Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poprvé připustil, že ukrajinské síly bojují v ruské Kurské oblasti, informovala agentura Reuters. Ruské úřady kvůli situaci evakuovaly přes 76 tisíc obyvatel, napsala ruská agentura TASS s odvoláním na ministerstvo pro mimořádné události. Moskva stáhla část sil z východní fronty a poslala je bránit hranice. Denní počty pozemních útoků na Ukrajině se tak snížily. Rusko přitom tvrdí, že se mu daří zastavit postup kyjevských sil do vnitrozemí. Podle některých zpráv ale proniklo do země až deset tisíc vojáků. Bělorusko v sobotu oznámilo, že posílí svoji vojenskou přítomnost u hranic s Ukrajinou.
Ukrajinský prezident ve svém večerním videoproslovu uvedl, že o operaci hovořil s velitelem armády Oleksandrem Syrským, přičemž nezapomněl ani na bitvy, kterým čelí vojáci na složité východní frontě. „Dnes jsem obdržel několik zpráv od vrchního velitele Syrského ohledně předních linií a našich akcí, abychom válku zatlačili na území agresora,“ řekl Zelenskyj.
Zelenskyj podle Reuters rovněž prohlásil, že operace je součástí snahy Kyjeva o obnovení spravedlnosti po zahájení ruské plnohodnotné invaze v únoru 2022.
„Jsem vděčný každé jednotce obranných sil, že to zajistila. Ukrajina dokazuje, že skutečně dokáže obnovit spravedlnost a zajistit potřebný tlak na agresora,“ prohlásil prezident, který již dříve chválil schopnost armády „překvapit“ a poděkoval jí za zajetí ruských vojáků, které by Kyjev mohl využít při budoucích jednáních s Moskvou.
Ruských útoků na Ukrajině ubylo
Zelenskyj také vzdal hold vojákům bojujícím podél tisícikilometrové frontové linie. Zmínil se o akcích v severní Sumské oblasti, která leží u hranice s ruskou Kurskou oblastí. Tam Rusko zintenzivnilo ostřelování.
Místní úřady v sobotu sdělily, že při ruském vzdušném útoku a ostřelování v ukrajinské Doněcké a Charkovské oblasti zemřeli nejméně tři lidé. Na zemi se ale situace mírně zlepšila. „Za uplynulý den bylo zaznamenáno devadesát bojových střetů,“ informoval ve své pravidelné ranní svodce ukrajinský generální štáb s tím, že Rusové nejaktivněji útočili v pokrovském sektoru v Doněcké oblasti.
Den předtím zaznamenala ukrajinská armáda sto bojových střetů. Snížení útoků Rusů na frontové linii ilustruje podle webu RBK-Ukrajina i to, že ukrajinská armáda dříve hlásila i sto čtyřicet střetů denně.
Vpád do Kurské oblasti
Jednotky ukrajinské armády zahájily překvapivý vpád na ruské území v Kurské oblasti v úterý a od té doby obsadily několik vesnic a podle nich také město Sudža s posledním funkčním tranzitním bodem pro vývoz ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu.
„Zdravíme vás z města Sudža. Město je pod kontrolou ozbrojených sil Ukrajiny, je tu klid, všechny budovy jsou nepoškozené. Strategické zařízení Gazpromu ovládá 99. mechanizovaný prapor 61. samostatné brigády,“ uvedli vojáci.
Ruské ztráty a přesídlení obyvatel
Ukrajinci podle některých zdrojů pronikli až čtyřicet kilometrů do hloubi Ruska, upozornil vedoucí Centra bezpečnostních studií Oldřich Bureš z Metropolitní univerzity Praha.
„To neznamená, že celé to území drží, ale že tak daleko některé jednotky došly. Spekuluje se o tisíci až dvou tisících ukrajinských vojáků s tím, že podobné nebo ještě vyšší číslo je připravené na hranici. Někteří ruští i ukrajinští blogeři tvrdí, že by se mohlo jednat až o deset tisíc vojáků. Myslím si, že ty nižší tisíce jsou zatím pravděpodobnější,“ uvedl Bureš. Z informací z on-line prostoru podle něj vyplývá, že se zřejmě jedná o části různých ukrajinských brigád.
Rusové zřejmě utrpěli i těžké ztráty. Na jednom z videí je vidět zhruba patnáct vyhořelých nákladních aut ruské armády podél silnice. Zabito či zraněno bylo přinejmenším několik desítek vojáků, někteří další padli do zajetí. Ruští vojenští blogeři nyní tvrdí, že ukrajinský postup se už armádě podařilo zastavit ve vzdálenosti 10 až 20 kilometrů od hranice. Ukrajinci se podle nich na obsazeném území opevňují.
