Rusko v noci útočilo na energetickou infrastrukturu v pěti oblastech Ukrajiny, dle úřadů poškodilo dvě tepelné elektrárny firmy DTEK. Trypilskou elektrárnu jižně od Kyjeva Rusové úplně zničili. Už v noci přišlo hlášení o vzletu nejméně sedmi strategických bombardérů Tu-95MS. Šéf Charkovské oblasti Oleh Syněhubov hlásil minimálně deset zásahů kritické infrastruktury, bez elektrického proudu tam je dvě stě tisíc lidí. Ruský útok zaměstnal i Polsko. To oznámilo, že aktivovalo vše potřebné k ochraně svého vzdušného prostoru. Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj apeloval na spojence, aby Ukrajině poskytli prostředky pro protivzdušnou obranu.
Ruské údery mířily na energetickou infrastrukturu v Charkovské, Záporožské, Lvovské, Kyjevské a Oděské oblasti. „Energetici už pracují na odstraňování následků,“ sdělil podle telegramového kanálu RBK Ukrajina ministr energetiky Herman Haluščenko. „Podle aktuálních zpráv si dnešní útok nevyžádal žádné oběti,“ informoval na Telegramu ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko.
Trypilská tepelná elektrárna, která se nachází asi 45 kilometrů jižně od Kyjeva, je po ruském nočním útoku úplně zničená, sdělil agentuře Interfax-Ukrajina dozorčí rady podniku Centrenerho Andrij Huta, kterému elektrárna patří. „Všichni pracovníci, kteří měli směnu v době útoku, jsou naživu,“ informoval. V turbínové části elektrárny po výbuchu vypukl rozsáhlý požár, který se hasiči snaží uhasit.
Podle dostupných údajů byla Trypilská elektrárna s instalovaným výkonem 1800 megawattů největším zařízením na výrobu elektřiny v Kyjevské oblasti po odstavení jaderné elektrárny v Černobylu. V okolí metropole a přímo v Kyjevě jsou další tři zdroje elektřiny v podobě kombinovaných tepláren o výkonu sedm set megawattů, pět set megawattů a 160 megawattů.
Minulý měsíc společnost přišla o Zmijivskou tepelnou elektrárnu v Charkovské oblasti, rovněž zničenou při ruském útoku, a už v létě 2022 o Vuhlehirskou tepelnou elektrárnu v Doněcké oblasti, ztratila tak veškeré kapacity.
V jedné ze zasažených elektráren na západě od Charkova, která dodávala teplo a energii více než milionu obyvatel, natáčel zpravodaj ČT Jan Řápek. „Turbína je zcela zničená, protože sem 22. března dopadla raketa Iskander, která zničila toto zařízení,“ uvedl novinář a připomněl, že ten den mířilo na Ukrajinu kolem osmdesáti ruských raket a šedesáti dronů.
Ruské ministerstvo obrany podle státní agentury RIA Novosti označilo útoky na ukrajinské elektrárny za odvetu za ukrajinské útoky na ruské rafinérie. „Cílů úderu bylo dosaženo. Byla narušena práce ukrajinských podniků zbrojního průmyslu, přerušeny přesuny záloh do oblastí bojů a zkomplikovalo se zásobování ukrajinské armády pohonnými hmotami,“ tvrdí Moskva.
Podle Ruska jsou útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu legitimní, protože mají poškodit ukrajinskou armádu, reálně ale největší dopad pociťuje civilní obyvatelstvo, podotkla zpravodajka ČT Darja Stomatová. „Je otázka, proč Rusové útočí teď, v době, kdy končí topná sezona,“ poznamenala novinářka.
Podle ukrajinského prezidenta mají podobné útoky na klíčovou infrastrukturu vést k vylidnění, například Charkovské oblasti. Podle Stomatové je na Ukrajině cítit demoralizace, a to jak u vojáků, tak i u civilistů.
„Kdyby mělo jít o aspekt demoralizace a vyhnat lidi z Charkova, tak ti lidé už jsou často připravení, už v zimě 2022 si pořídili generátory, tehdy ceny vzrostly o tisíce hřiven. To teď už není, v některých čtvrtích Charkova byly vytvořeny mobilní vytápěcí zařízení. Během těch útoků 22. března čtyřicet tisíc obyvatel Charkova nepocítilo žádné následky,“ prohlásila zpravodajka.
Ukrajinci nicméně budují u hranic, tedy i poblíž Charkova, masivní obranné opevnění, a kdyby Rusové chtěli zaútočit, museli by mít k dispozici statisíce vojáků, upozornila Stomatová. „Zatím tomu nic nenasvědčuje, myslím, že to je jakýsi manévr, jak pozornost přesídlit někam jinam, a spíš půjde o (ofenzivu ve směru na) Časiv Jar v Doněcké oblasti nebo o Vuhledar nebo obce za Avdijivkou,“ míní novinářka.
