Rusové hromadí síly u Doněcku, Kyjev popírá ztrátu Kliščijivky

Nahrávám video

Ve vedení ruského ministerstva obrany pokračují čistky po konci ministra Sergeje Šojgua. Ruská armáda ale i přes personální zemětřesení ve velení hlásí další úspěchy na ukrajinském bojišti. Ruské síly údajně dobyly obec Kliščijivka, ukrajinská armáda to ale popírá. Obránci připouštějí, že situace je složitá i u Doněcku, útoky se jim ale údajně daří odrážet. Ukrajinské posily musely v posledních týdnech zamířit také do Charkovské oblasti, kde se Moskva pokusila o novou ofenzivu.

Válka na Ukrajině změnila zhruba padesát měst a na sedm stovek vesnic v ruiny. Ruské síly už několikátý týden po sobě podnikají rychlé výpady na mnoha místech fronty.

O ovládnutí vsi Kliščijivka v úterý psali ruští prováleční blogeři. Nicméně podle mapy zpravodajského kanálu DeepState, blízkého ukrajinské armádě, je Kliščijivka nadále v ukrajinských rukou, upozornila ruská redakce BBC. Tvrzení válčících stran nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Kliščijivka se nachází jižně od Bachmutu, který ruské síly dobyly před rokem po krvavé bitvě trvající deset měsíců. Ves se ocitla v ohnisku bojů na podzim 2022. V lednu 2023 ji ovládli ruští žoldnéři, loni na podzim ji osvobodila ukrajinská armáda v rámci své protiofenzivy.

Rusové koncentrují síly také poblíž Doněcku a snaží se prorazit směrem na města Kramatorsk, Pokrovsk a Kurachove. Obránci přiznávají, že situace je složitá, teď už ale mají munici, které se jim měsíce nedostávalo. „Jejich pěchota neustále útočí. My nepodnikáme protiútoky, ale odrážíme je. Alespoň se o to pokoušíme a vždy, když je to možné, je ničíme,“ říká ukrajinský dělostřelec Pavlo.

Ukrajinci také nasazují velké množství malých dronů, které nesou granát či protitankovou střelu. Jimi do hloubi až několika kilometrů za frontovou linií ničí ruskou techniku. „Auto, kterým jsme jeli, nám zničili. Haj*lové. Jiné nemáme. Bylo to dobré auto. Teď musíme pěšky,“ postěžoval si jeden z ruských vojáků.

Posily u Charkova

Na severní frontě Ukrajina přichází i o tolik potřebnou vojenskou techniku. Jeden z ukrajinských tanků T-64 dostal na bojišti zásah ruským dronem Lancet. Teď ho opravují. „Už jsme se vraceli po provedení úkolu. Když jsme v zatáčce zpomalili, Lancet nás dohnal,“ uvedl velitel tankové jednotky z 92. samostatné mechanizované brigády Chochol.

Jeho brigáda se už jednou osvědčila při obraně Charkova a stejně jako další sem byla nyní převelena z jiných bojových oblastí. „Když to srovnám s Časiv Jarem, tam každý znal své místo. To všechno se teď musí znovu budovat tady,“ upozornil Chochol.

Ukrajina by už za několik týdnů mohla získat dodatečnou pomoc. Země Evropské unie se shodly, že výtěžek ze zmražených ruských aktiv na svém území poskytnou na nákup zbraní a obnovu země. Ročně má jít přibližně o 70 miliard korun.

Další peníze plánují na stejném základě poskytnout Spojené státy. „Je nutné ujistit Ukrajinu, že získá potřebnou podporu pro vybavení armády, financování nejdůležitějších služeb i zásadní obnovu,“ zdůraznila americká ministryně financí Janet Yellenová. Moskva si na postup Západu stěžuje a označuje ho za krádež. Kreml slibuje, že přijme protiopatření.

Snahy o překreslení hranic v Baltu

Ruské ministerstvo obrany mezitím údajně požádalo o revizi námořních hranic ve východním Baltském moři. Podle zveřejněného dokumentu chtělo rozšířit teritoriální vody u Kaliningradu a ve Finském zálivu. Švédsko, Finsko, Estonsko a Litva okamžitě reagovaly odmítavě. Litva označila ruské počínání za „provokaci“ a předvolala si zástupce Ruské federace ve Vilniusu k podání vysvětlení, napsal server Delfi.

Ruská státní média pak informaci popřela s tím, že Moskva překreslování hranic neplánuje. Návrh také zmizel z úředního portálu, na kterém byl původně zveřejněn.

List The Moscow Times, který o návrhu ruského ministerstva zřejmě jako první informoval, poznamenal, že návrh na revizi hranice byl předložen k veřejné debatě prakticky současně se zahájením cvičení s taktickými jadernými zbraněmi, jehož cílem je podle ruského ministerstva obrany odpovědět „na provokativní prohlášení a hrozby západních představitelů“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...