Sánchez bude znovu španělským premiérem, ve sněmovně získal těsnou většinu

Nahrávám video

Podle očekávání vyslovila dolní komora španělského parlamentu důvěru šéfovi socialistů Pedru Sánchezovi, který tak znovu bude premiérem a může sestavit vládu. Hlasovalo pro něj 179 zákonodárců, tedy těsná většina ve sněmovně o 350 členech. Proti bylo 171 poslanců, uvedly agentury.

Sánchez si předem zajistil dostatečnou podporu díky dohodě s levicovou aliancí Sumar a také se dvěma katalánskými separatistickými stranami, které získal slibem amnestie pro aktivisty za nezávislost Katalánska.

Ve Španělsku 16. listopadem končí politická nejistota, která trvala od červencových parlamentních voleb. V těch zvítězila opoziční pravicová Lidová strana (PP), její šéf Alberto Núňez Feijóo ale důvěru parlamentu získat nedokázal. Jedenapadesátiletý lídr socialistické strany (PSOE) Sánchez tak usedne do křesla premiéra už na druhé volební období, v čele své první vlády stál od roku 2018.

Sánchezův návrat do úřadu budí ve Španělsku vášně zejména kvůli zákonu o amnestii pro katalánské separatisty, který pravice ostře kritizuje. Už několik týdnů se kvůli chystané amnestii konají velké demonstrace, další je ohlášena na sobotu. „Amnestie nebude útokem na ústavu z roku 1978, jak tvrdíte vy, ale naopak podtrhne její sílu a platnost,“ vzkázal Sánchez protestujícím.

Amnestie by se měla týkat lidí stíhaných za snahu o nezávislost Katalánska od 1. ledna 2012 do letošního 13. listopadu, tedy v období, které zahrnuje i dva plebiscity o osamostatnění tohoto regionu – nezávazné hlasování z roku 2014 a referendum z roku 2017. Hlasování zakázal ústavní soud a justice pak za jeho organizaci potrestala mnoho aktivistů i politiků včetně katalánského expremiéra Carlese Puigdemonta, který žije roku 2017 v exilu v Belgii. Pokud bude zákon o amnestii schválen, měl by se týkat podle španělských médií právě i Puigdemonta.

Při čtvrtečním hlasování o důvěře ve sněmovně nenastala žádná překvapení a pro Sáncheze se vyslovili všichni jeho spojenci – kromě členů aliance Sumar také zákonodárci za dvě katalánské separatistické strany Republikánská levice Katalánska (ERC) a Junts, členové dvou baskických stran EH Bildu a PNV a rovněž zákonodárci zvolení za regionální strany z Galicie a Kanárských ostrovů. Proti naopak byli konzervativní poslanci z PP a krajně pravicové strany Vox a zákonodárce za navarskou stranu UPN.

Zatímco ve sněmovně po vyslovení důvěry premiérovi zněl převážně potlesk, před parlamentní budovou protestovalo několik stovek odpůrců Sánchezovy politiky.

Po získání důvěry Sánchezovi přišel pogratulovat Feijóo a oba politici si podali ruku. „Je to chyba,“ řekl šéf největší opoziční strany s tím, že vládu podporuje široké spektrum osmi stran, a to podle něj přinese vládní nestabilitu.

Feijóo při rozpravě tvrdě kritizoval Sáncheze i za amnestii pro katalánské aktivisty. „Já premiér nejsem, protože se neprodávám a neprodávám Španělsko. Mohu vás ujistit, že vám historie žádnou amnestii neudělí,“ prohlásil hlavní představitel Lidové strany.

Předsedkyně dolní komory parlamentu Francina Armengolová ve čtvrtek odpoledne oficiálně oznámí výsledek hlasování králi Felipemu VI., který podle ústavy jmenuje Sáncheze novým premiérem. Podle stanice RTVE by staronový předseda vlády mohl složit přísahu v pátek, což pokládá za velmi pravděpodobné i agentura EFE. Sánchez začne také jednat o skladbě nové vlády, ve které by měli zasednout ministři ze socialistické strany a Sumar.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...