Ruské síly na Ukrajině nově povede náčelník generálního štábu Gerasimov

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu jmenoval velitelem ruských jednotek nasazených na Ukrajině náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova, napsal ruskojazyčný server BBC. Nově utvořený post v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu dosud zastával Sergej Surovikin, který se nyní podle BBC stal Gerasimovým zástupcem.

„Náčelník generálního štábu, armádní generál Valerij Gerasimov, byl jmenován velitelem Sjednocené skupiny vojsk (sil),“ uvedlo ruské ministerstvo obrany. Gerasimov podle něj povede vojska v oblasti „speciální vojenské operace“, jak Moskva oficiálně nazývá svou invazi na Ukrajinu. Cílem změn je podle ministerstva zvýšit efektivitu řízení vojenských operací.

Kromě Surovikina, který působí i jako velitel ruských vzdušných a kosmických sil, se Gerasimovými zástupci stali velitel pozemních vojsk Oleg Saljukov a zástupce náčelníka generálního štábu Alexej Kim.

Šojgu jmenoval Surovikina, tehdejšího velitele Jižního vojenského okruhu, na pozici velitele ruských jednotek na Ukrajině teprve loni v říjnu. Ruská armáda v té době čelila na Ukrajině řadě dílčích porážek a související kritice svých operací, která zaznívala i od podporovatelů Kremlu.

Ruské síly nyní tvrdě bojují s ukrajinskými jednotkami u východoukrajinského Bachmutu a přilehlého Soledaru. Podle ukrajinských představitelů jde o jedny z nejtvrdších bojů od začátku války.

Nahrávám video

Šedivý: Absolutně neobvyklý krok

Podle armádního generála ve výslužbě a bývalého náčelníka generálního štábu české armády Jiřího Šedivého je jmenování Gerasimova velitelem operací na Ukrajině absolutně neobvyklé.

„Náčelník generálního štábu není od toho, aby vedl nějaké vojenské operace přímo na bojišti, náčelník generálního štábu je nejvyšší osoba, která odpovídá za strategická rozhodnutí,“ podotkl Šedivý. „Pravděpodobně to ukazuje na to, že Rusové skutečně mají velké problémy, především ve velitelském sboru.“

Sedmašedesátiletý generál Gerasimov je náčelníkem generálního štábu od listopadu 2012, kdy se funkce ministra obrany ujal Šojgu. Předtím byl Gerasimov dva roky zástupcem náčelníka generálního štábu.

Rodák z tatarské Kazaně a absolvent několika vojenských akademií slouží v armádě od roku 1976. Během své kariéry působil v Polsku, velel praporu na Dálném východě, sloužil v Pobaltí a za druhé rusko-čečenské války byl například velitelem 58. armády Severokavkazského vojenského okruhu.

Společně s ruským vůdcem Vladimirem Putinem a ministrem obrany Šojguem podle západních vojenských expertů tvoří Gerasimov trojici, která rozhodovala o ruské invazi na Ukrajinu. Loni se v tisku objevily zprávy, že byl zraněn při návštěvě frontové linie v Donbasu. Moskva tuto informaci nepotvrdila.

Nového velitele mají i ruské pozemní síly

Rusko vyměnilo také náčelníka hlavního štábu pozemních sil, podle ruských médií se jím stal generálplukovník Alexandr Lapin. Kreml zatím jeho povýšení nepotvrdil ani nevyvrátil, ruští vojenští komentátoři ale jeho jmenování berou jako hotovou věc, uvádí Institut pro studium války (ISW).

Lapin býval velitelem ruského Centrálního vojenského okruhu a podílel se rovněž na současné invazi na Ukrajinu, kde velel armádní skupině Střed.

Její jednotky nejprve dosáhly předměstí Kyjeva, po ústupu od hlavního města byly přesunuty ze severní Ukrajiny na východ země. Skupina tam dobyla město Lyman v Doněcké oblasti, které ukrajinská armáda později osvobodila, a mimo jiné také Severodoněck a Lysyčansk v Luhanské oblasti. Jakmile Lapinovy síly získaly kontrolu nad téměř celou Luhanskou oblastí, Vladimir Putin generálplukovníkovi udělil vyznamenání Hrdina Ruska, připomněl web Meduza.

Sám Lapin pak vyznamenal „za odvahu a hrdinství“ svého syna, velitele tankového pluku, jenž velel neúspěšným útokům na severoukrajinská oblastní města Sumy a Černihiv. V ruské armádní televizi Zvezda se záběry z udělování vyznamenání objevily v den, kdy ruská invazní armáda ohlásila ústup od Černihivu a Kyjeva, kde utrpěla značné ztráty.

Podle webu Meduza spadaly pod Lapinovo velení i jednotky, jejichž příslušníci jsou podezřelí z vražd, mučení či znásilňování civilistů ve vesnicích Bohdanivka či Peremoga. Jeden z mobilizovaných Rusů, kteří byli nasazeni u Svatove v Luhanské oblasti, také podal oficiální stížnost, v níž popisuje situaci, kdy se jeho skupina rozhodla vzhledem ke špatnému vývoji a absenci velení stáhnout pro nové rozkazy. Lapin pak podle něj nutil velitele skupiny, kterému přiložil pistoli k hlavě, k návratu na frontu.

