Rusko si nesmí diktovat podmínky míru na Ukrajině, řekl Macron na Globsecu

Nahrávám video

V Bratislavě začal poslední den mezinárodní bezpečnostní konference Globsec. Před účastníky promluvila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, dotkla se členství Ukrajiny v EU nebo prohloubení vztahů se státy západního Balkánu. Na diskuzním panelu vystoupil i náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka a opět hovořil o nebezpečí konfliktu NATO s Ruskem. Během dne spolu hovořili francouzský prezident Emmanuel Macron a český premiér Petr Fiala (ODS). Macron na Globsecu zdůraznil, že Rusko si nemůže diktovat podmínky míru na Ukrajině.

„Nestačí jen čekat na naše přátele mimo Unii. Musíme k nim Unii přiblížit. To činíme vůči Ukrajině. A s novou iniciativou pro země západního Balkánu,“ prohlásila na konferenci von der Leyenová.

Ukrajina podle předsedkyně Evropské komise bojuje i za svobodu Evropy a její hodnoty, k nimž se sama hlásí. Právě to chtěl ruský vůdce Vladimir Putin podle ní zničit. „To je skutečný původ této války,“ zdůraznila. „Putin očekával, že Evropa to jen akceptuje… Jak se jen mýlil,“ dodala.

Von der Leyenová, která je bývalou německou ministryní obrany, se vyslovila pro pokračování vojenské pomoci Ukrajině, včetně podpory výcviku ukrajinských sil. Do konce roku podle ní má být takto vycvičeno třicet tisíc ukrajinských vojáků. „Společně s Ukrajinou chceme spravedlivý mír,“ řekla ve středu také šéfka EK.

Zapojení západního Balkánu do EU

EU dala Ukrajině oprávněně kandidátský status, zdůraznila von der Leyenová, která hovořila také o postupné integraci Balkánu do Unie. „Rozšířili jsme na Balkán solidaritu, kterou máme uvnitř EU,“ zdůraznila a připomněla mimo jiné postupnou ekonomickou a obchodní integraci regionu.

Cestu zemí západního Balkánu do EU má urychlit nový plán prosperity spočívající podle šéfky unijní exekutivy na čtyřech pilířích: přiblížení západního Balkánu jednotnému trhu EU, prohloubení regionální hospodářské spolupráce, urychlení zásadní reformy a zvýšení předvstupní finanční podpory.

Jednání Macrona a Čaputové

Na konferenci spolu jednali i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová a francouzský prezident Emmanuel Macron. Ten prohlásil, že odpovědnost za nepokoje v Kosovu nesou místní úřady. Dodal, že doufá ve schůzku s představiteli Kosova a Srbska za účasti německého kancléře Olafa Scholze, která by mohla být v příštích dnech.

„Kosovo se rozhodlo nerespektovat uzavřenou dohodu. Řekli jsme kosovským úřadům, že bylo chybou přistoupit k volbám v takové podobě,“ řekl Macron.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová na společné tiskové konferenci s Macronem vyjádřila naději, že se jednotkám KFOR podaří situaci stabilizovat. „Jakékoli nepokoje spojené s násilím v evropském prostoru jsou potenciálně nebezpečné,“ řekla Čaputová.

NATO, pod které mise KFOR spadá, podle dřívějších informací oznámilo, že jednotky v Kosovu posílí o přibližně sedm stovek vojáků, tedy bezmála o pětinu.

Francouzský prezident komentoval i průběh rusko-ukrajinského konfliktu. „Válka na Ukrajině je extrémním projevem popírání evropské jednoty. Rusko udělalo všechno proto, aby svrhlo stávající bezpečnostní architekturu. To, co se před rokem nazývalo speciální operace, je geopolitickým neúspěchem,“ řekl Macron. 

Francouzský prezident věří v úspěch ukrajinské ofenzivy, která by podle něj měla být zahájena v příštích týdnech až měsících. „Musí to vyústit to trvalého míru. Mírem na Ukrajině nebude jen začátek příměří. Nemůžeme obětovat území, to by nás z dlouhodobého hlediska oslabilo. Ukrajině musíme zajistit a zaručit bezpečnost,“ uvedl Macron. Podmínky urovnání konfliktu podle něj musí stanovit Ukrajina.