Deset zásahů v Charkovské oblasti
Rusko ve čtvrtek na Ukrajinu útočilo ze strategických bombardérů, ukrajinské letectvo opakovaně varovalo před příletem hypersonických balistických raket Kinžal. Rusové odpálili 42 raket a cíle se snažili zasáhnout i pomocí čtyřiceti dronů typu Šáhed. Ukrajinská protivzdušná obrana zničila devětatřicet bezpilotních letounů a osmnáct raket.
Nejméně deset zásahů kritické infrastruktury v Charkovské oblasti nad ránem oznámil šéf správy oblasti Oleh Syněhubov. Později zástupce šéfa prezidentské kanceláře Oleksyj Kuleba uvedl, že v tomto regionu na severovýchodě Ukrajiny je bez dodávek elektřiny více než dvě stě tisíc odběratelů.
„Teroristická země se snaží zničit charkovskou infrastrukturu a nechat město ve tmě,“ prohlásil Kuleba na adresu Moskvy. Časně ráno charkovský starosta Ihor Terechov upozornil, že v nejbližších hodinách nebude jezdit metro. Lidem posloužilo jako kryt.
„Mnoho míst má generátory, proto v oblasti fungují třeba nemocnice a další veřejná místa,“ podotkl zpravodaj ČT na Ukrajině Jan Řápek. Úřady podle něj hovořily také o tom, že ruské síly zasáhly i některé civilní objekty.
V Oděské oblasti kvůli dopadu trosek sestřeleného dronu vznikl požár na pozemku energetického objektu. Výbuchy byly hlášeny i z Černihivské a Ivano-Frankivské oblasti a na město Stryj ve Lvoské oblasti Rusové zaútočili raketami.
Zelenskyj: Nutně potřebujeme zbraně pro protivzdušnou obranu
V Kyjevské oblasti podle serveru Ukrajinska pravda je poškozený blíže neurčený objekt kritické infrastruktury, který začal hořet. „Na místě jsou všechny záchranné složky, požár se v objektu likviduje. Všechny podrobné informace budou následovat později,“ sdělil šéf vojenské správy oblasti Ruslan Kravčenko.
Na Lvovskou oblast ruská armáda útočila raketami a drony, informoval její šéf Maksym Kozyckyj. Zasáhla objekt plynárenské infrastruktury ve městě Stryj a rozvodnou stanici u Červonohradu ležícího několik kilometrů od hranic s Polskem. Zasažené objekty začaly hořet, požáry se podařilo uhasit.
„Ruští teroristé opět zaútočili na kritickou infrastrukturu. Došlo k dalšímu odpornému raketovému útoku na Charkov a Charkovskou oblast. Byly zasaženy také objekty v Kyjevské, Záporožské, Oděské a Lvovské oblasti,“ napsal na Telegramu Zelenskyj. Na adresu západních spojenců dodal, že Ukrajina potřebuje prostředky pro účinnou protivzdušnou obranu, nikoliv „zavírání očí“ a zdlouhavé diskuze.
„Země to opravdu potřebuje spolu s municí nejvíce. Ostatně Zelenskyj o tom mluví posledních několik měsíců,“ připomněl Řápek. „Při takto velkých útocích, kdy je zahlcena celá Ukrajina, budou jinak škody obrovské,“ dodal.
„Je to absolutně urgentní potřeba, proto Zelenskyj využívá každou příležitost, aby ji komunikoval,“ zdůraznil generálporučík ve výslužbě Pavel Macko. „Ukrajině dochází munice do jejích systémů. A proto, že Rusko nedokáže ovládnout Ukrajinu invazí, přechází na taktiku spálené země,“ poznamenal pro ČT24.
Moskva si podle Macka uvědomuje, že v tuto chvíli nemá sílu na to, aby obsadila a dlouhodobě udržela Ukrajinu. „Snaží se tak v maximální možné míře zlikvidovat to, co má pro Ukrajinu nějakou hodnotu,“ vysvětlil ruské údery na energetickou infrastrukturu.
Polské a spojenecké stíhačky
Kvůli ruským útokům na západě Ukrajiny vzlétly nad Polskem spojenecké a polské stíhačky. „Byly aktivovány všechny postupy s cílem zajistit bezpečnost polského vzdušného prostoru,“ uvedlo vedení polské armády s tím, že situaci průběžně sleduje. Zároveň na sociální síti X varovalo obyvatele před „zvýšenou hladinou hluku zejména v jihovýchodní části země“.
Polskou reakci na ruský útok na Ukrajinu nepovažuje vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany za výjimečnou, došlo k ní už několikrát. Varšava se snaží dát najevo, že si nenechá nic líbit, míní. „Pokud se nějaké nebezpečné střely přiblíží k polské hranici, nebo ji dokonce klidně i jen na pár vteřin překonají, i to už se stalo, mohou Poláci zareagovat,“ řekl ve vysílání ČT24 Řepa. Případné sestřelení ruské rakety by podle něj bylo gestem připravenosti vůči hrozbě.
