Ruské invazní jednotky se snaží posílit své pozice na Hadím ostrově v Černém moři. Pokud by se jim zde podařilo rozmístit protivzdušnou obranu, mohly by ovládnout severozápadní část Černého moře, varují britské tajné služby. Odstřižení Ukrajiny od moře přitom může výrazně poškodit její ekonomiku, zdůraznil v pořadu Horizont ČT24 politický geograf z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michael Romancov.
Rusko navýšilo v Černém moři počet plavidel se střelami s plochou dráhou letu typu Kalibr. V současnosti jde o sedm lodí s až padesáti raketami. Pozornost armád obou zemí se soustředí na přístavní město Oděsa a Hadí ostrov, který se nachází jižně od přístavu a nedaleko rumunského pobřeží. Ostrov je svou polohou klíčový pro kontrolu značné části Černého moře.
„Během posledních dvou dnů se kyjevský režim opakovaně pokusil o letecké a námořní útoky proti Hadímu ostrovu,“ oznámil mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov s tím, že se útoky podařilo odrazil a sestřelit jeden dron.
Britská rozvědka ale tvrdí, že ukrajinské ozbrojené síly dokázaly bezpilotními letouny Bayraktar zasáhnout ruskou vzdušnou obranu a zásobovací plavidla. Podle Londýna mají lodě, které se snaží posílit posádku na ostrově, jen minimální ochranu. Důvodem je stažení ruského námořnictva po ztrátě vlajkového křižníku Moskva, který se potopil minulý měsíc.
„Ruské námořnictvo z hlediska počtu plavidel, která má, vypadá velice silně. Viděli jsme ale, že se Rusům na moři nedaří výrazně lépe, než se daří ve válce na ukrajinském území jejich pozemní armádě a letectvu,“ hodnotí Michael Romancov. Černomořská flotila množstvím lodí přesto předčí loďstva Ukrajiny, Rumunska i Bulharska. „Turecko má poměrně solidní námořní kapacity, byť v Černém moři papírově slabší než Rusko,“ srovnává politický geograf.
Blokáda přístavů ohrožuje dodávky obilí
Nejde však jen o vojenský význam Černého moře. Jeho vodami se do světa totiž dopravovala velká část komodit, ať už šlo o pšenici, nebo slunečnicový olej. Kvůli blokádě ukrajinských přístavů ale jejich ceny strmě rostou. Na dodávkách obilovin z Ruska a Ukrajiny je závislý například Egypt, ale i další africké země.
„Poprvé za desítky let do Oděsy neplují obchodní flotily a běžná práce ustala. Nedošlo k tomu zřejmě od druhé světové války. Běžný život spojený s mořem Rusko blokuje. To je problém nejen pro Ukrajinu. Bez vývozu našich zemědělských plodin se desítky zemí dostanou na pokraj nedostatku potravin,“ varoval i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Alternativa k námořní dopravě podle Romancova není možná. Do vlaků nebo nákladních vozidel lze reálně přeložit pouze zlomek toho, co běžně odbavovaly ukrajinské přístavy.
Důsledky odstřižení ale nejsou jen v nákladní dopravě. „Pro každou zemi, která má přístup k moři, to ekonomové standardně vyhodnocují na zhruba jedno až čtyři procenta HDP navíc. Kdyby Ukrajina najednou ztratila přístup k moři, tak její ekonomika, která je už tak zásadním způsobem poničena válkou, by se propadla ještě hlouběji,“ upozorňuje geograf.
Moře je přitom důležité i pro některé vnitrozemské státy. „Příkladem může být Rakousko, Maďarsko a Srbsko, které mají díky Dunaji možnost dobře komunikovat se světovým oceánem prostřednictvím bazénu Černého moře,“ uzavírá.
