Rusové dostanou lístky se čtyřmi kandidáty na prezidenta

Ruská ústřední volební komise oznámila jména čtyř kandidátů, kteří se v březnu mohou účastnit prezidentských voleb. Vedle stávajícího šéfa Kremlu Vladimira Putina komise připustila představitele tří parlamentních stran v Dumě. Většina opozičních osobností buď sedí ve vězení, nebo žije v exilu, podotkla agentura AP. Volby v Rusku bývají kritizované opozicí zevnitř země i různými institucemi ze zahraničí jako nedemokratické.

Putin je v Rusku u moci z pozice prezidenta nebo premiéra již přes 23 let. V čele země plánuje i nadále setrvat, umožnila mu to změna ústavy, která mu v současném stavu povoluje další dvě šestiletá období.

Agentura AP uvedla, že jeho zvolení je téměř jisté, a to zejména díky přísné státní kontrole, kterou během desetiletí u moci vytvořil. Putinovi příznivci i odpůrci podle ČTK očekávají, že se chopí nového šestiletého funkčního období, které – pokud jej dokončí – z něj udělá nejdéle sloužícího vládce Ruska od 18. století, napsala agentura Reuters. Nový mandát by měl trvat do roku 2030.

AP zároveň připomněla, že Putin od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajině zesílil zásahy státu proti opozici. Významní kritici, kteří by se ruskému vládci mohli v prezidentské volbě potenciálně postavit, jsou ve vězení, nebo žijí v zahraničí.

Naděždina odmítla ústřední volební komise

Ruských voleb se chtěl jako uchazeč zúčastnit také Boris Naděždin, který proslul především svým odmítavým postojem k ruské invazi na Ukrajině, kterou se zavázal ukončit pomocí vyjednávání. Kandidaturu mu ale ústřední volební komise nepovolila.

Komise podle serveru Meduza oznámila, že od Naděždina přijala 104 734 podpisů Rusů na podporu jeho kandidatury. Po kontrole šedesáti tisíc z nich ale prohlásila 9147 podpisů za neplatné a dalších 95 587 podpisů uznala za platné. Komise tvrdí, že v podpisových arších našla podpisy jedenácti zesnulých lidí, jako důvody pro neuznání dalších uvádí různé nesrovnalosti.

Zahraniční zpravodaj ČT Karel Rožánek s odkazem na předvolební průzkum agentury Russian Field uvedl, že pro Naděždina „chtělo hlasovat deset procent voličů, i když je podle průzkumů Putinova převaha stále obrovská. Pro něho by hlasovalo zhruba osmdesát procent Rusů. O jeho dalším mandátu ve volbách nikdo nepochybuje,“ podotkl Rožánek.

Vyřazení opozičníci

Naděždin přitom nebyl jediným uchazečem, který neuspěl u ústřední volební komise. Orgán zamítl kandidaturu také Jekatěrině Duncovové, a to údajně kvůli chybám v předložených dokumentech, včetně těch pravopisných. Někdejší regionální politička ve své kampani podle agentury AP prosazovala vizi „humánního Ruska“, které je „mírumilovné, přátelské a připravené spolupracovat se všemi na principu respektu“.

Duncovová proti rozhodnutí komise později podala odvolání, nejvyšší soud jej ale zamítl. Opozičnice následně oznámila, že hodlá vytvořit vlastní politickou stranu, která bude prosazovat „mír, svobodu a demokracii“. „Získáme právo žít beze strachu, svobodně mluvit a cítit se jistě v budoucnosti,“ prohlásila podle AP.

Ústřední volební komise nezaregistrovala k volbě ani lídra neparlamentní strany Komunisté Ruska Sergeje Malinkoviče kvůli údajně vysokému procentu vad v podpisových seznamech. V jeho případě volební orgán uznal 96 019 z celkově dodaných 104 998 podpisů. Malinkovič se podle serveru The Moscow Times odvolávat nebude.

Předsedkyně ústřední volební komise Ella Pamfilovová během čtvrtku oznámila, že na volebních lístcích budou čtyři kandidáti. Úřad už dříve zaregistroval současného prezidenta a tři představitele parlamentních stran: předsedu nacionalistické Liberálně demokratické strany Ruska (LDPR) Leonida Sluckého, Vladislava Davankova ze strany Noví lidé a Nikolaje Charitonova za Komunistickou stranu Ruské federace.

Úřady chtějí na druhém místě Sluckého, tvrdí opoziční list

Šestapadesátiletý Sluckij je šéfem zahraničního výboru Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, a podle AP i významným podporovatelem protizápadní politiky Kremlu. Jeho strana postavila kandidáta i do prezidentských voleb v roce 2018, kdy získal méně než šest procent z celkového počtu hlasů.

Opoziční list Meduza v lednu přišel se zprávou, že politický blok Putinovy administrativy chce, aby druhé místo v březnových prezidentských volbách získal právě Sluckij. Deník to napsal s odvoláním na své zdroje z ruských regionálních úřadů, kanceláře prezidentova vyslance a dvou zdrojů z vedení LDPR.