Meduza také upozornila na Lapinovu stopu v případu sestřelení civilního letu MH17 nad východní Ukrajinou v červenci 2014. Lapin od roku 2012 do 8. července 2014 velel 53. protiletadlové raketové brigádě ruských ozbrojených sil, z jejíž základny v Kursku pocházela podle mezinárodních vyšetřovatelů raketa Buk, která letadlo sestřelila. Stroj se zřítil 17. července, střela ale opustila Kursk už na konci června, tedy v době, kdy brigáda spadala pod Lapinovo velení.

Kritika za ústup na východě

Loni na podzim se Lapinovo jméno přestalo objevovat ve vojenských zprávách o současné ruské invazi a do popředí se dostal nový velitel ruských sil na Ukrajině Sergej Surovikin, píše BBC. Podle ní se Lapin stal terčem kritiky hlavních stoupenců Putinovy války – čečenského vůdce Ramzana Kadyrova, jehož jednotky se do bojů na Ukrajině také zapojily, a šéfa ruských žoldnéřů z Wagnerovy skupiny, miliardáře Jevgenije Prigožina.

Ti ho společně s některými ruskými proválečnými bloggery vinili z neúspěchu ruské armády na bojišti, zejména kvůli ústupu z Lymanu. Kritika se na jeho hlavu snesla rovněž za porážky Rusů u Izjumu, Balaklije a kvůli ústupu invazních vojsk z Charkovské oblasti pod tlakem ukrajinské protiofenzivy.

Právě po ztrátě většiny Charkovské oblasti a stažení z Lymanu Kreml údajně odstranil Lapina jak z velení armádní skupiny Střed na Ukrajině, tak z čela ruského Centrálního vojenského okruhu, píše ISW.

ISW: Lapinem se snaží Kreml vyvážit Kadyrova a Prigožina

Právě kritika ze strany proválečných bloggerů posloužila jako katalyzátor roztržky mezi ministerstvem obrany a konvenčními ruskými silami na jedné straně a čečenským vůdcem Kadyrovem a šéfem žoldáků Prigožinem na druhé straně, uvádí rovněž ISW.

Podle ISW může být jemnování Lapina reakcí ruského vojenského vedení na vliv Kadyrova a Prigožina, kteří mají každý „vlastní armádu“ a politicky těží z úspěchů, kterých tyto ozbrojené skupiny na Ukrajině dosáhly. V souvislosti s tím také vzrostl mezi proválečnými hlasy význam kritiků armády a ministerstva obrany. Jmenování Lapina tak může být pokusem vliv Kadyrova a Prigožina vyvážit.

I podle politického analytika Abbase Galljamova, jenž dříve pracoval pro Kreml, má Lapinův návrat důležitý politický podtext. „Putin demonstrativně ignoroval mínění nesystémových hráčů, jako jsou Prigožin a Kadyrov, a postavil se na stranu oficiality,“ uvedl Galljamov na Telegramu a poznamenal, že na podzim šéf Kremlu jednal opačně a naději zřejmě vkládal spíše do Prigožinových lidí. „Teď je přesvědčen, že armáda není tak špatná a (Prigožin) vůbec není tak dobrý,“ napsal podle BBC.

Smíšené reakce

Povýšení Lapina vyvolalo podle agentury Reuters mezi vlivnými ruskými vojenskými bloggery, kteří se nezdráhají kritizovat vojenské kroky Moskvy na Ukrajině, smíšené reakce.

Bývalý velitel Moskvou koordinovaných sil v Donbasu Igor Girkin, známý též jako Strelkov, zpochybnil Lapinovy velitelské schopnosti a obvinil ho z ruských porážek u Charkova. Jiný významný válečný blogger Vladlen Tatarskij naopak uvedl, že se Strelkov mýlí, když Lapina z tamních neúspěchů obviňuje.

Také ISW napsal, že mezi bloggery není konsenzus ohledně toho, kdo je zodpovědný za ztrátu Lymanu. Někteří podle institutu píší, že neúspěch jde na vrub generála Romana Berdnikova a že Lapin stabilizoval frontu po kolapsu ruských operací v Charkovské oblasti. Naopak wagnerovcům blízká skupina na sociální sítí Telegram tvrdí, že Lapin může kromě Lymanu i za katastrofální přechod řeky Bilohorivka v Luhanské oblasti.

Vlivný blogger Tatarskij rovněž míní, že Lapinův nový post je „zbytečný“ a že bude dublovat funkci generálního štábu. ISW konstatoval, že přestože jsou Lapinovy konkrétní povinnosti nejasné, je nepravděpodobné, že by přímo velel vojákům na Ukrajině.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 54 mminutami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 9 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...