Úřady mezitím evakuovaly z Kurské oblasti desítky tisíc lidí. „Prioritou operačního štábu je přesídlení obyvatel těchto oblastí do bezpečných míst. Celkem bylo od zahájení těchto prací do bezpečných míst dočasně přesídleno více než 76 tisíc osob,“ cituje TASS Arťoma Šarova z ruského ministerstva pro mimořádné události.
Evakuace probíhá i na druhé straně hranice, kde není bezpečno a situace civilního obyvatelstva se může kdykoliv výrazně zhoršit. „V Sumské oblasti pokračují evakuace z ostřelovaných osad v místním pohraničí. Úřady nařídily přemístění obyvatel z více než dvou desítek vesnic. Tady v centru už kvůli tomu otevřely druhé registrační středisko. Lidé tu dostanou humanitární pomoc a mohou tu i přespat,“ uvedl zpravodaj ČT na Ukrajině Jan Řápek.
Únik od zákopové války
Podle redaktorky Deníku N Petry Procházkové se od sobotního rána objevují zprávy o ukrajinských jednotkách v Bělgorodské oblasti. „Není to ještě potvrzené, ale znamenalo by to, že chtějí frontu na ruském území poněkud roztáhnout,“ hodnotí situaci novinářka. Ukrajině podle ní nevyhovuje zákopová válka, na kterou nemá dost vojáků ani munice a má slabší pozici, pokud jde o dělostřelectvo. Nečekaná a dynamická operace Ukrajinců naopak měla úspěch.
Ruské vedení nyní čelí nezvyklé situaci. „Najednou bojuje na svém území. Pokud bombarduje objekty, ve kterých předpokládá, že se skrývají ukrajinští vojáci, tak bombarduje své vlastní objekty, ničí svá vlastní města a své vlastní vesnice, a to je úplně jiná situace, než na jakou byli zvyklí doteď. Protože Rusko bylo zvyklé na robustní odpovědi, nasazovalo dělostřelectvo, velké rakety a teď najednou by to dopadalo na jeho území. To si myslím, že je důležitý psychologický moment,“ soudí Procházková.
„Režim protiteroristické operace“
Rusko v regionu vyhlásilo nouzovou situaci federálního charakteru a uvedlo, že do oblasti přesouvá posily. Ve třech oblastech u hranic s Ukrajinou zavedlo režim protiteroristické operace. Kromě Kurské oblasti, kde teď probíhají boje, se to týká také oblasti Brjanské a Bělgorodské. Úřady také posílily ochranu nedaleké ruské jaderné elektrárny u města Kurčatov.
„Ruské úřady teď mohou rychleji evakuovat obyvatelstvo, odposlouchávat telefony nebo lépe ovládat veřejnou dopravu. Je to způsob, jak dostat oblast částečně pod kontrolu,“ popisuje zpravodaj ČT Řápek.
Tentokrát útok nevedou primárně malé jednotky proukrajinských ruských státních příslušníků a další různorodé zahraniční formace, jako tomu bylo při četných vpádech uskutečněných v průběhu roku 2023 a na počátku roku 2024.
Od druhého dne vpádu hlásí směs zdrojů, včetně ruského ministerstva obrany, větší ofenzivu zahrnující ukrajinské síly čítající pravděpodobně stovky vojáků a desítky vozidel.
Během dvou dnů se vojsku podle řady zdrojů podařilo postoupit několika směry hluboko do území Ruské federace. „Z videozáznamů vidíme, že se u jednotek objevila nová taktická značení, což by mohlo znamenat, že Ukrajinci operaci plánovali dlouhodoběji a není to nějaká zoufalá akce,“ vysvětlil pro ČT24 generálporučík ve výslužbě Pavel Macko.
Potíže v ruské obraně
Ruští vojenští blogeři píší o velkých potížích v obraně. Náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov přitom už ve středu hlásil, očividně nespokojenému šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi, že vpád na ruské území už armáda prakticky odrazila. „Někteří funkcionáři ministerstva obrany natolik lhali a lhali, až obelhali sami sebe,“ uvedl na adresu Moskvy velitel čečenské jednotky Achmat Apty Alaudinov.
Rusko ale trvá na tom, že obrana je úspěšná. „V průběhu dne byly aktivní činností jednotek skupiny vojsk ,Sever‘ a dorazivších záloh, jakož i údery armádního letectva a dělostřelectva v oblastech Ivaškovského, Malé Lokni a Olgovky zmařeny pokusy nepřátelských mobilních skupin proniknout hluboko na ruské území,“ uvedlo v sobotu ruské ministerstvo obrany na Telegramu.