Prezidentský kandidát Leonid Sluckij
Zdroj: Reuters

„Nejdůležitější je, aby prezident dostal asi osmdesát procent. Zbytek jsou jen variace. V tuto chvíli jsou ostatní kandidáti pro voliče nepopsaným listem. To, kolik hlasů získají, závisí do značné míry na nich samotných. Ale politický blok Putinovy administrativy nám poradil, že musíme pomoci Sluckému,“ řekl Meduze zdroj z vedení jednoho z ruských regionů.

Kreml údajně poručil médiím, aby propagovala Sluckého

Dva zdroje z LDPR listu řekly, že sám Sluckij velmi touží po druhém místě kvůli současné roztržce v jeho straně. Politik se v rámci své kampaně rovněž setkal s gubernátory ruských regionů a vystoupil i v celostátní televizi.

„Kreml pověřil provládní a státem kontrolované zpravodajské kanály, aby o lídrovi LDPR hovořily jako o zkušeném ruském politikovi a poslanci Státní dumy, který byl šestkrát zvolen, a také aby zdůrazňovaly, že základními principy platformy LDPR jsou konzervatismus, vlastenectví, ochrana ruského světa a mírový návrat celého území bývalého SSSR k Rusku prostřednictvím referend,“ napsala Meduza.

Podle webu Rádia Svobodná Evropa patřil Sluckij k zákonodárcům, kterých se v roce 2014 po okupaci ukrajinského Krymu ruskými vojsky dotkly sankce západních zemí. V únoru a březnu 2018 obvinily Sluckého ze sexuálního obtěžování a nechtěných dotyků čtyři ruské novinářky, které informovaly o dění v Dumě.

Charitonov se s Putinem již utkal

Současný poslanec Charitonov se jako kandidát staví proti některým aspektům Putinovy domácí politiky, nikoli však vůči ruské invazi na Ukrajinu. Deník The Moscow Times označil Charitonova za fanouška bojových umění, který byl dříve členem Agrární strany. „Charitonov na stranické konferenci ocenil sovětskou násilnou kolektivizaci zemědělství jako ‚správnou reformu, která nám umožnila vyřešit potravinový problém v předvečer Velké války‘,“ napsal v prosinci list.

Přestože uchazeč komunistické strany v Rusku obvykle získává druhý nejvyšší počet hlasů v prezidentských volbách, Charitonov pro současného ruského vládce nepředstavuje významnou výzvu, napsala agentura AP. Politik již dříve proti Putinovi kandidoval, a to v roce 2004. Tehdy skončil jako druhý s téměř čtrnácti procenty hlasů.

Davankovův věk by mohl představovat problém

Bezmála 39letý místopředseda Státní dumy Vladislav Davankov v Rusku zastupuje stranu Noví lidé, která sama sebe označuje jako liberální nebo středopravicovou. Server Meduza během loňského srpna s odkazem na tvrzení svých zdrojů informoval, že by politik mohl pro 71letého Putina představovat problém kvůli svému mladšímu věku.

List citoval jeden ze svých zdrojů, podle něhož by Davankov během prezidentské volby „samozřejmě nezískal velká procenta, ale energický mladý kandidát by mohl přimět voliče přemýšlet o věku prezidenta“. Podle průzkumu, který v květnu 2023 provedla organizace Russian Field, je „věk“ třetí nejčastější odpovědí respondentů na otázku, co se jim na současném prezidentovi nelíbí.

„Nejde ani tak o bezprostřední výsledky voleb, jako spíše o vyhlídku, co se může stát za dva nebo tři roky. Tehdy si lidé možná začnou říkat, že Putin je sice skvělý chlapík, ale je čas, aby nastoupil někdo mladší. Mladší kandidáti by mohli takové myšlenky katalyzovat,“ řekl zdroj serveru Meduza.

Vladislav Davankov
Zdroj: Reuters/Evgenia Novozhenina

Podle informací deníku by byl Kreml raději, kdyby v prezidentských volbách kandidoval předseda strany Noví lidé Alexej Něčajev. K tomu však nakonec nedošlo, lídr totiž již dříve o kandidaturu v prezidentské volbě neprojevil zájem a nominoval místo sebe Davankova, uvedl deník.

Putin kandiduje pošesté

Putin byl zvolen ruským prezidentem v letech 2000, 2004, 2012 a 2018. První dvě období byla čtyřletá, a protože tehdejší ústava zakazovala setrvat v čele státu déle než dvě volební období za sebou, Putin se odebral do čela vlády, zatímco v Kremlu jej na jedno období vystřídal Dmitrij Medvěděv.

Na jaře 2012 si funkce zase prohodili poté, co byl Putin zvolen prezidentem, kvůli změnám v ústavě už na šestileté období. Tyto volby vyvolaly kvůli obviněním z masivního falšování největší protesty v zemi od pádu Sovětského svazu, které policie tvrdě rozehnala a soudy tvrdě potrestaly.

V roce 2020 Rusko změnilo ústavu a nový základní zákon dovolil konkrétně Putinovi strávit v prezidentském úřadě čtyři období za sebou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 37 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...