Rusové rozšiřují vojenské základny u hranic s Finskem a Norskem, píše WSJ

Rusové rozšiřují armádní základny asi 160 kilometrů od Finska, kde Kreml plánuje vytvořit nové armádní velitelství, píše list The Wall Street Journal. Do oblasti má být v budoucnu přesunuto na deset tisíc vojáků, kteří nyní bojují na Ukrajině. Ruské síly také budují nové železnice podél hranic s Finskem a Norskem a jižně od Petrohradu až k Estonsku.

Ruské úřady za posledních několik let rozšířily vojenské jednotky na hranicích s Finskem a Norskem, informoval americký list. WSJ zveřejnil satelitní snímky z obce Kamenka v Leningradské oblasti a z osady Sputnik v Murmanské oblasti.

Podle záběrů pořízených finskou výzkumnou organizací Black Bird Group se zdá, že jednotka v Kamence disponuje novými obytnými prostory pro vojenský personál. V jednotce ve Sputniku byly rozšířeny sklady pro vojenskou techniku, dodává list.

Podle deníku se Rusko dále chystá postavit nové kasárny a cvičiště, modernizovat arzenály a železniční tratě u Petrozavodsku.

Příprava na válku s NATO

V Leningradské oblasti hraničící s Finskem, Estonskem a Lotyšskem má poté dojít k největšímu rozšíření živé síly. Západní vojenští a zpravodajští představitelé uvádí, že se menší brigády téměř ztrojnásobí a stanou se divizemi o deseti tisících vojácích, uvedl WSJ. Analytik Emil Kastehelmi z Black Bird Group dodává, že země také buduje sklady a ubytovací zařízení pro armádu.

K hranicím s Finskem mají být dle WSJ přesunuti vojáci bojující v současné době na Ukrajině. Podle západních vojenských a zpravodajských představitelů by měli tvořit páteř ruské armády, která se připravuje na střet se Severoatlantickou aliancí, dodává list.

Jeden z evropských zpravodajských pracovníků podle amerického listu uvedl, že by se Rusko mohlo pokusit otestovat soudržnost Aliance vpádem do malé země NATO, jako je Estonsko, kde žije velká skupina ruských občanů.

Americký prezident Donald Trump, který tlačí na Ukrajinu, aby přijala dohodu o příměří, a zároveň se snaží obnovit vztahy USA s Kremlem, prohlásil, že obavy, že Rusko má ambice přesahující hranice jeho největšího západního souseda, jsou přehnané.

Nově vznikající železnice

WSJ informoval také o budování nové železniční tratě podél hranic s Finskem a Norskem a jižně od Petrohradu až k estonským hranicím. Stávající tratě, které region protínají, se údajně rozšiřují.

„Na rusko-finské hranici je asi tucet míst, která je možné překročit mechanizovanými silami,“ řekl major Juha Kukkola, profesor na Národní obranné univerzitě v Helsinkách a expert na ruskou armádu. „Pokud vidíme, že budují nová železniční stanoviště nebo renovují stará, bylo by dobré začít dávat pozor,“ podotkl.

Finsko, které má s Ruskem společnou hranici dlouhou 1300 kilometrů, obviňuje Moskvu, že od svého vstupu do NATO v roce 2023 proti této severské zemi posiluje hybridní operace.

V Moskevském vojenském okruhu Rusko propojuje silniční a železniční trasy používané jeho armádou s trasami v sousedním Bělorusku, které je nejbližším spojencem Moskvy a bylo základnou pro počáteční fázi plnohodnotné invaze na Ukrajinu, doplňuje WSJ.

Ruské výdaje na obranu se zvyšují

Rusko v letošním roce zvýšilo vojenské výdaje na více než šest procent HDP, přičemž před válkou to bylo 3,6 procenta. Podle evropských vojenských představitelů zvýšené ruské výdaje vedly k tomu, že zbrojní továrny dosáhly své kapacity, což přimělo vojensko-průmyslové firmy k rozšíření výrobních linek a otevření nových zařízení, píše WSJ.

„Ruská armáda se obnovuje a roste rychleji, než většina analytiků předpokládala,“ řekl tento měsíc generál Christopher Cavoli, velitel amerických sil v Evropě. „Ve skutečnosti je dnes ruská armáda (...) větší než na začátku války,“ prohlásil.

V posledních měsících se také zvýšil počet Rusů, kteří podepsali smlouvu s tamním ministerstvem obrany. Spojené státy odhadují, že každý měsíc kontrakt podepíše přibližně třicet tisíc lidí, přičemž v létě 2024 jich bylo měsíčně pětadvacet tisíc, píše server Meduza s tím, že někteří východoevropští zpravodajci mluví dokonce o počtu čtyřicet tisíc.

Ruský vůdce Vladimir Putin nařídil armádě, aby rozšířila své řady až na 1,5 milionu vojáků, přičemž před plnohodnotnou invazí na Ukrajinu před více než třemi lety jich byl přibližně jeden milion, píše WSJ.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...