Ruská mobilizace je jedním z impulsů k další pomoci Ukrajině, míní Jourová

Nahrávám video

Rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina o částečné mobilizaci urychluje podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové další unijní kroky k podpoře Ukrajiny. Finanční a vojenskou pomoc, která podle ní ze strany řady unijních států v poslední době slábla, znovu sjednocuje i šok z odhalování masových hrobů v osvobozených oblastech. S ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti) se v pořadu Události, komentáře v této souvislosti shodli na tom, že by se proto EU by měla podílet na ustanovení nezávislého tribunálu k vyšetření válečných zločinů.

Ministr zahraničí během čtvrtka vystoupil s projevem v Radě bezpečnosti OSN, kde mimo jiné vyzval k k založení zvláštního tribunálu pro vyšetřování ruských válečných zločinů. Přestože v současnosti existují mezinárodní nezávislé soudy, v případě války na Ukrajině je podle něj zvláštní soud, ke kterému vyzval i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, nutný. 

„Jsme na úplném začátku a je tam plno neznámých. Je ale potřeba jasně říct, že Rusko a jeho nejvyšší vedení má být jasně potrestáno za agresi proti Ukrajině,“ uvedl. Souhlasí s ním i místopředskyně Evropské komise Věra Jourová, podle níž, i přesto, že jsou přípravy tribunálu v raných fázích, unijní struktury jsou připraveny s přípravou pomoci. 

„Máme společný vyšetřovací tým, kde je šest evropských zemí. Eurojust byl pověřen, aby schraňoval důkazy od svědků, kteří přišli na území EU. Čtrnáct členských států se zapojilo do vyšetřování. Je to velice široká aktivita a v momentě, kdy se doufejme dostaneme do fáze, konce války, bude tu velká snaha dostat před soud ty, kteří vraždili, mučili, a ty, kteří to nařídili,“ uvedla. 

Částečná mobilizace, kterou nařídil ruský prezident Vladimir Putin ve středu, podle Jourové předznamenala novou fázi probíhající války. Dodala, že současnou pomoc Ukrajině, kterou v minulých měsících vnímala jako ochabující, pohánějí ze strany členských zemí Unie tři aktuální podněty. 

„Začínala jsem vnímat hlasy, abychom se odhodlali ke kompromisům. Teď tu ale máme ohlášenou mobilizaci a takzvaná referenda, která by mohla vést k ustavení loutkových vlád, a rozhodně nebudou uznána. Hlavně sledujeme odhalování masových hrobů ve městě Irpiň a  na dalších místech. To jsou tři opravdu silné impulsy, abychom na Ukrajinu posílali víc zbraní, víc peněz a pomáhali v humanitární oblasti,“ apelovala. 

Potvrdila rovněž, že Evropská komise připravuje další balíček sankcí, jeho plánovanou podobu ale neupřesnila. „Bavíme se o cenách ropy, dalších zákazech importu některého zboží a doplňování dalších osob a entit na sankční seznamy,“ naznačila. 

Lipavský: Přijímání ruských uprchlíků před mobilizací je otázkou bezpečnosti

Šéf české diplomacie Lipavský také zopakoval, že se staví negativně k širší možnosti poskytování azylu lidem, kteří se brání ohlášené mobilizaci v Rusku. „Je to bezpečnostní otázka. Tyto osoby mohou požádat o mezinárodní ochranu, pokud budou schopny doložit, že jim hrozí perzekuce v Rusku. Na druhou stranu pro Česko nepřipadá v úvahu, že bychom přijali větší množství těchto osob, to bychom neměli jak zvládnout,“ uvedl s tím, že se v posledních dnech podivil nad tím, proč někteří ruští občané opouštějí zemi až po půl roce války. 

Jourová s jeho stanoviskem ohledně bezpečnosti souhlasí, zdůrazňuje ale nutnost posuzování přicházejících „případ od případu“. Rozhodování o lidech pouze na základě národnosti podle ní nepřipadá v úvahu. „Není možné dát nějaké pravidlo na základě národnosti. Je naprosto zřejmé, že například pro baltské státy by velká vlna příchozích z Ruska byla enormním bezpečnostním rizikem, které tak (naopak) není posuzováno v Německu,“ doplnila. Právě Spolková republika je vstřícná i k těm, kteří utíkají před mobilizací. 

Přístup k očekávané vlně ruských uprchlíků budou muset podle Jourové nejdřív prodiskutovat v členských státech Unie jednotliví politici a poté se debata může přesunout na úroveň orgánů EU. „Jsme ale přesvědčeni, že jednotný postup a přístup by Evropě slušel a měli bychom se o něj pokusit,“ sdělila. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...