Rusko obchází sankce často přes třetí země. Třeba z Íránu dováží ukradenou západní technologii

Nový výzkum odhalil, jak Rusko získává západní technologie, které poté používá proti Ukrajině. Již delší dobu existovalo podezření, že Moskva obchází mezinárodní sankce s pomocí Íránu, týmu britských výzkumníků se však podařilo ukázat na konkrétní společnost, která bez licence kopíruje zahraniční výrobky. Spojné státy americké i evropské státy upozorňují na další cesty, které mohou vést k porušování protiruských sankcí.

Organizace Conflict Armament Research (CAR) se sídlem ve Spojeném království zkoumá komponenty zbraní. Její poslední výzkum zjistil, že bezpilotní letouny Šáhed-136, které Írán prodává Rusku, jsou poháněny motorem založeným na německé technologii, kterou Írán nezákonně získal téměř před dvaceti lety, upozornila stanice CNN.

Od listopadu loňského roku do března 2023 se organizaci CAR podařilo na Ukrajině prozkoumat komponenty munice a dvaceti dronů íránské výroby, z nichž přibližně polovina byly bezpilotní letouny Šáhed-136.

CAR potvrdila, že motor v letounu Šáhed-136 byl zpětně zkonstruován íránskou společností Oje Parvaz Mado Nafar – známou jako Mado – se sídlem v průmyslové zóně severně od města Qom. Na společnost byly již v prosinci loňského roku uvaleny sankce ze strany EU, USA a Spojeného království.

Podle analytika Vojtěcha Bahenského z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) na ní ulpívalo podezření již dříve, ale je zásadní, že se ho podařilo potvrdit. Výzkumníci organizace CAR totiž nalezli označení společnosti Mado na víčkách zapalovacích svíček v motorech dronů a také pořadí sériových čísel, která Mado používala.

Firma Mado

Konstrukce motoru Mado vypovídá o íránském úsilí získat západní technologie pro své bezpilotní letouny navzdory rozsáhlým mezinárodním sankcím. 

V roce 2006 Teherán nezákonně získal motory pro bezpilotní letouny vyrobené německou společností Limbach Flugmotoren. O tři roky později íránský inženýr jménem Yousef Aboutalebi oznámil, že jeho společnost, ze které se později stala firma Mado, sestrojila motor pro bezpilotní letadla.

Podle organizace CAR se firma Mado zřejmě snažila utajit svou roli při konstrukci dronů Šáhed. Vyšetřovatelé zjistili, že původní sériová čísla na součástech bezpilotních letounů nalezených na Ukrajině byla vymazána, zřejmě ve snaze zakrýt jejich původ.

„Tyto úpravy zabránily vyšetřovatelům identifikovat akviziční sítě, které usnadňují mezinárodní dodávky klíčových komponentů do Íránu,“ uvedla CAR ve své zprávě.

„Je třeba přistupovat k sankcím tak, že jako prakticky jakýkoliv jiný nástroj zahraniční politiky jsou nedokonalé a vynutit stoprocentní dodržování sankcí je obtížné,“ prohlásil analytik Bahenský. Danou problematiku lze podle něj dobře ilustrovat na popsaném příkladu.

„Motory jsou skutečně vyrobené už v Íránu. Nicméně jsou to kopie německých motorů do dronů, které se v Íránu ocitly kolem roku 2010, kam byly nelegálně vyvezeny přes Hongkong,“ doplnil. Západní společnosti podle něj legálně vyvezou motory například do Hongkongu nebo Turecka, ale je pro ně velmi obtížné předem identifikovat, jaké firmy ze třetích zemí dané motory dále zakoupí.

Íránu ovšem stačí dostat se pouze k několika kusům západních technologií, které rozebere a okopíruje. „Firma, přes kterou se do Íránu motory dostaly, také může být přidána na sankční seznam, což nicméně daným státům v dlouhodobém horizontu nezabrání v tom, aby například založily nové fiktivní firmy, přes které se jim podaří technologie znovu získat,“ uvedl Bahenský.

Význam spolupráce Ruska a Íránu

Prodej bezpilotních letounů prohloubil vztahy Íránu s Ruskem, které se již dříve upevňovaly, protože obě země byly stále více vyřazovány z mezinárodního obchodu a finančních systémů. Podle Bahenského vztah připomněl, že západní analytici a novináři mají jen omezené schopnosti z otevřených zdrojů detailně sledovat, jaké zbraně a v jakých objemech jsou dodávány.

Rusko si v tuto chvíli nemůže příliš vybírat, s kým bude spolupracovat. To znamená, že například otázky ohledně budoucnosti Blízkého východu, na kterou mají Moskva i Teherán rozdílný pohled, mohou jít stranou, řekl Bahenský. Samotné dodávané drony podle něj na Ukrajině nedokázaly podlomit morálku obránců, ale významně se podílely na vyčerpání jejich protivzdušné obrany.