Ukrajinské ztráty za uplynulý den resort vyčíslil na 174 vojáků a 36 obrněných vozidel. Tvrzení válčících stran však nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
„(Ruské) ministerstvo obrany zveřejnilo záběry, kde jsou vidět tanky, které měly dorazit na okraj města Sudža a měly začít bojovat s ukrajinskými jednotkami. Do oblasti dál míří kolony ruské vojenské techniky, děla, tanky, raketomety. Je tu samozřejmě velká podpora letectva včetně bojových vrtulníků,“ uvedl zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek. Do bojů v Kurské oblasti už se podle jeho informací zapojili i žoldnéři z rozpuštěné Wagnerovy skupiny. „Asi tisíc bojovníků bojuje u města Sudža se třemi ukrajinskými brigádami,“ doplnil Rožánek.
Rozčarované Rusko
Kyjev se dosud k situaci oficiálně příliš nevyjadřoval. „Na ukrajinské straně vládne euforie po těch mnoha měsících špatných zpráv. Ukrajinci vidí, že mělo smysl připravovat tuto operaci. Ten úspěch strašně povzbudí jak vojáky na frontě, tak obyvatele,“ míní Procházková.
Složitější je to podle ní na ruské straně. „Pozoruji na sociálních sítích, že lidé, kterých se to týká, především v Kurské oblasti, jsou překvapeni a rozladěni, žádají přímo Putina o pomoc, stěžují si na místní administrativy, na vojenské velení a požadují nápravu situace. Zdá se, že vůbec nechápou, že jejich jednotky už dva a půl roku bojují na ukrajinském území. Hovoří o tom, že na ně Ukrajina zaútočila, že za tím stojí NATO a že Rusko musí nějak odpovědět. Řekla bych, že to naštvání a deprese budou pokračovat, je to důkaz, že Rusko jen nevítězí,“ podotkla Procházková.
Reuters označuje současné dění v Kurské oblasti za jeden z největších ukrajinských útoků na Rusko od začátku plnohodnotné války, kterou Moskva v únoru 2022 vyvolala vpádem svých vojsk na Ukrajinu. Ukrajinci rozsáhlou ruskou invazi z části odrazili, zastavili a některá svá území osvobodili zpět. Rusové však velkou část ukrajinského území okupují a boje pokračují.
„Rusko od dob druhé světové války nikdy nebylo tímto způsobem napadeno. Z toho politického a psychologického hlediska ať už to dopadne jakkoli, tak to určitě bude mít značné dopady,“ je přesvědčen Bureš.
Ukrajinský vpád se odehrává v době pomalého, ale setrvalého ruského postupu v Donbasu a rovněž zpráv o nedostatku vojáků v řadách ukrajinské armády. Řada analytiků proto hledí na ukrajinský útok se skepsí a dává najevo pochyby, zda bude mít za následek navázání dostatečného množství ruských sil, aby ulehčil ukrajinským obráncům na jiných frontových úsecích.
Podle Řápka zatím není jasné, jaký je cíl Ukrajinců, jestli by chtěli dojít třeba až do Kursku, nebo vojákům bude stačit obsazení několika obcí za hranicemi. „Můžeme potvrdit, že Rusové přesouvají některé své jednotky do Kurské oblasti, tedy ten jeden cíl odlákat pozornost ruských vojáků se mohl podařit. Už se mluví o tom, že v Doněcké oblasti ubylo střetů, před týdnem jich bylo 140 zhruba, nyní se mluví o devadesátce,“ podotkl zpravodaj. Ukrajinci se podle něj nyní opevňují a připravují na možnou ruskou odvetu.
Běloruská protivzdušná obrana v pohotovosti
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko, který je spojencem Moskvy, tvrdí, že jeho země v pátek sestřelila několik ukrajinských dronů, které mířily na cíle v Rusku. „Ozbrojené síly Ukrajiny porušily všechna pravidla chování a narušily vzdušný prostor Běloruské republiky,“ citovala Lukašenka běloruská státní agentura. „Protivzdušná obrana zničila několik cílů nad územím Běloruska. Přes noc a dnes ráno probíhá pátrání po tom, co bylo zničeno,“ tvrdí.
Zbytek z asi desítky ukrajinských dronů prý Minsk „předal“ Rusku, jehož protivzdušná obrana je podle Lukašenka následně sestřelila u města Jaroslavl. Přelet bezpilotních prostředků přes nejvýchodnější část běloruského území označil za provokaci, která Minsk přiměla vyhlásit plnou pohotovost sil protivzdušné obrany. „Odstartovala letadla a vrtulník,“ prohlásil Lukašenko.
Země v reakci na dronový incident posílí svá vojska na hranicích s Ukrajinou, uvedl podle agentury Belta běloruský ministr obrany Viktar Chrenin.
