Rusko žádá ústup ukrajinských sil z okupovaných území, píše Reuters

Příměří může nastat jen v případě, že Kyjev stáhne své vojáky ze všech ukrajinských regionů, na které si činí nárok Moskva – podle agentur Reuters a Bloomberg tuto podmínku zmínilo Rusko na páteční schůzce s ukrajinskou delegací v Istanbulu. Moskva podle těchto zdrojů navíc požaduje neutrální status Ukrajiny. Prezident USA Donald Trump chce v pondělí telefonicky jednat o zastavení konfliktu se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem.

Kreml chce, aby na ukrajinském území nebyla žádná cizí vojska ani zbraně hromadného ničení, píší agentury s odvoláním na zdroje obeznámené s rozhovory v Turecku. Ukrajina se rovněž má vzdát požadavku na válečné reparace od Ruska. Anektovaný Krym a regiony částečně okupované Moskvou by měly být na mezinárodní úrovni uznány jako ruské.

Rozhovory v Istanbulu byly prvním přímým kontaktem mezi oběma stranami po třech letech. Delegacím se ale nepodařilo dohodnout na příměří a jednání skončilo pouze dohodou o výměně vězňů. Ukrajinský zdroj v pátek uvedl, že Rusové si kladli „nesplnitelné“ podmínky. Žádné další podrobnosti ale zveřejněny nebyly.

Požadavky nad rámec návrhu USA

Podle ukrajinského zdroje Reuters ruská strana požaduje stažení ukrajinských vojsk z Doněcké, Záporožské, Chersonské a Luhanské oblasti, teprve poté může nastat klid zbraní. Tyto regiony jsou z velké části nebo částečně pod kontrolou ruských sil, ale ukrajinské jednotky stále bojují o udržení zbývajících částí oblastí.

V návrhu americké dohody přitom žádný takový požadavek nebyl. V plánu USA nejsou ani požadavky na neutralitu země a dokument předpokládá, že Ukrajina obdrží odškodnění. Uvádí se v něm, že Spojené státy by formálně uznaly Krym jako součást Ruska, zatímco u ostatních okupovaných oblastí by šlo jen o faktické uznání jejich kontroly Moskvou – nikoli o právní uznání. Návrh nemluvil ani o mezinárodním uznání.

Ústní předávka

Ruští představitelé podle zdroje Reuters předali požadavky pouze ústně. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na sobotním setkání s novináři na dotaz na podmínky, které Moskva zmínila, uvedl, že nic nebude komentovat a jednání musí probíhat za zavřenými dveřmi.

Vedoucí ruské delegace v pátek po skončení schůzky vyjádřil spokojenost a uvedl, že Moskva je ochotna s Kyjevem dále jednat. Podle Ukrajiny ale postoj Ruska při vyjednávání v Istanbulu ukázal, že Kreml to s mírem nemyslí vážně. Evropští spojenci Kyjeva tlačí na Trumpa, aby na Rusko uvalil nové sankce.

Nahrávám video
Ukrajinistka Lenka Víchová k rusko-ukrajinské schůzce
Zdroj: ČT24

„Bylo to jen divadlo, Ukrajinci i jejich partneři už dávno chápou, že tuto záležitost nelze vyřešit diplomaticky, a už vůbec ne s válečnými zločinci. Ale bylo třeba, aby Ukrajina ukázala svoji dobrou vůli a hlavně to, že si váží svého spojence – Spojených států,“ konstatovala ukrajinistka Lenka Víchová.

Americký návrh příměří byl připraven v dubnu poté, co vyslanec prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff odletěl do Moskvy na jednání s ruským vládcem. Podle americké administrativy je k posunu v jednáních o příměří nutné, aby se s vůdcem Kremlu osobně setkal Trump.

Ten chce zastavení konfliktu v pondělí probrat v telefonickém hovoru s Putinem. Šéf Bílého domu by poté měl mluvit i s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským a s představiteli různých zemí Severoatlantické aliance.

Načítání...

Telefonát Rubia s Lavrovem

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov si kvůli schůzce v Istanbulu telefonoval se svým americkým protějškem Marcem Rubiem, oznámila v sobotu ruská diplomacie. Šéf amerického resortu zahraničí podle Moskvy mimo jiné přivítal dohodu o výměně válečných zajatců a zdůraznil připravenost Washingtonu i nadále pomáhat hledat řešení konfliktu. USA se zatím k telefonátu nevyjádřily.

Ukrajina se brání rozsáhlé plnohodnotné ruské vojenské agresi už přes tři roky. Spojené státy po lednovém nástupu Trumpa do prezidentského úřadu změnily postoj ke konfliktu v deklarované snaze o rychlé ukončení bojů a obnovily komunikaci s Kremlem. Washington už dříve navrhl celkové příměří, na které Kyjev přistoupil, Moskva však nikoliv.

Minulou sobotu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a lídři čtyř velkých evropských zemí navrhli Rusku příměří, které by trvalo nejméně 30 dnů. Putin přímo nereagoval, ale přišel s protinávrhem, aby se přímé rozhovory s Ukrajinou uskutečnily ve čtvrtek v Istanbulu.

Zelenskyj opakovaně šéfa Kremlu vyzýval, aby spolu jednali osobně, a do Turecka odcestoval. Putin však do Istanbulu vyslal delegaci na nižší úrovni, kterou vedl jeho poradce Vladimir Medinskij. V čele ukrajinské diplomatické sestavy byl ministr obrany Rustem Umerov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 22 mminutami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 2 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 4 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
09:38Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
06:49Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Maďarský starosta si vybírá obyvatele obce. Chce jazyk, práci a bezúhonnost

S blížícími se volbami se stále více pozornosti upíná na Maďarsko. Také proto se daleko více mluví o aplikování kontroverzního zákona, který dává starostům právo vybírat si nové obyvatele svých obcí. Podle vlády Viktora Orbána má hájit zájmy a životní styl starousedlíků. Kritici tvrdí, že zákon lze snadno zneužít třeba proti Romům.
před 5 hhodinami

Neznámí pachatelé ukradli kamion s dvanácti tunami čokoládových tyčinek

Neznámí pachatelé ukradli na zatím nezjištěném místě mezi Itálií a Polskem asi dvanáctitunovou zásilku čokoládových tyčinek, které vyrábí švýcarský potravinářský gigant Nestlé. Podle agentury AFP o tom informoval zástupce značky. Upozornil zároveň, že kvůli loupeži hrozí před Velikonocemi nedostatek těchto čokoládových tyčinek na trhu.
před 5 hhodinami
Načítání...