Ruský soud poslal na 12,5 roku do vězení Američana za obchod s drogami

Ruský soud poslal na 12,5 roku do vězení amerického občana Roberta Woodlanda, kterého uznal vinným z pokusu o nelegální výrobu a prodej omamných látek. Napsala to ve čtvrtek ruská státní agentura TASS s odvoláním na moskevskou prokuraturu. Woodland se podle svého obhájce Stanislava Kševického částečně přiznal. Agentura AP ale píše, že se jeho obhájci chtějí odvolat, protože mu úřady vinu neprokázaly. Před vynesením rozsudku byl půl roku ve vazbě. Ruské bezpečnostní složky zatkly Woodlanda letos v lednu.

Vyšetřovatelé Woodlanda podle ruské státní agentury obvinili ze zapojení se do organizované skupiny, která vznikla kvůli nelegálnímu prodeji omamných látek. Ty se podle nich snažila prodávat bez osobního kontaktu se zákazníky.

Ruské bezpečnostní složky zatkly Woodlanda v lednu. Podle ruských úřadů přemisťoval drogy mezi skrýšemi. Podle Reuters prokuratura uvádí, že převezl asi 50 gramů mefedronu, což je druh amfetaminu. „Byl zadržen při pokusu o ukrytí drog," píše TASS.

Vyšetřovatelé ho podle oficiálního vyjádření ruské státní prokuratury zatkli při činu. Za nelegální obchod s drogami hrozí v Rusku až dvacetiletý trest za mřížemi. Žalobce pro Woodlanda požadoval dvanáct let za mřížemi, soud nakonec trest ještě o půl roku navýšil.

Kševickij podle AP uvedl, že Woodland trpí blíže nespecifikovanými duševními problémy a soud k nim nepřihlédl. Americké ministerstvo zahraničí ve čtvrtek uvedlo, že si je odsouzení Američana v Rusku vědomo a velvyslanectví USA v Moskvě případ bedlivě sleduje. Další komentář Washington neposkytl s odvoláním na ochranu soukromí.

Ruský původ

Podle ruské prokuratury má dvaatřicetiletý Woodland kromě amerického také ruské občanství. Před zatčením žil v Permském kraji.

Jeho jméno se podle agentur AP a Reuters shoduje se jménem muže, který v roce 2020 řekl listu Komsomolskaja pravda, že ho v 90. letech adoptovali ze sirotčince na Urale Američané, s nimiž pak žil v USA. Své adoptivní rodiče prý označil za úžasné, ale chtěl vyhledat biologickou matku v Rusku, a tak se vrátil. Nakonec se s matkou setkal v show ruské televize a v původní vlasti se rozhodl zůstat.

V ruské vazbě zůstávají novináři Gershkovich a Kurmaševová

V ruských věznicích nebo vazbách je v současné době několik amerických občanů. Jedním z nich je novinář Evan Gershkovich obviněný ze špionáže. Proces s ním začal nedávno. Novinář i jeho zaměstnavatel – list The Wall Street Journal – obvinění ze špionáže odmítají. Bílý dům označil soud s reportérem za vykonstruovaný.

V ruské vazbě čeká na soud také rusko-americká novinářka s bydlištěm v Praze Alsu Kurmaševová. Ruské úřady viní žurnalistku stanice Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL) z toho, že se při návštěvě příbuzných nezaregistrovala jako takzvaná zahraniční agentka. Kurmaševová je také stíhaná za knihu odsuzující ruskou válku proti Ukrajině.

Rusko-americké výměny vězňů

Podle některých diplomatů zadrželi Rusové Gershkoviche pravděpodobně ve snaze pořídit si „zásobu“ amerických občanů, které by mohli vyměnit za ruské občany zadržované na Západě. Rusko a Spojené státy se už v minulosti dohodly na významných výměnách vězňů.

Naposledy se tak stalo v prosinci 2022. Moskva tehdy vyměnila americkou basketbalistku Brittney Grinerovou za ruského obchodníka se zbraněmi Viktora Buta odsouzeného a uvězněného v USA. Grinerová byla před výměnou odsouzena v Rusku za údajné pašování omamných látek, ačkoliv se u soudu hájila, že danou látku má na lékařský předpis.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 17 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 55 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...