Roje sarančat trápí jih Ukrajiny, jejich řádění zhoršují důsledky války

Nahrávám video
Horizont ČT24: Problém se sarančaty na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Části Ukrajiny čelí rojům milionů sarančat, která ohrožují úrodu zemědělských plodin. Podle úřadů i expertů jde i o důsledek Ruskem rozpoutané války. Blízkost fronty totiž znemožňuje použít tradiční metody hubení škůdců ze vzduchu a zničení Kachovské přehrady okupanty změnilo tamní ekosystém, jehož podmínky teď škůdcům přejí.

Sarančata, která dokáží zničit obrovské plochy plodin během několika dní, se rozmnožují na odlehlých místech podél řek nebo na neobdělávaných plochách. Jejich kontrola je v oblastech sousedících s frontovou linií téměř nemožná.

„Viděli jsme velký roj. A druhý den dorazila, jak jim říkám, pěchota. Ti malí snědli všechno, co viselo nízko, snědli úplně všechno. Ti velcí poletovali kolem a pak odletěli. A ti malí se plazili a jsou tu pořád, pořád skáčou kolem. Pokryli všechno jako velká deka,“ popsal záporožský farmář Oleh Tolmatov.

Situaci komplikují rekordně vysoké teploty letošního léta. U fronty nelze používat práškovací letadla k hubení sarančat a oblastem bojů se také vyhýbají ptáci, kteří jsou přirození predátoři.

„Je to neštěstí. V současnosti by byly účinné pouze letecké postřiky plodin, které by pokryly celá pole tak, jak se to dělalo před válkou,“ potvrzuje Volodymyr Sosunovskyj, předseda samosprávy v obci Kušuhum.

Škůdci trápí jih i střed země

Roje byly zaznamenány v Záporožské, Chersonské, Oděské, Dněpropetrovské a Vinnycké oblasti, ale také severněji v Žytomyrské a Kyjevské oblasti. V záporožském regionu aplikovali insekticidy na více než šest tisíc hektarů půdy.

„Bojujeme s nimi, jak nejlépe umíme. Každý den chodíme ven a občas postřikujeme ulice, když si lidé přijdou stěžovat. Řeknou nám, do kterých ulic se sarančata dostala, kde se objevují, a tam se o ně postaráme,“ popsal farmář Tomatov.

Postřiky v Záporožské oblasti sice růst rojů omezily, ale škůdcům tam podle farmářů padla za oběť třetina úrody slunečnice. V Chersonské oblasti hmyz zničil 27 kilometrů čtverečních slunečnice, než se podařilo zvětšování rojů zastavit.

Ukrajina je největším světovým vývozcem slunečnicového oleje a před válkou byla i pátým největším vývozcem pšenice.

Ekolog: Invazi sarančat zhoršilo zničení Kachovské přehrady

I když to není poprvé, co Ukrajina zažívá nájezdy těchto škůdců, problém je letos větší. Jednou z nejhůře postižených oblastí je místo bývalé vodní nádrže Kachovka, jejíž přehradu ruské jednotky v roce 2023 vyhodily do povětří, aby zastavily postup ukrajinských sil.

„Zničení vodní elektrárny v Kachovce vedlo k tomu, že je teď ve značné části Záporožské a Chersonské oblasti nedostatek pitné vody. Zároveň jsou ale tato území částečně zaplavena. A to jsou ideální podmínky pro množení sarančat,“ uvedl Denys Marčuk, náměstek ředitele zemědělských odborů UNION UAC.

Potvrzuje to i Jurij Procenko z katedry ekologie a zoologie Kyjevské národní univerzity Tarase Ševčenka. Podle něj není letošní masová invaze škůdců náhodou, ale výsledkem několika vzájemně propojených faktorů.

Až do konce 19. století byly podobné invaze v ukrajinských stepích běžné a opakovaly se každých několik let podle přirozených cyklů hmyzu. Situace se změnila s aktivním využíváním stepních pozemků k zemědělství a se vznikem Kachovské nádrže v polovině 20. století. Výrazně se změnila vegetace a zmizely podmínky vhodné pro masivní množení sarančat. Válka to ale zvrátila.

„Zničení Kachovské vodní elektrárny a snížení využívání zemědělské půdy v důsledku totální (ruské) invaze vedlo k obnovení příznivých podmínek pro rozvoj sarančat. V kombinaci s přirozenými cykly hmyzu to vedlo k letošnímu masovému rozmnožení,“ uvedl Procenko.

„Důsledek ruské ekocidy“

Kromě nyní vyschlé Kachovské nádrže jsou dalšími potenciálními líhněmi také země nikoho a neobdělávaná půda poblíž bojové fronty. Boje zemědělství znemožňují, čímž se potenciální biotop škůdců zvětšuje, podotýká web The Kyiv Post. Frontová linie je přitom v Záporožské a přilehlé Doněcké oblasti dlouhá asi 150 kilometrů a na většině míst je třicet až čtyřicet kilometrů široká.

Půda na obou stranách dolního toku řeky Dněpr je převážně rovinatá step, často se skládá z hluboké černozemní hlíny a patří k nejproduktivnějším zemědělským půdám na světě. Mezi plodiny, které se v regionu nejčastěji pěstují, patří pšenice, kukuřice, sója a slunečnice – podle všeho oblíbená potrava sarančat, dodal web.

„Buďme upřímní, hlavním důvodem je do značné míry válka… Opuštěná zemědělská půda poblíž kontaktní linie, zničení vodní elektrárny Kachovka. Invaze sarančat je důsledkem ruské ekocidy proti Ukrajině,“ shrnul situaci Vadym Čajkovskij, zástupce vedoucího Státní služby pro potraviny a ochranu spotřebitele Ukrajiny.

Podle Čajkovského v oblastech konfliktu dochází k přemnožení škůdců od roku 2022. V roce 2023 se s nimi potýkali lidé v Doněcké, Záporožské a Chersonské oblasti a loni byly velké roje pozorovány ve dvou okresech v Charkovské oblasti. Předchozí nálety však byly v menším rozsahu než letos, uvedl Čajkovský.

Jak dodal The Kyiv Post, s velkými roji sarančat se potýkají také ukrajinská území pod ruskou okupací včetně Krymu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...