Ruský ministr po odvolání Putinem patrně spáchal sebevraždu

Roman Starovojt spáchal sebevraždu poté, co jej ruský vládce Vladimir Putin v pondělí odvolal z funkce ministra dopravy, uvedl nejmenovaný zdroj listu Izvestija, který citovala další ruská média. Starovojt byl nalezen mrtvý ve svém autě v Odincovu u Moskvy, potvrdil později Vyšetřovací výbor Ruska (ruská obdoba federální kriminální ústředny), který se rovněž kloní k variantě sebevraždy. Příčinu smrti nelze nezávisle ověřit.

„Tělo bývalého ministra dopravy Romana Starovojta se dnes (v pondělí) našlo v osobním autě v Odincovu se střelným zraněním. Vyšetřovací orgány pracují na místě, zjišťují okolnosti toho, co se stalo. Hlavní verzí je sebevražda,“ upřesnila mluvčí výboru Svetlana Petrenková, kterou citovala agentura TASS.

U exministrova těla se podle listu Kommersant našla pistole Makarov, kterou obdržel jako ocenění v roce 2023 za zvláštní zásluhy o bezpečnost občanů.

Důvod nečekaného Starovojtova odvolání Kreml neuvedl. Na sociálních sítích se objevily spekulace, že odvolanému ministrovi hrozilo trestní stíhání.

Proti Starovojtovi podle listu Moskovskij komsomolec zřejmě vypovídal jeho nástupce v čele Kurské oblasti Alexej Smirnov, který byl mezitím z funkce gubernátora rovněž odvolán. V dubnu jej zadrželi vyšetřovatelé a obvinili, že se podílel na zpronevěře miliardy rublů (asi 270 milionů korun) určené na výstavbu opevnění na hranici západoruského regionu s Ukrajinou. Podle Kommersantu proti Starovojtovi vypovídali obvinění v tomto případu zpronevěry – právě včetně Smirnova.

Za odvoláním mohly stát problémy v resortu i ukrajinské útoky

Před svým jmenováním do funkce ministra dopravy v květnu roku 2024 působil Starovojt téměř pět let právě jako gubernátor Kurské oblasti. Jen několik měsíců po jeho převelení do funkce ministra přitom Ukrajina zahájila několikaměsíční přeshraniční výpad do tohoto regionu, který byl největším vpádem cizích vojsk na území Ruska od druhé světové války, připomněla agentura Reuters. Tehdy se podle The Moscow Times obrátila pozornost i k působení Starovojta v čele oblasti.

Než se Starovojt stal gubernátorem Kurské oblasti, řídil šest let federální dopravní agenturu Rosavtodor.

Agentura Reuters zároveň napsala, že v situaci, kdy válka proti Ukrajině pokračuje čtvrtým rokem, zažívá ruský sektor dopravy závažné problémy. V letectví kvůli západním sankcím chybí náhradní díly a ruské dráhy, největší zaměstnavatel v zemi, se potýkají s rostoucími náklady kvůli vysokým úrokovým sazbám zavedeným vzhledem k inflaci, k níž přispívá válečný konflikt, který Rusko vůči sousední zemi plnohodnotně zahájilo v únoru 2022.

Putin po odvolání Starovojta jmenoval úřadujícím šéfem resortu dosavadního náměstka Andreje Nikitina. Ten letos v únoru rezignoval na post gubernátora Novgorodské oblasti, načež se stal náměstkem na ministerstvu dopravy.

Naposledy se člen ruské vlády zabil v roce 1991

Starovojtova smrt je pro současné Rusko mimořádnou událostí, naposledy se jako ministr zastřelil Boris Pugo, který stál v čele vnitra ještě za sovětských časů. Sebevraždu spáchal po neúspěšném pokusu o puč v roce 1991, připomněla ruská redakce BBC. Starovojtův příběh ale více připomíná o něco starší sebevraždu jiného sovětského ministra vnitra Nikolaje Ščelekova, kterému po odvolání hrozilo trestní stíhání za korupci.

Ščelekov se v prosinci 1984 zastřelil den poté, co mu odebrali státní vyznamenání. Ještě dříve jej odvolali z funkce, vyškrtli z ústředního výboru komunistů, vyloučili ze strany a odebrali hodnost generála. Starovojta „jenom“ odvolali. Ještě ráno mluvčí Kremlu zdůrazňoval, že v příslušném prezidentově výnosu není formulace „kvůli ztrátě důvěry“.

Starovojtova smrt podle BBC vypadá jako mezník pro ruskou elitu, neboť ilustruje paniku hodnostářů ohrožených uvězněním. Podle serveru je zřejmé, že i ti činovníci, kteří nekradli, dobře znají stav justice v zemi a vědí o mizivém procentu soudních procesů, které končí zproštěním. Srovnání s epochou stalinských čistek už nevyznívá banálně a zapadá do zprávy z uplynulého víkendu, kdy komunistický sjezd označil za chybu projev sovětského vůdce Nikity Chruščova z roku 1956 odhalující zločiny jeho předchůdce v čele Sovětského svazu Josifa Stalina.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...