Ruský ministr po odvolání Putinem patrně spáchal sebevraždu

Roman Starovojt spáchal sebevraždu poté, co jej ruský vládce Vladimir Putin v pondělí odvolal z funkce ministra dopravy, uvedl nejmenovaný zdroj listu Izvestija, který citovala další ruská média. Starovojt byl nalezen mrtvý ve svém autě v Odincovu u Moskvy, potvrdil později Vyšetřovací výbor Ruska (ruská obdoba federální kriminální ústředny), který se rovněž kloní k variantě sebevraždy. Příčinu smrti nelze nezávisle ověřit.

„Tělo bývalého ministra dopravy Romana Starovojta se dnes (v pondělí) našlo v osobním autě v Odincovu se střelným zraněním. Vyšetřovací orgány pracují na místě, zjišťují okolnosti toho, co se stalo. Hlavní verzí je sebevražda,“ upřesnila mluvčí výboru Svetlana Petrenková, kterou citovala agentura TASS.

U exministrova těla se podle listu Kommersant našla pistole Makarov, kterou obdržel jako ocenění v roce 2023 za zvláštní zásluhy o bezpečnost občanů.

Důvod nečekaného Starovojtova odvolání Kreml neuvedl. Na sociálních sítích se objevily spekulace, že odvolanému ministrovi hrozilo trestní stíhání.

Proti Starovojtovi podle listu Moskovskij komsomolec zřejmě vypovídal jeho nástupce v čele Kurské oblasti Alexej Smirnov, který byl mezitím z funkce gubernátora rovněž odvolán. V dubnu jej zadrželi vyšetřovatelé a obvinili, že se podílel na zpronevěře miliardy rublů (asi 270 milionů korun) určené na výstavbu opevnění na hranici západoruského regionu s Ukrajinou. Podle Kommersantu proti Starovojtovi vypovídali obvinění v tomto případu zpronevěry – právě včetně Smirnova.

Za odvoláním mohly stát problémy v resortu i ukrajinské útoky

Před svým jmenováním do funkce ministra dopravy v květnu roku 2024 působil Starovojt téměř pět let právě jako gubernátor Kurské oblasti. Jen několik měsíců po jeho převelení do funkce ministra přitom Ukrajina zahájila několikaměsíční přeshraniční výpad do tohoto regionu, který byl největším vpádem cizích vojsk na území Ruska od druhé světové války, připomněla agentura Reuters. Tehdy se podle The Moscow Times obrátila pozornost i k působení Starovojta v čele oblasti.

Než se Starovojt stal gubernátorem Kurské oblasti, řídil šest let federální dopravní agenturu Rosavtodor.

Agentura Reuters zároveň napsala, že v situaci, kdy válka proti Ukrajině pokračuje čtvrtým rokem, zažívá ruský sektor dopravy závažné problémy. V letectví kvůli západním sankcím chybí náhradní díly a ruské dráhy, největší zaměstnavatel v zemi, se potýkají s rostoucími náklady kvůli vysokým úrokovým sazbám zavedeným vzhledem k inflaci, k níž přispívá válečný konflikt, který Rusko vůči sousední zemi plnohodnotně zahájilo v únoru 2022.

Putin po odvolání Starovojta jmenoval úřadujícím šéfem resortu dosavadního náměstka Andreje Nikitina. Ten letos v únoru rezignoval na post gubernátora Novgorodské oblasti, načež se stal náměstkem na ministerstvu dopravy.

Naposledy se člen ruské vlády zabil v roce 1991

Starovojtova smrt je pro současné Rusko mimořádnou událostí, naposledy se jako ministr zastřelil Boris Pugo, který stál v čele vnitra ještě za sovětských časů. Sebevraždu spáchal po neúspěšném pokusu o puč v roce 1991, připomněla ruská redakce BBC. Starovojtův příběh ale více připomíná o něco starší sebevraždu jiného sovětského ministra vnitra Nikolaje Ščelekova, kterému po odvolání hrozilo trestní stíhání za korupci.

Ščelekov se v prosinci 1984 zastřelil den poté, co mu odebrali státní vyznamenání. Ještě dříve jej odvolali z funkce, vyškrtli z ústředního výboru komunistů, vyloučili ze strany a odebrali hodnost generála. Starovojta „jenom“ odvolali. Ještě ráno mluvčí Kremlu zdůrazňoval, že v příslušném prezidentově výnosu není formulace „kvůli ztrátě důvěry“.

Starovojtova smrt podle BBC vypadá jako mezník pro ruskou elitu, neboť ilustruje paniku hodnostářů ohrožených uvězněním. Podle serveru je zřejmé, že i ti činovníci, kteří nekradli, dobře znají stav justice v zemi a vědí o mizivém procentu soudních procesů, které končí zproštěním. Srovnání s epochou stalinských čistek už nevyznívá banálně a zapadá do zprávy z uplynulého víkendu, kdy komunistický sjezd označil za chybu projev sovětského vůdce Nikity Chruščova z roku 1956 odhalující zločiny jeho předchůdce v čele Sovětského svazu Josifa Stalina.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 12 mminutami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 4 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 9 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...