Rumunským prezidentským volbám předchází atmosféra deziluze a skepse

Nahrávám video

V atmosféře rozčarování a obecné nedůvěry v politiky se Rumunsko připravuje na nedělní opakované prezidentské volby. Příznivci Calina Georgescua, který překvapivě zvítězil ve volbách později anulovaných kvůli ruskému vměšování, obviňují vládu z pošlapání demokracie. Nespokojené hlasy sbírá opoziční ultrakonzervativec a euroskeptik George Simion, který zemi slibuje velké změny.

Favorit nedělního hlasování Simion slibuje, že zlepší ekonomickou situaci Rumunska a že se do rodné země díky změnám vrátí rozsáhlá diaspora, která našla práci v zahraničí.

Právě v takové razantní změny doufá důchodkyně Nicoleta. „Byly anulovány volby, o kterých si myslím, že reprezentovaly vůli národa,“ říká žena, jejíž vnoučata patří k Rumunům pracujícím v zahraničí.

S vývojem země není spokojena ani studentka Mihaela, má ale jiný pohled na to, kdo a kam by měl Rumunsko vést. „Přála bych si, aby situace zůstala alespoň taková, jaká je teď. I když má daleko k ideálu.“

Favorit se neúčastní debat

Před liberálními kandidáty – Crinem Antonescem z vládního tábora a nezávislým Nikusorem Danem – si Simion dlouhodobě udržuje v průzkumech náskok. Má výrazně nacionalistickou rétoriku, staví se kriticky k Bruselu a pokračování pomoci Ruskem napadené Ukrajině.

Pozitivně naopak vnímá amerického prezidenta Donalda Trumpa, chce posilovat NATO, ale zároveň je smířlivý k Moskvě. „Rusko pro nás není hrozbou,“ domnívá se Simion.

Podle novinářky Ramony Avramescuové, která se rumunské politice věnuje dvacet let a také moderuje volební vysílání ve veřejnoprávní televizi, jsou ale Simionovy postoje velkou neznámou. S domácími médii politik téměř nemluví a s protivníky se před kamerami neutkává. „On tak dál šíří nejistotu. Nikde nevystupoval. Komunikuje pouze na sociálních médiích,“ upozornila Avramescuová.

Otázkou zůstává volební účast

Velkou neznámou je volební účast. V listopadu přišlo hlasovat jen necelých 53 procent oprávněných voličů. Teď se odborníci vůbec nedokáží shodnout, jestli po vyhrocené kampani přijde hlasovat lidí víc, nebo naopak – jestli jsou Rumuni už natolik unaveni politikou, že jich přijde hlasovat ještě podstatně méně než před půl rokem.

Studentka Mihaela i důchodkyně Nicoleta určitě hlasovat půjdou, teď není s domácí politikou spokojena ani jedna z nich. Volit budou politiky z opačného spektra. Obě přesto shodně předpokládají, že po volbách o moc spokojenější nebudou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...