Rusko vyzvalo Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), aby zamítl ukrajinskou žalobu ve sporu, který se týká ruského zdůvodňování invaze údajnou genocidou. Informovala o tom agentura Reuters. Moskva a Kyjev se v pondělí u soudu začaly přít o pravomoce soudu. Podle Moskvy by se kauzou, kterou označila za „beznadějně vadnou“, soudní dvůr neměl vůbec zabývat.
Rusko uvedlo údajnou genocidu proti ruskojazyčnému obyvatelstvu na východě Ukrajiny jako jeden z důvodů pro svůj loňský vpád na Ukrajinu. Kyjev to odmítá a Rusko viní, že se snaží ospravedlnit svou vojenskou agresi v rozporu s Úmluvou OSN o zabránění a trestání zločinu genocidia z roku 1948, kterou obě strany podepsaly.
Rusko v pondělí na úvod série slyšení, která mají trvat do 27. září, zpochybnilo jurisdikci soudu v kauze. Kdyby v ní Kyjev uspěl, podle expertů by to sice nezastavilo válku, ale mohlo by to mít dopad na budoucí ruské válečné reparace.
Ukrajina Rusko zažalovala několik dní poté, co Rusko loni 24. února zahájilo svou invazi, kterou nazývá speciální operací. Moskva podle Kyjeva zneužívá mezinárodní právo, když tvrdí, že invaze byla ospravedlnitelná, protože měla zabránit údajné genocidě na východě Ukrajiny.
Kyjev tvrzení o genocidě na východě země odmítá
Kyjev trvá na tom, že genocida na východě Ukrajiny, kde boje s Ruskem podporovanými silami začaly už v roce 2014, nehrozí a že úmluva o zabránění genocidě v žádném případě nepovoluje invazi.
Slyšení v tomto měsíci se nemají zabývat meritem věci, ale jurisdikcí ICJ. „Ukrajina trvá na tom, že se žádná genocida nedělá,“ řekl soudu v úvodních poznámkách ruský zástupce Gennadij Kuzmin. „To samo o sobě by mělo být dostatečným důvodem pro zamítnutí žaloby. Jestliže nenastala genocida, nemohla být ani porušena úmluva o zabránění genocidě,“ argumentoval Kuzmin.
Ruské jednání nyní naznačuje podle bývalé soudkyně Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu Ivany Janů úhyb v argumentaci. „Z intervencí, které se tam prováděly, konkrétně z britské verze, jsem se dozvěděla, že se podle Ruska jedná o legalitu ozbrojeného konfliktu a uznání suverenity těch dvou republik. Ustupuje už od té genocidy. Tvrdí tedy, že konvence o zabraňování a trestání genocidy na tuto oblast nedopadá a dopadá na jinou oblast Charty OSN. Zdá se, že se Rusové chtějí přiblížit k Radě bezpečnosti, kde mají velké mocenské postavení,“ uvedla ve studiu ČT24.
Rusko tvrdí, že „rusofobní a neonacistický režim v Kyjevě“ jen zneužívá úmluvy o zabránění genocidě jako záminku k vyvolání soudního sporu.
V tomto případu by se měly mimo Ruska a Ukrajiny vyjádřit další země z Evropské unie včetně České republiky, ale také Velká Británie či Kanada. Celkově 32 zemí. „Je to nová věc, kdy takové množství států takzvaně intervenuje jako třetí strana do řízení. Státy, které jsou také smluvní stranou té Úmluvy, mohou intervenovat, pokud bude dotčený jejich právní zájem. Většinou jsou do řízení připuštěny menší jednotky států,“ řekl Petr Stejskal z Centra pro mezinárodní humanitární a operační právo Univerzity Palackého v Olomouci.
„Důvodem velkého počtu států v řízení mohla být motivace vyjádřit politickou podporu Ukrajině, nebo více právních názorů podporující ukrajinský nárok, které mají zesílit argumentační schopnost Kyjeva. A možná také vyjádření symboliky, že pro státy, které intervenují, má mírové řešení sporu velký význam,“ dodal odborník na mezinárodní právo.
Úmluva OSN o zabránění a trestání zločinu genocidia definuje genocidu jako zločiny spáchané „v úmyslu zničit úplně nebo částečně některou národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu jako takovou“.
„Genocida má své rysy. Jedna ze skutkových podstat zní, že je bráněno, aby se v dané skupině rodily děti. Dále je skupina úmyslně přiváděna do podmínek, které ji fyzicky i duševně poškozují, nebo je dokonce vyvražďována. Je potřeba teď provádět to dokazování. Evropský soudní dvůr může řešit spory té úmluvy, o jejím výkladu, aplikaci a provádění,“ přidala Janů vysvětlení o fungování procesu.
