Rusko odsoudilo další dva Američany. Podle USA jsou obvinění účelová

Nahrávám video

Ministerstvo zahraničí USA apeluje na své občany, aby necestovali do Ruska. A v případě, že v této zemi už jsou či dlouhodobě pobývají, aby ji neprodleně opustili. Toto několik měsíců staré doporučení Washington znovu zopakoval po odsouzení dalších dvou Američanů, jejichž procesy považuje ze strany ruské justice za zmanipulované. Panuje podezření, že Moskva účelově stíhá cizince, aby je následně mohla vyměnit – například za své Západem odhalené agenty.

„Odsuzuje se k trestu odnění svobody v délce šesti let a deseti měsíců v běžném režimu trestanecké kolonie,“ vyslovila verdikt nad dvaasedmdesátiletým Stephenem Hubbardem soudkyně Moskevského městského soudu.

Hubbard, který žil od roku 2014 na Ukrajině, byl po invazi zadržen a nyní odsouzen za údajnou službu v řadách ukrajinské teritoriální obrany. Svůj rozsudek si vyslechl ze známé neprůstřelné soudní komory pro obžalované, které se v Rusku přezdívá akvárium.

V další ruské soudní místnosti, tentokrát s klecí, byl ve Voroněži odsouzen další Američan. Třicetiletý bývalý voják Robert Gilman si odpykává trest tři a půl roku – podle rozsudku měl v opilosti napadnout policistu. Od soudkyně ve Voroněži si však vyslechl další trest v trvání sedmi let a jednoho měsíce, tentokrát za napadení vězeňského dozorce a vyšetřovatele.

„Americké velvyslanectví mi sdělilo, že zítra bude během zasedání Kongresu řešena otázka mého propuštění v rámci výměny vězňů,“ sdělil Gilman, který spolu s Hubbardem patří mezi asi desítku amerických občanů, které aktuálně Rusko vězní. Provinění většiny z nich jsou však podle Washingtonu velmi sporná a jejich stíhání mají diplomaté za čistě účelová. Američané jsou proto důrazně vyzýváni, aby do Ruské federace necestovali.

Redaktorka Deníku N Petra Procházková v pořadu Horizont ČT24 uvedla, že po výměně vězňů z 1. srpna letošního roku se ozvaly hlasy poslanců ruské dumy. „Ti poslanci tvrdí, že v západních věznicích sedí v tuto chvíli asi 120 Rusů,“ sdělila Procházková s tím, že podle velvyslance Ruska v USA Anatolije Antonova je přímo ve Spojených státech uvězněno dvaašedesát občanů Ruské federace.

„Tady je vidět ten nepoměr. Dvaašedesát Rusů v amerických věznicích a pouhá desítka Američanů v Rusku. Z toho bych usuzovala, že ten lov na Američany v Rusku bude pokračovat,“ dodala Procházková.

Rusko si podle ní bude muset zlepšit vyjednávací pozici tím, že zvýší počet nebo váhu uvězněných Američanů. Kreml má v amerických věznicích podle ní zájem především o své hackery, „které Rusko nazývá špičkovými programátory“.

Západ vyměnil vrahy i obchodníky se zbraněmi

„Američtí občané mohou být zadrženi ruskými bezpečnostními orgány, které svévolně vymáhají místní zákony. Velvyslanectví USA má omezené možnosti, jak svým občanům v Rusku pomáhat,“ varuje na webu americká vláda s tím, že ti, kteří pobývají nebo cestují v Rusku, by měli zemi okamžitě opustit.

Letos prvního srpna proběhla největší výměna vězňů mezi Moskvou a západem od konce studené války. Z ruských a běloruských káznic se dostalo šestnáct lidí včetně ruských opozičníků nebo novináře Evana Gerhkoviche a bývalého vojáka Paula Wheelana odsouzených za údajnou špionáž. „Výměna je výsledkem diplomacie, které je schopen pouze lídr typu Joe Bidena,“ nechal se tehdy slyšet americký poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan.

Do Ruska se naopak vrátili odhalení agenti a špioni, včetně zabijáka FSB Vadima Krasikova, který v Berlíně zavraždil čečenského opozičníka. Tyto lidi osobně přivítal na letišti Vladimir Putin a ruská média je vykreslovala jako národní hrdiny. Moskva výměny vězňů vnímá jako své vítězství. Jako když předloni dosáhla propuštění obchodníka se zbraněmi Viktora Buta za basketbalistku Brittney Grinerovou.

Kreml popisuje vztahy se Spojenými státy jako nejhorší od konce Studené války. Kamala Harrisová zas prohlásila, že v případě zvolení prezidentkou nekývne na jednání mezi čtyřma očima s Putinem o ukončení jeho války. I v takové situaci ale obě země pokračují ve vyjednávání o výměnách vězňů, a to za pomoci prostředníků jako je například Turecko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...