Šéf Elysejského paláce hovořil o potřebě sbližování „staré“ a „nové“ Evropy a uznal, že západní země měly těm východoevropským ohledně Ruska více naslouchat. Odkázal na výrok někdejší francouzské hlavy státu Jacquesa Chiraca, který v roce 2003 uvedl, že východoevropské státy, které podpořily USA a Británii při invazi do Iráku „propásly dobrou příležitost mlčet“.

„Někteří říkali, že jste propásli příležitost mlčet. Já si myslím, že jsme zase nevyužili příležitost vám naslouchat. Ty časy jsou pryč,“ řekl v hlavním městě Slovenska, za což podle agentury Reuters sklidil potlesk.

Řehka: Konflikt nikdo nechce, vyloučit se ale nedá

Konflikt mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí nelze do budoucna vyloučit, zopakoval náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka na diskusním panelu mezinárodní konference. Nemyslí si ale, že konflikt někdo plánuje. O možném střetu Ruska a NATO hovořil Řehka už v pondělí. Premiér Fiala pak v reakci zdůraznil, že Česku konflikt bezprostředně nehrozí, ale armáda se musí připravovat na všechny varianty.

„Začínáme si připouštět, že Rusko je přímá hrozba pro nás. Nedá se vyloučit v budoucnu konflikt mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí. Nemyslím si, že to někdo chce, nemyslím si, že to někdo plánuje, ani Rusové. Rusko svým chováním a jednáním je spíše na trajektorii konfliktu s námi,“ uvedl Řehka. Dodal, že Rusko je čím dále více nepřátelské a méně předvídatelné. 

Podle generála připuštění si možnosti války v Evropě znamená dopady na armádu i společnost. „Je potřeba udělat všechno pro to, abychom tomu (konfliktu) zabránili. Zabráníme tomu tak, že budeme připraveni, odhodlaní,“ poznamenal Řehka.

Válka na Ukrajině podle něj ukazuje, že je třeba si vážit přínosů členství Česka v NATO. „To je to, že jsme součástí silné aliance, nejen vojenské, ale i politické. Takové bláboly, co jsme slyšeli a co vyhovuje ruským narativům, jak bychom měli být neutrální a most mezi Východem a Západem, to je blouznění z horečky. Neutralita nefunguje tak, že řeknete, že jsme neutrální. Neutralita funguje tak, že se ostatní shodnou, že budete neutrální; to se u nás nestane,“ řekl náčelník generálního štábu. Dodal, že bez členství v Alianci by bylo třeba vynakládat na obranu ještě více peněz.

První jednání Fialy s Ódorem

Fiala po první schůzce s novým předsedou slovenské vlády Ľudovítem Ódorem prohlásil, že Česko a Slovensko jsou zajedno v názoru na podporu Ukrajiny.

„Jsme jednoznačně přesvědčeni, že je potřeba podporovat Ukrajinu všemi prostředky, které jsou k dispozici,“ řekl Fiala. „Také bychom měli přemýšlet nad tím, jak se budeme podílet, třeba v něčem i společně, na poválečné obnově Ukrajiny a na rekonstrukci této země,“ dodal.

Další oblast, v níž by měly obě země spolupracovat, je podle Fialy například snaha o zajištění energetické bezpečnosti, rozvoj jaderné energetiky nebo obranný průmysl.

Ódor, který před jmenováním premiérem zastával funkci viceguvernéra slovenské centrální banky (NBS), pak na společné tiskové konferenci s Fialou řekl, že jeho kabinet se při přípravě návrhů na ozdravení státních financí možná bude inspirovat Českem.

„V České republice probíhá snaha o konsolidaci veřejných financí, a to ne populistickým, ale racionálním způsobem. Něco podobného čeká i nás, úřednickou vládu. V něčem možná najdeme inspiraci z České republiky, jak to dělat,“ řekl.

Nahrávám video

Fiala před schůzkou s Ódorem jednal také s francouzským prezidentem Macronem. Český premiér řekl, že i s ním hovořil o podpoře Ukrajiny nebo o vztazích evropských států k Číně. Dalším tématem rozhovoru byla podle Fialy jaderná energetika.

„Patříme k podobně smýšlejícím státům, které věří v rozvoj jaderné energetiky a nedovedou si svůj energetický mix představit bez rozvíjení jádra. Pro nás je Francie v této věci silným a důležitým spojencem,“ uvedl český premiér.

Podle Fialy Francii a Česko kromě toho spojuje společný postoj v názoru na zavedení emisní normy pro motorová vozidla Euro 7.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 11 mminutami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 1 hhodinou

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 7 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 13 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 20 hhodinami
Načítání...