Moldavsko čekají v neděli 20. října prezidentské volby, které prozápadní prezidentka Maia Sanduová spojila s referendem o eventuálním vstupu do Evropské unie. Zatímco se vláda snaží zemi nasměrovat na Západ, prokremelské síly podle moldavských úřadů utrácejí v přepočtu miliardy korun za ovlivňování tamního hlasování. Peníze Kreml údajně vydává na podplácení, šíření dezinformací, a dokonce podporu zločineckých organizací.
Za vlády Sanduové se prezidentský aparát stal politickým centrem moci v zemi, píše německý výzkumný ústav ZOiS. Sanduová, která je vůbec první ženou v této funkci, zvítězila v posledních volbách před čtyřmi lety. O rok později její strana PAS zvítězila v parlamentních volbách a obsadila 63 ze 101 křesel zákonodárců.
To znamená, že PAS má dostatečnou většinu k tomu, aby mohla sama přijímat zákony. Představila ambiciózní reformní program, který cílí na oblasti, jako je korupce, institucionální reforma (zejména v justici) a cesta k evropské integraci.
Evropská unie Moldavsko „odměnila“ tím, že mu v červnu 2022 udělila status kandidátské země. Loni v prosinci se Evropská komise rozhodla zahájit se zemí přístupové rozhovory. Tento posun k prozápadní politice kontrastuje s vlivem Ruska v širším regionu.
„Je to pro nás historické rozhodnutí, možná nejdůležitější od získání nezávislosti na Sovětském svazu,“ řekla místopředsedkyně moldavské vlády Cristina Gherasimovová pro portál Politico. Server píše, že vítězství prozápadní vlády by bylo ranou pro vliv Moskvy, ale zároveň by zvýšilo tlak na Brusel, aby pokračoval v přístupovém procesu navzdory některým obavám.
Přes dvě miliardy korun na ovlivnění voleb
Prezidentka a vládnoucí strana spoléhají na to, že vstup do EU získá v referendu širokou podporu. Jeho spojením s volbami je podle ústavu ZOiS téměř jisté, že bude dosaženo potřebné účasti nejméně třetiny voličů, aby byl výsledek referenda platný. Následně však bude potřeba dvoutřetinová většina v parlamentu pro přijetí zákona ke změně ústavy.
Velmi důležité jsou vnější tlaky na volby. Protikorupční prokuratura upozornila na vměšování prokremelských sil do kampaně. Podle policie podplácí desítky tisíc voličů s cílem zmařit snahu země o sblížení s EU. Jen v září přišlo z ruských bank více než 350 milionů korun 130 tisícům Moldavanů. To je téměř deset procent běžné volební účasti, řekl agentuře Reuters moldavský politický analytik Valeriu Pasha.
K manipulaci dochází vícero způsoby. Rozhlasová organizace Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL) informovala o tvrzení moldavských úřadů, v němž se mluví o odhalení sítě více než sta lidí vyškolených v Rusku a na Balkáně, kteří měli v Moldavsku vyvolat povolební nepokoje.
Server Politico zase upozorňuje na dezinformační kampaň. Odkazuje na slova moldavského poradce pro národní bezpečnost Stanislava Secrieru, podle kterého Rusko zahájilo „bezprecedentní nápor“ hybridních taktik. „Čelíme mrazivé strategii – využívání strachu z války,“ upřesnil.
„Ruská dezinformační mašinerie poprvé nebezpečně spojuje snahu Moldavska o členství v EU s hrozbou války na našich hranicích,“ doplnil Secrieru. Vládní orgány odhadují, že do minulých voleb Rusko dalo v přepočtu přes miliardu korun, a předpokládají, že do letošních investuje přibližně dvojnásobek této sumy. Policie také informovala, že zločinecké skupiny podporované Ruskem chtějí hlasování narušit, a to i obsazením státních budov.
