Rusko odsoudilo další dva Američany. Podle USA jsou obvinění účelová

Nahrávám video
Horizont ČT24: Rusko odsoudilo další dva Američany
Zdroj: ČT24

Ministerstvo zahraničí USA apeluje na své občany, aby necestovali do Ruska. A v případě, že v této zemi už jsou či dlouhodobě pobývají, aby ji neprodleně opustili. Toto několik měsíců staré doporučení Washington znovu zopakoval po odsouzení dalších dvou Američanů, jejichž procesy považuje ze strany ruské justice za zmanipulované. Panuje podezření, že Moskva účelově stíhá cizince, aby je následně mohla vyměnit – například za své Západem odhalené agenty.

„Odsuzuje se k trestu odnění svobody v délce šesti let a deseti měsíců v běžném režimu trestanecké kolonie,“ vyslovila verdikt nad dvaasedmdesátiletým Stephenem Hubbardem soudkyně Moskevského městského soudu.

Hubbard, který žil od roku 2014 na Ukrajině, byl po invazi zadržen a nyní odsouzen za údajnou službu v řadách ukrajinské teritoriální obrany. Svůj rozsudek si vyslechl ze známé neprůstřelné soudní komory pro obžalované, které se v Rusku přezdívá akvárium.

V další ruské soudní místnosti, tentokrát s klecí, byl ve Voroněži odsouzen další Američan. Třicetiletý bývalý voják Robert Gilman si odpykává trest tři a půl roku – podle rozsudku měl v opilosti napadnout policistu. Od soudkyně ve Voroněži si však vyslechl další trest v trvání sedmi let a jednoho měsíce, tentokrát za napadení vězeňského dozorce a vyšetřovatele.

„Americké velvyslanectví mi sdělilo, že zítra bude během zasedání Kongresu řešena otázka mého propuštění v rámci výměny vězňů,“ sdělil Gilman, který spolu s Hubbardem patří mezi asi desítku amerických občanů, které aktuálně Rusko vězní. Provinění většiny z nich jsou však podle Washingtonu velmi sporná a jejich stíhání mají diplomaté za čistě účelová. Američané jsou proto důrazně vyzýváni, aby do Ruské federace necestovali.

Redaktorka Deníku N Petra Procházková v pořadu Horizont ČT24 uvedla, že po výměně vězňů z 1. srpna letošního roku se ozvaly hlasy poslanců ruské dumy. „Ti poslanci tvrdí, že v západních věznicích sedí v tuto chvíli asi 120 Rusů,“ sdělila Procházková s tím, že podle velvyslance Ruska v USA Anatolije Antonova je přímo ve Spojených státech uvězněno dvaašedesát občanů Ruské federace.

„Tady je vidět ten nepoměr. Dvaašedesát Rusů v amerických věznicích a pouhá desítka Američanů v Rusku. Z toho bych usuzovala, že ten lov na Američany v Rusku bude pokračovat,“ dodala Procházková.

Rusko si podle ní bude muset zlepšit vyjednávací pozici tím, že zvýší počet nebo váhu uvězněných Američanů. Kreml má v amerických věznicích podle ní zájem především o své hackery, „které Rusko nazývá špičkovými programátory“.

Západ vyměnil vrahy i obchodníky se zbraněmi

„Američtí občané mohou být zadrženi ruskými bezpečnostními orgány, které svévolně vymáhají místní zákony. Velvyslanectví USA má omezené možnosti, jak svým občanům v Rusku pomáhat,“ varuje na webu americká vláda s tím, že ti, kteří pobývají nebo cestují v Rusku, by měli zemi okamžitě opustit.

Letos prvního srpna proběhla největší výměna vězňů mezi Moskvou a západem od konce studené války. Z ruských a běloruských káznic se dostalo šestnáct lidí včetně ruských opozičníků nebo novináře Evana Gerhkoviche a bývalého vojáka Paula Wheelana odsouzených za údajnou špionáž. „Výměna je výsledkem diplomacie, které je schopen pouze lídr typu Joe Bidena,“ nechal se tehdy slyšet americký poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan.

Do Ruska se naopak vrátili odhalení agenti a špioni, včetně zabijáka FSB Vadima Krasikova, který v Berlíně zavraždil čečenského opozičníka. Tyto lidi osobně přivítal na letišti Vladimir Putin a ruská média je vykreslovala jako národní hrdiny. Moskva výměny vězňů vnímá jako své vítězství. Jako když předloni dosáhla propuštění obchodníka se zbraněmi Viktora Buta za basketbalistku Brittney Grinerovou.

Kreml popisuje vztahy se Spojenými státy jako nejhorší od konce Studené války. Kamala Harrisová zas prohlásila, že v případě zvolení prezidentkou nekývne na jednání mezi čtyřma očima s Putinem o ukončení jeho války. I v takové situaci ale obě země pokračují ve vyjednávání o výměnách vězňů, a to za pomoci prostředníků jako je například Turecko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 46 mminutami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...