Rusko bojkotovalo jednání soudu v Haagu, kde Ukrajina požaduje zastavení invaze

Nahrávám video

Mezinárodní soudní tribunál v Haagu projednal žalobu, kterou podala Ukrajina na Rusko. Stání skončilo kvůli neúčasti ruské delegace předčasně, původně bylo naplánované i na úterý. Ukrajina soud žádá, aby nařídil přerušit vojenské operace. Moskva podle Kyjeva a západních lídrů porušuje lidská práva. Po vyslechnutí argumentů Ukrajiny soud uvedl, že rozhodne „co nejdříve“.

Ukrajina chce prostřednictvím jednání u soudu co nejrychleji zastavit válečné operace na svém území. Argumentuje tím, že odůvodnění „speciálních operací“ ze strany Ruska jsou lživá. Rusko opakovaně tvrdí, že Ukrajina utlačuje rusky mluvící obyvatelstvo Donbasu, podle Moskvy mělo na východě Ukrajiny docházet ke genocidě.

To však zahraniční činitelé i pozorovatelé odmítají jako nepatřičné. „Neexistuje absolutně žádný důkaz, že by na Ukrajině probíhala genocida,“ řekla agentuře Reuters Melanie O'Brienová, prezidentka mezinárodní asociace vědců zabývajících se genocidou.

Případ se soustředí na výklad smlouvy o prevenci genocidy z roku 1948, kterou podepsaly obě země. Kyjevský právní tým v pondělí zdůraznil, že Moskva smlouvu porušuje a zneužívá k ospravedlnění války.

„(Ukrajina) požaduje po Mezinárodním soudním dvoru, aby vyšetřil, jestli tam genocida byla, nebo nebyla, což Ukrajina samozřejmě ví, že bude běh na dlouhou trať,“ popsal zahraniční zpravodaj ČT Lukáš Dolanský.

Napadená země se tak spoléhá na rychlé vydání předběžného opatření soudem. „To by mělo Rusku zakázat jakékoliv válečné operace,“ vysvětlil Dolanský. Šance na vyhlášení tohoto opatření jsou nejspíš poměrně velké. Agentura Reuters již informovala, že Haag údajně vyzval ruskou stranu, aby se na krok tribunálu připravila. „Rusko musí být zastaveno a tento soud musí v jeho zastavení sehrát svou roli,“ řekl na úvod pondělního jednání ukrajinský zástupce Anton Korynevyč.

Zástupci Ruska na jednání chyběli

Na pondělní jednání ale Ruská federace své zástupce nevyslala, předsedající soudkyně Joan Donoghueová uvedla, že soud rozhodnutí Ruska neúčastnit se „lituje“. „Skutečnost, že místa pro Rusko jsou prázdná, hovoří jasně. Nejsou zde u tohoto soudu: jsou na bitevním poli, kde vedou agresivní válku proti mé zemi,“ řekl Korynevyč.

Ruský právní tým oslabila nepřítomnost Allaina Pelleta z Francie, který oznámil svou rezignaci v otevřeném dopise zveřejněném tento týden. „Už toho bylo dost,“ napsal Pellet, který zastupoval Rusko v jiných mezinárodních případech, včetně probíhající žaloby Ukrajiny proti Rusku u Mezinárodního soudního dvora kvůli anexi Krymu v roce 2014.

Soud v pondělí uvedl, že rozhodne „co nejdříve“. Ani v případě vydání předběžného opatření soudem není jisté, že Moskva bude tento krok respektovat. „To je právě kámen úrazu,“ popsal Dolanský. Připomněl, že většina zemí rozhodnutí soudního dvoru dodržovala, tribunál je institucí zřízenou OSN. Pokud by se Rusko rozhodlo předběžné opatření nerespektovat, následovalo by zasedání Rady bezpečnosti OSN, kde má ale Rusko hlas veta. Je pravděpodobné, že by jej uplatnilo i teď.

Soudní slyšení nicméně dává Ukrajině k dispozici další význačnou platformu, na níž může vyjádřit nesouhlas s postupem Moskvy. „Myslím, že je to součást celkové diplomatické strategie, jejímž cílem je vyvinout co největší nátlak na Rusko,“ řekl agentuře AP profesor vojenského práva z Amsterdamské univerzity Terry Gill.

Nahrávám video

V Haagu se bude rozhodovat i o možných válečných zločinech na Ukrajině

Válkou na Ukrajině se bude zabývat i další instituce v Haagu, a to Mezinárodní trestní soud, který je na rozdíl od mezinárodního soudního tribunálu nezávislou institucí. Jeho pozorovatelé se již vydali na Ukrajinu mapovat situaci, aby měli dostatek materiálu k rozhodnutí o tom, zda během konfliktu dochází k porušování lidských práv.

Soudci upozorňují, že většinou se podařilo válečné zločince před tento soud postavit. „I tady je to ale běh na dlouhou trať a je otázka, zda to momentálně pomůže konfliktu na Ukrajině,“ zakončil Dolanský. 

Vedoucí katedry mezinárodního práva Univerzity Karlovy Pavel Šturma řekl v pořadu Události, komentáře, že je podle něj možné, že by někdy před soudem mohli stanout nejen vykonavatelé rozkazů, ale i vedoucí představitelé Ruské federace. „I když kvůli všem překážkám, které jsou právní a faktické, imunity hlavy státu a podobně, si to dokážu představit ve vzdálenější budoucnosti, až Vladimir Putin nebude prezidentem.“

Nahrávám video

Šturma také řekl, že vzhledem k tomu, že Rusko nevyslalo na pondělní slyšení svou delegaci, dá se očekávat, že nebude chtít rozhodnutí respektovat. Podle něj by některé útoky, které jsou vedené proti civilnímu obyvatelstvu, mohly naplnit skutkovou podstatu válečných zločinů.

„Vidíme útočení na zdravotnická zařízení a personál. Útoky přicházejí ze vzduchu, někdy jsou to dělostřelecké granáty, někdy normální ruční zbraně. Zdravotnická zařízení by měla mít výjimku z útočení, ale vidíme, že na Ukrajině se to neděje,“ uvedl vedoucí komunikace Lékařů bez hranic Tomáš Bendl.

„OSN je do určité míry paralyzovaná neochotou Ruska, které blokuje všechna pro sebe nepříjemná rozhodnutí. My to vidíme, máme s tím přímé zkušenosti, ale zároveň jako zdravotnická organizace si nepřipadáme kvalifikovaní navrhovat nějaké restrukturalizace,“ dodal Bendl. „K tomu jsou daleko povolanější instituce a v tomto ohledu vzdělanější lidé. My můžeme jen říct, že s ohledem na to, co vidíme v terénu, je spousta aspektů, ve kterých OSN nefunguje.“

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...