Naši přátelé v Moldavsku potřebují zastoupení, říká Rusko
Představitelé Kremlu tento týden na brífinku popřeli, že by se Rusko vměšovalo do dění v Moldavsku. Tvrdili však, že si mnoho Moldavanů přeje dobré vztahy s Moskvou a je jim upíráno právo na média a politiky, které si přejí.
Mezi přední prokremelské osobnosti v regionu patří magnát Ilan Šor, aktuálně stíhaný za bankovní podvody, který žije v Rusku. Dvě jeho politické strany byly zakázány poté, co byly označeny za protiústavní. Samotný Šor kvůli stíhání kandidovat nemůže.
Magnát, na kterého USA uvalily sankce za údajné vměšování do voleb ve prospěch Ruska, nabídl, že zaplatí lidem, aby přesvědčili ostatní, aby v referendu hlasovali „ne“ a podpořili soupeře Sanduové. Popírá, že by se dopustil protiprávního jednání nebo že by byl ruským politickým zmocněncem.
Přestože se očekává, že Sanduová ve volbách funkci pro další čtyřleté funkční období obhájí, může se 3. listopadu konat druhé kolo voleb, pokud se jí nepodaří získat minimálně 50 procent hlasů. Kandidátem, který má největší šanci Sanduovou „ohrozit“, je Alexandr Stoianoglo.
Je kandidátem strany socialistů, kterou vede bývalý prezident Igor Dodon. Think-tank Carnegie Endowment píše, že Moskva původně plánovala podpořit právě Dodona, jeho strana se ovšem rozhodla navrhnout umírněnějšího a méně proruského Stoianogla. Ten za otevřeně proruského představitele považován nikdy nebyl.
V posledních měsících odsoudil válku na Ukrajině a prohlásil, že Krym a východoukrajinské oblasti jsou pod ruskou okupací. Na druhou stranu zdůrazňuje, že vztahy s Moskvou jsou důležité. Kreml se zatím zřejmě drží zpátky a váží své možnosti, koho podpoří, hodnotí Carnegie Endowment.
Rozhodně se ale dle expertů Moskva snaží oslabit pozici Sanduové – pokud by Rusko dosáhlo toho, že by úřadující prezidentka byla v neděli méně úspěšná, než se očekává, udalo by to tón před volbami do parlamentu, které budou příští léto.
Příprava na parlamentní volby
Moldavský politický analytik Pasha předpokládá, že vládní stranu Sanduové čeká náročný boj o udržení parlamentní většiny – ať už nedělní volby dopadnou jakkoliv. Kabinet v uplynulých letech čelil krizím spojeným s pandemií, blízkou válkou na Ukrajině i prudkým snížením dodávek ruského plynu, což podnítilo inflaci.
„Jsem si téměř jistý, že současná vládní strana nemůže získat znovu většinu, protože má poměrně značné negativní hodnocení,“ odhaduje Pasha. Sanduová a její ministři doufají, že referendum o zakotvení „evropského snu Moldavska“ v ústavě zabrání budoucím vládám, aby narušily směřování státu na Západ.
Přístupové rozhovory
Moldavsko zahájilo přístupové rozhovory s EU letos v červnu a postoupilo v tomto procesu současně se sousední Ukrajinou. Stejně jako v případě žádosti Kyjeva však země čelí značným překážkám, které vstup do evropské sedmadvacítky ztěžují.
Od rozpadu SSSR totiž stále doutná zamrzlý konflikt o separatistický region Podněstří, kde Rusko navzdory námitkám moldavské vlády rozmístilo své vojáky. Existence neuznaného státu představuje pro Brusel dilema.
Rumunský europoslanec Siegfried Mureșan, předseda delegace Evropského parlamentu v Moldavsku, loni varoval, že „země se nemůže stát členem EU s ruskými vojsky na svém území“. Podle něj je třeba tuto otázku vyřešit „ještě před členstvím“.
