Ruský soud vyměřil osm let vězení opoziční novinářce, Česko ji nehodlá vydat

Ruský vojenský soud v pátek vyměřil osm let vězení opoziční novinářce Faridě Kurbangalejevové, kterou shledal vinnou z ospravedlňování a propagace terorismu nebo šíření lživých zpráv o ruské armádě. Informovaly o tom nezávislý server Mediazona a ruská státní tisková agentura TASS. Soud vynesl verdikt v nepřítomnosti Kurbangalejevové, která žije v Česku. Pražský soud v květnu rozhodl, že Česko žurnalistku do Ruska nevydá. Novinářka obvinění odmítla už dříve jako naprosto vykonstruovaná.

Ruské úřady začaly stíhat Kurbangalejevovou kvůli jejímu loňskému rozhovoru s Alexejem Baranovským, členem uskupení Legie Svoboda Ruska, které bojuje proti ruským invazním vojskům na straně Ukrajiny, napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Žurnalistku prokuratura obvinila také z šíření lživých informací o ruské armádě. Za lživé ruské úřady pokládají veškeré informace, které nejsou v souladu s oficiální verzí Moskvy o její plnohodnotné válce proti Ukrajině.

Baranovského soud v jeho nepřítomnosti odsoudil k šesti letům vězení. Jemu i Kurbangalejevové také zakázal spravovat webové stránky na čtyři roky, píše TASS, podle něhož rozsudek zatím nenabyl právní moci a lze se proti němu odvolat.

„Soud v Moskvě právě oznámil můj trest: osm let vězení plus zákaz spravovat webové stránky na čtyři roky. Prozatím jsem se rozhodla vzpamatovat se z rány sklenkou růžového vína v kavárně v městečku Châteaufort u Paříže. Musím popřemýšlet, jak s tím vším žít,“ uvedla v pátek na Facebooku Kurbangalejevová.

„Žádné zvláštní pocity nemám, protože jsem rozsudek čekala. I to, jaký bude. Udivilo mě jen to, jak rychle se to odehrálo,“ popsala také v rozhovoru pro ČTK Kurbangalejevová, kterou zpráva zastihla na dovolené ve Francii. K vynesenému verdiktu osmi let za mřížemi poznamenala, že ji ruské úřady zavřít nemohou, neboť žije v Evropě a do Ruska se nyní vracet nehodlá.

„Spíš mne zajímá, proč mají ruské úřady o mě takový zájem. Protože mnoho mých kolegů, novinářů žijících v zahraničí, stejně jako já kritizovalo putinovský režim, a v mém případě Rusko požádalo o extradici. Odpověď na to ale nemám,“ řekla Kurbangalejevová, která hodlá nadále spravovat své účty na sociálních sítích i serveru YouTube.

Už dříve obě obvinění proti sobě označila za „vycucaná z prstu“. „Na jaře roku 2024 jsme s členem legie ‚Svoboda Rusku‘ Alexejem Baranovským upřímně a pravdivě pověděli o tom, jak bojují Rusové, kteří si vybrali správnou stranu – tu ukrajinskou, nic víc,“ napsala před několika dny novinářka v jiném příspěvku.

Rusko od začátku své plnohodnotné invaze na Ukrajinu zesílilo represe vůči domácím kritikům i nezávislým médiím. Například zveřejnění toho, co ruské úřady označují za lživé zprávy o ruské armádě, může vést k mnohaletému vězení. Řada západních médií z Moskvy po její invazi na Ukrajinu a zavedení zákonů postihující takzvanou diskreditaci armády odešla. Bývalá moderátorka a zpravodajka ruské státní televize Kurbangalejevová opustila Rusko už po ruské anexi Krymu v roce 2014.

Ruské úřady na ni vydaly zatykač loni v červnu. Letos v únoru vyšlo najevo, že ruská generální prokuratura požádala Česko o vydání žurnalistky do Ruska, ale bezvýsledně, připomněla Mediazona.

Pražský městský soud rozhodl o nevydání

Pražský městský soud v květnu rozhodl, že Česko novinářku nevydá. Vyhověl návrhu státní zástupkyně, podle kterého je vydání novinářky nepřípustné. Informovat o ozbrojeném konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou způsobem, který se nelíbí ruským autoritám, v Česku není trestné.

„Je zcela evidentní, že odlišné politické názory nemohou vést k vydání,“ prohlásil předseda trestního senátu Tomáš Kubovec. Do Ruska podle soudu v současnosti není možné vydávat i proto, že nelze zkontrolovat, zda další průběh trestního řízení bude spravedlivý. „Existuje také důvodná obava, že by byla vystavena pronásledování,“ uvedl soudce.

Kurbangalejevová se narodila v Kazani, metropoli autonomního Tatarstánu, kde také vystudovala žurnalistiku. Nejprve působila v místní televizi, pak se stala zpravodajkou televize Rossija 1 v Povolží a nakonec vedla hlavní zpravodajskou relaci Vesti. V posledních letech vystupuje proti ruské agresi na Ukrajině, pracovala také pro ruskojazyčnou televizní stanici Nastojaščije vremja, která patří pod Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
Právě teď

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 3 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...