Rusové se pokoušeli ukrajinské děti převychovat, říká deportovaná dívka

Nahrávám video

Po čtyřech letech plnohodnotné ruské invaze se podle Ukrajiny stále nevrátilo přibližně dvacet tisíc dětí, které Rusové deportovali na okupovaná území nebo přímo do Ruska. Redaktorka České televize Dominika Vřešťálová hovořila s dívkou z Chersonské oblasti Valerijí Sydorovovou, kterou ruské úřady nechaly převézt na Krym krátce po invazi. Po několika měsících se s pomocí příbuzných dokázala vrátit. Rusové byli podle ní na příjezd ukrajinských dětí dobře připraveni a pokoušeli se je převychovat. Do Česka dorazila na pozvání organizace Člověk v tísni, která se situaci lidí na okupovaných územích věnuje.

„Můžu mluvit jen za sebe a vyprávět jen o svém táboře, ale když evakuovali nás, odváželi děti různého věku,“ říká na úvod Sydorovová. „Některé byly úplně malinké, jiné ve druhé třídě nebo už chodily na střední školu. Rusko to dělalo systematicky, odváželi nás všechny. Mezi námi byly děti jako já, se statusem sirotka. Ale o některých dětech vůbec nevěděli, jestli mají rodiče nebo ne. Například o mně se to dozvěděli až později, když mě sháněla má babička. Celkově jim to bylo jedno, museli nashromáždit určitý počet dětí a odvézt je. Pak se až na místě rozhodovali, co s dětmi budou dělat.“

A jak rychle po deportaci začali s převýchovou ukrajinských dětí?

Nahrávám video

V našem táboře už po dvou týdnech uspořádali první lekce. V Rusku se vyučují takzvané „hodiny o tom, co je důležité“. Jsou to takové „ruské dny“. Konají se každé pondělí. Pořádali je i pro nás. Víc než jindy jsme mluvili o dějinách. O tom, jak velké bylo ruské impérium. O Napoleonovi. Ale snažili se, aby to působilo přirozeně. Byla to propaganda, ale podaná tak, aby nám byla blízká. Bylo velmi složité ji přesně rozpoznat. Když je člověk dospělý, chápe to a může si uvědomit, že něco není pravda a že se ho snaží získat na svou stranu. Ale maličké děti to přijímaly snadno. Viděla jsem, že reagovaly. I když jim to bylo víceméně jedno, většina z nich přikyvovala a dělala, že rozumí.

Vybavujete si nějaké další příklady toho, co vám říkali o Rusku a o Ukrajině?

Říkali nám, že jsme spolu sjednocení. Že patříme ke stejné etnické skupině, jsme jako bratři a velmi se navzájem podobáme jeden druhému. Také dodávali, že máme společnou historii – že Ukrajina sice existovala, ale Rusko vzniklo jako první a vždycky bylo první. O tom, co se dělo přímo v tu chvíli kolem nás, nemluvil vůbec nikdo. Věnovali se jen dějinám.

Mohla jste si povídat s jinými dětmi a zjišťovat, co si o tom všem myslí?

Ano, potkávali jsme se. Žili jsme v pokojích po pěti dětech, takže jsme si povídali v malém kroužku, nebo občas v trochu větší skupině. Bydlely tam velmi rozdílné děti, které se do té doby neznaly a seznámily se až v táboře. Každý na to reagoval jinak, ale nikdo nemluvil přímo, protože jsme se báli. Nikdo neříkal, že podporuje něco jiného, než nám říkali – to by bylo nebezpečné.

A kolik let bylo dětem, které byly v táboře spolu s vámi?

Vím, že těm nejmladším bylo šest let a nejstarším devatenáct. Mnoho dětí dosáhlo plnoletosti přímo v táboře, ale rozhodně tam byli i devatenáctiletí. Byla to dost široká věková skupina.

Nakolik bylo pro tyto děti složité zůstat ve spojení s Ukrajinou? Měly přístup k sociálním sítím, nebo ne?

Telefony nám nesebrali, takže přístup k sítím jsme teoreticky měli, ale hlavní otázka byla, jestli máš peníze na připojení a na další komunikaci. Internet jsme neměli volně dostupný. Platilo, že když si najdeš člověka, který to zaplatí, dostaneš se na internet.

Ale když jsme se snažili komunikovat, naráželi jsme na různé problémy. Třeba já jsem se nemohla spojit se svým rodným městem. V tomto i ve všech jiných ruských táborech s deportovanými platilo pravidlo, že si vás může odvést jen oficiální zákonný zástupce. Když si pro dítě přijela máma, rodiče nebo jiný zákonný zástupce, tak dítě většinou vydávali bez problémů – alespoň v první dva týdny, kdy odjela velká část dětí. Všichni pochopili, že nás tam budou držet velice dlouho. A skutečně jsme tam zůstávali víc než půl roku a potom začali ty děti rozvážet na různá místa na Krymu.

Myslíte si, že situace lidí na okupovaných územích bude ještě složitější kvůli státní aplikaci MAX, kterou prosazují úřady v Rusku?

Podle mě všichni vzdělaní lidé ve společnosti vědí, že aplikaci MAX musíš povolit přístup naprosto ke všemu. Má přístup k vaší kameře, k nahrávání zvuku a dokonce dokáže dělat screenshoty. To všechno si pak někdo může prohlédnout nebo přečíst a přesně takovou možnost si Rusko přeje získat. Vůbec se mi nelíbí, jakým směrem se situace vyvíjí. Lidé na okupovaných územích mají povinnost si nainstalovat tento MAX, protože úřady plánují zakázat používání aplikace Telegram a dalších podobných služeb. Třeba WhatsApp je tam zakázaný už dlouho, protože ho úřady nedokáží odposlouchávat. Vyvíjí se to dost bezútěšným směrem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...