem, který zveřejnila španělská asociace vojáků (AME), není nikdo podepsán, signatáři se však v textu označují za „skupinu bývalých příslušníků ozbrojených sil“. Podle deníku El País se jedná o zhruba padesátku vojáků, kteří sloužili v armádě ještě v dobách diktátora Francisca Franca. List tvrdí, že mezi signatáři jsou mimo jiné čtyři generálové a třiadvacet plukovníků ve výsluze. AME podle deníku El País také v roce 2018 šířila manifest, ve kterém chválila Franca a jeho vojenské povstání proti republice v roce 1936, které vyvolalo v zemi občanskou válku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...