Ruská novinářka stanula kvůli protiválečnému protestu před soudem. Vpád na Ukrajinu je zločin, trvá si na svém

Nahrávám video

Novinářka Marina Ovsjannikovová, kterou policie zadržela v pondělí večer po jejím protestu proti válce na Ukrajině v živém vysílání ruské státní televize, stanula podle novináře webu Meduza u soudu. Zaměstnankyně ruského Prvního kanálu ještě před televizním incidentem natočila video, ve kterém dění na Ukrajině označila za zločin, za který je odpovědný ruský prezident Vladimir Putin. V případě, že by byla odsouzená za „veřejné šíření úmyslně lživé informace“, hrozí jí až patnáct let ve vězení. Podle agentur jí ruský soud zatím vyměřil pokutu 30 tisíc rublů (přes šest tisíc korun).

Ovsjannikovová v úterý u soudu prohlásila, že se cítí nevinná a nadále je přesvědčena, že Rusko vůči Ukrajině páchá zločin, informovala agentura AFP, podle níž byla novinářka propuštěna. Zatím není zcela jasné, zda bude čelit ještě nějakému dalšímu – závažnějšímu obvinění.

Podle stanice BBC dostala žurnalistka pokutu za „organizování nepovolené hromadné akce“. Podle nezávislého webu Meduza jí soud uložil pokutu konkrétně za videoposelství, které natočila před protestem v televizi, nikoliv za samotnou manifestaci v televizním vysílání.

Výslech trval 14 hodin

Ovsjannikovová při odchodu od soudu novinářům řekla, že se cítí velmi vyčerpaná, protože její výslech po pondělním večerním zadržení trval přes čtrnáct hodin. Nebyla jí prý poskytnuta právní pomoc a nemohla se ani ozvat rodině či blízkým. „Byly to v mém životě velmi složité dny, prakticky dva dny jsem nespala,“ poznamenala podle televizních záběrů zveřejněných na sociálních sítích.

V pondělí žena protestovala proti válce na Ukrajině v živém vysílání ruské státní televize. V televizním studiu se objevila během hlavních zpráv s transparentem „žádná válka“ (no war), jak ukazuje video zveřejněné na Twitteru. Na transparentu také upozorňovala diváky, že ruská televize jim ve zpravodajství lže. Předtím natočila vzkaz, ve kterém se od televize distancuje a vyzývá k protiválečným shromážděním.

Kromě obvinění z nepovoleného veřejného vystoupení její případ podle státní agentury TASS prověřuje vyšetřovací výbor, což je ruská federální kriminální ústředna. Ta určí, zda se se svým protestem, který získal široký mezinárodní ohlas, nedopustila trestného činu „veřejného šíření úmyslně lživé informace o použití ozbrojených sil Ruské federace“. Za tento nový trestný čin hrozí až patnáct let vězení. Ovsjannikovové podle ruských médií hrozí trest v rozmezí mezi pěti až deseti lety.

Ovsjannikovovou u soudu podle vyjádření ruského advokáta Sergeje Badamšina hájí bývalý běloruský advokát Anton Gašinskij, který byl ve vlasti zbaven licence, ale v Rusku získal novou. Podle agentury AFP novinářka u soudu prohlásila, že se cítí nevinná a nadále je přesvědčena, že Rusko vůči Ukrajině páchá zločin.

Zelenskyj i Cichanouská ocenili její odvahu

Odvahu ruské novinářky a televizní producentky v posledních hodinách ocenili světoví politici včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského nebo vůdčí postavy běloruské opozice Svjatlany Cichanouské.

Zelenskyj poděkoval novinářce při pravidelném nočním projevu, ve kterém vyzval ruské vojáky, aby se vzdali. Zároveň projevil vděčnost všem Rusům, kteří chtějí říkat pravdu a bojují proti dezinformacím. „Osobně děkuji ženě, která vstoupila do studia s protiválečným transparentem,“ řekl ukrajinský státník.

„Vyjadřuji sounáležitost s touto odvážnou ženou – editorkou Marinou Ovsjannikovovou. Represe vůči svobodným médiím v Rusku jdou stejnou cestou jako v Bělorusku – pravda je zakázána. A ty, kteří ji vyjeví, to stojí práci nebo svobodu,“ napsala Cichanouská.

„Dokud jsou tu odvážlivci jako Marina Ovsjannikovová, která protestovala proti ruské válce a propagandě, nebo demonstranti v ulicích, Rusko má stále naději na lepší budoucnost,“ napsal lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkévičs.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ženě nabídl ochranu a pomoc. „Samozřejmě podnikáme diplomatické kroky k nabídnutí pomoci, ať skrze naše velvyslanectví, nebo jinou formou,“ řekl Macron. Záležitost chce probrat i s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem při jejich dalším telefonátu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...