Zároveň lze podle analytika AMO očekávat, že Írán a Rusko mohou okopírovat a použít i jiné západní technologie.

„Vzhledem k tomu, že Rusko na bojišti ukořistilo sofistikované západní zbraně – například protitankovou střelu Javelin – a že se mezi oběma zeměmi rozšiřuje vojenská spolupráce a Írán má v tomto ohledu prokázané schopnosti, je podle mě pravděpodobné, že budou spolupracovat na kopírování těchto typů systémů,“ domnívá se Taimur Khan, analytik organizace CAR působící v oblasti Perského zálivu. 

Země podezřelé z obcházení sankcí

Kromě Íránu existují spekulace o tom, že i další země pomáhají Rusku vyhnout se dopadům západních sankcí. Marie Demertzisová z bruselského think tanku Bruegel řekla pro server Deutsche Welle (DW), že vzhledem k tomu, že podezřelí nejsou oficiálně evidováni, tak „velké podezření dopadá na země, které na Rusko neuvalily sankce“. Podle jejího názoru je v tomto ohledu potřeba zmínit Turecko a Čínu. Beata Javorciková, hlavní ekonomka Evropské banky pro obnovu a rozvoj, nabídla další tři jména: Arménie, Kazachstán a Kyrgyzstán.

V rozhovoru pro DW Javorciková uvedla: „Pokud se podíváte na souhrnný vývoz z Evropské unie do Ruska, došlo k dramatickému poklesu objemu tohoto vývozu přibližně o šedesát procent“. Současně dodala, že západní Evropa zvýšila vývoz do zemí, jako je Arménie, Kazachstán a Kyrgyzstán.

Vzhledem k tomu, že tyto země jsou – společně s Běloruskem a Ruskem – v Eurasijské celní unii, tak po vstupu zboží do některé z nich došlo k pouze minimální kontrole, vysvětlila Javorčíková. „To silně naznačuje, že vývoz, který směřoval přímo do Ruska, je nyní zprostředkován přes tyto země,“ dodala.

K této domněnce se vyjádřil i zástupce Evropské komise. „Hledáme příklady významných změn v obchodních tocích, které však samy o sobě nejsou důkazem obcházení sankcí, protože mohou být způsobeny i skutečným odklonem obchodu,“ upozornil vyslanec EU pro sankce David O'Sullivan v rozhovoru pro DW. Dodal, že obzvláště zajímavé jsou země, které s Ruskem sousedí a s nimiž se obchod výrazně zvýšil.

Další zboží, které se Rusko snaží získat navzdory sankcím

Brian Nelson, náměstek ministra financí USA pro terorismus a finanční zpravodajství, navštívil na konci dubna Švýcarsko, Rakousko, Itálii a Německo. Američan se snažil v evropských zemích upozornit na „varovné signály“, které by mohly naznačovat obcházení sankcí, napsal server Financial Times (FT).

Podle něj se jedná o falšování smluv a nákladních listů s cílem zakrýt vazby na Rusko nebo odmítnutí žádosti banky o poskytnutí informací o konečném použití výrobku. Dalším signálem mohou být nenadálé změny na poslední chvíli případně časté změny konečných uživatelů či příjemců plateb, napsal FT.

Washington podle FT identifikoval zboží, které se Rusko snaží touto cestou získat. Jedná se například o optiku, elektrické oscilátory, osciloskopy a komponenty termovizí nebo další elektronické součástky. Právě s přístroji na noční vidění má Rusko problém, protože je nedokáže samo produkovat na dostatečné úrovni.

„Rusové ve výrobě těchto přístrojů nikdy zrovna neexcelovali. Taky je známé, že třeba některé jejich tanky používají francouzské infračervené senzory, ale kvůli sankcím se tam již nedováží, takže Rusku v jednu chvíli nezbytně dojdou,“ říká vojensko-bezpečnostní analytik Lukáš Visingr. Proto podle něj Rusové používají nekvalitní senzory vlastní výroby nebo se je snaží dovážet ze zahraničí.

Jejich význam je na moderním bojišti značný a mohou mít využití i během dne za zhoršené viditelnosti, míní Visingr. „Používají se jako zaměřovače pro pušky, používají se samozřejmě na bojových vozidlech, včetně tanků, aby mohly vést palbu v noci a za zhoršených podmínek. To může být prach, dým a podobně, což se na bojišti samozřejmě vyskytuje,“ upřesnil analytik.

Na využití techniky pro noční vidění se během svých operací spoléhají například Spojené státy americké. V současnosti je úroveň tohoto vybavení na ukrajinské i ruské straně ještě vyrovnaná, míní Visingr.

Ovšem vzhledem k dodávkám západních tanků a obrněných vozidel, které jsou vybavené moderní technikou pro noční vidění a zaměřování, je možné, že by Ukrajina mohla během připravované protiofenzivy získat v tomto ohledu převahu, doplnil analytik. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...