Ruská veřejnost začíná počítat s použitím jaderné bomby

Nahrávám video
Události: Ruská jaderná doktrína
Zdroj: ČT24

Skoro čtyřicet procent Rusů je přesvědčeno, že Moskva může oprávněně použít v průběhu války na Ukrajině jaderné zbraně. Vyplývá to z průzkumu nezávislého centra Levada. Novou jadernou doktrínu, jež rozšiřuje možnosti nasazení atomového arzenálu, schválil letos v listopadu ruský vládce Vladimir Putin.

Ruská armáda má největší jaderný arzenál na světě. Disponuje 8,5 tisíci atomových hlavic, které mohou nést různé druhy střel. Použitím jaderných zbraní Moskva vyhrožuje od začátku války na Ukrajině opakovaně, podle expertů šlo dosud ale spíše jen o rétoriku.

„V Kremlu nesedí žádní jaderní šílenci, ale velmi pragmatičtí politici. Prezident Putin nejednou řekl, že je odpůrcem jaderného střetu,“ řekl prokremelský vojenský analytik a šéfredaktor Národní obrany Igor Korotčenko.

Rozšířená nukleární doktrína

Teď ale Rusové hrozí, že atomové zbraně můžou použít jak proti Ukrajině, tak i jejím spojencům, a to v případě, že dojde k masivnímu útoku raketami dlouhého doletu v hloubi ruského území. Na něj by podle Korotčenka Moskva určitě zareagovala.

„Nechystáme se bombardovat Evropu. Jenom přímo říkáme, jestli nás bude NATO ohrožovat nebo bude přímo agresorem proti Rusku, tak na tento útok odpovíme jadernými údery. Toť vše,“ konstatoval prokremelský analytik.

Západ ruské výhrůžky zlehčuje. „Není to poprvé, co se ohánějí hrozbou jaderné eskalace, což je naprosto nezodpovědné,“ reagoval v listopadu na změnu jaderné doktríny tehdejší šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Britský premiér Keir Starmer prohlásil, že ruská „nezodpovědná rétorika“ Londýn od další podpory Ukrajiny neodradí.

Spojené státy oznámená změna nukleární doktríny nepřekvapila a neplánují přizpůsobit svoji jadernou doktrínu, uvedl tehdy mluvčí americké Národní bezpečnostní rady, který rovněž zmínil „nezodpovědnou rétoriku“ Kremlu.

V Rusku ale v současné době klesá počet lidí, kteří si myslí, že země atomové zbraně nenasadí. Od letošního června se jejich množství snížilo podle nezávislého průzkumu o šest procentních bodů. „Rusové teď cítí morální převahu. A jestli jsme morálně výše, tak máme i více morálních práv použít i tyto strašné zbraně,“ vysvětluje sociolog z centra Levada Alexej Levinson.

Mír ano, ale v ruské režii

Invazi na Ukrajinu v třetím roce plnohodnotné války stále podporuje většina Rusů. Zároveň ale víc než polovina z nich je pro mírovou dohodu, ovšem s podmínkou, že si Moskva nechá všechna obsazená území. „Jenom třicet procent lidí je připraveno na mír nebo příměří za ukrajinských podmínek. Tedy i s návratem dobytých území. Ale bez Krymu,“ poznamenal Levinson.

Rozšířená jaderná doktrína se přitom už netýká jenom Ruska. Podle nového dokumentu může země použít svůj jaderný arzenál i na obranu Běloruska, pokud by bylo těmito zbraněmi napadeno.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...