Respektujeme volbu slovenských občanů, ovlivnily ji však dezinformace, uvedla Jourová

Nahrávám video

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová poblahopřála Robertu Ficovi k vítězství jeho strany Smer–SD ve slovenských parlamentních volbách. K výsledku pogratulovala také druhému Progresívnému Slovensku Michala Šimečky. Je přesvědčena, že volby byly významně ovlivněny nepravdivými informacemi. Podle Jourové se v kampani ještě neprojevil akt EU o digitálních službách, který má omezit šíření lží na nejoblíbenějších internetových platformách. Věra Jourová hovořila o slovenských volbách a aktu o digitálních službách v Otázkách Václava Moravce.

„Respektujeme volbu slovenských občanů. Slováci měli možnost vhodit své volební hlasy a použít své autonomní rozhodnutí. Ale musím říct, že za vysoké míry manipulace. Ale samozřejmě respektujeme výsledky voleb,“ řekl Věra Jourová ke slovenským volbám, které vyhrála strana Smer–SD Roberta Fica před Progresívným Slovenskem s lídrem Michalem Šimečkou.

Právě Progresívné Slovensko podle ní čelilo „bezprecedentní dezinformační masáži“. „Viděli jsme jednak vysokou míru zaplavení slovenského informačního prostoru ze strany krajní pravice, ale zároveň i z prokremelských zdrojů. Největším strašákem, který se pouštěl do informačního prostoru, bylo, že volby budou zmanipulované, že jsou tam vlivy zahraničních mocností a tak dále,“ shrnula Jourová, která má v Evropské komisi na starost agendu hodnoty a transparentnost včetně boje s dezinformacemi.

Poukázala, že se na Slovensku ve volební kampani také poprvé objevil deepfake, tedy upravená videa, která vkládají do úst aktérů slova, která nikdy neřekli. „Pan Šimečka toho byl prvním terčem, pohrála si s tím umělá inteligence. To je pro mě největší strašák, že se technologie včetně umělé inteligence budou ve vrchovaté míře zneužívat autory, propagátory dezinformací. To by mohlo skončit velice špatně pro evropskou demokracii,“ prohlásila Jourová.

Připustila, že se ve slovenské předvolební kampani ještě nemohl plně projevit akt o digitálních službách, který začal platit koncem srpna. Místopředsedkyně Komise se domnívá, že v kampani před jarními volbami do Evropského parlamentu bude jeho dopad již výraznější. Akt se týká devatenácti internetových platforem, které musí zajistit, že se jejich prostřednictvím nebudou šířit ověřené lži – tedy dezinformace – ani výzvy k násilí a zabíjení.

Věra Jourová nicméně odmítla, že by byl akt nástrojem cenzury. Ujistila, že nijak neomezuje šíření osobních názorů. „Tu kritiku slýchám často. Mám chuť vzkázat autorům kritických slov a vyvolávání strašáků z cenzury, ať se podívají na jimi mnohdy milované Rusko, co je cenzura, jak vypadá cenzura v diktatuře. To je cesta, kterou v Evropské unii určitě nejdeme. Chceme navrátit zákonnost obsahu. Zakázaný obsah existuje v Evropské unii celé dekády. Ve všech zemích je to tak kvalifikováno. My po platformách v rámci nařízení o digitálních službách nechceme nic jiného, než aby si udělaly pořádek ve svých sítích a aby respektovaly zákony,“ zdůraznila.

Vítězství Fica není pro Jourovou důkaz odklonu Evropanů od EU

Místopředsedkyně Evropské komise se nedomnívá, že výsledek slovenských voleb ukázal, že se evropské státy začínají odchylovat od Unie a začínají preferovat návrat k silným národním státům – k čemu vyzýval maďarský premiér Viktor Orbán, který se v současnosti profiluje jako blízký Ficův spojenec. Jourová ale připomněla, že loni naopak ve slovinských volbách prohrál někdejší premiér Janez Janša, který se podle ní rovněž „zhlédl v panu Orbánovi, chtěl následovat jeho cestu“.

Není si ani jistá tím, že Robert Fico – vrátí-li se díky volebnímu vítězství do premiérské funkce – bude v praktické politice plně následovat to, co před volbami říkal například ohledně toho, že by Slovensko mělo přestat podporovat Ukrajinu. „Musíme počkat na to, jestli se rétorika pana Fica v případě, že se stane premiérem, taky ukáže při jednáních v Evropské radě,“ podotkla.

Připustila ale, že pokud ano, bude to od dalších zemí vyžadovat velké úsilí, protože sankce vůči Rusku i pomoc Ukrajině se schvalují jednomyslně. „Bude to vyžadovat velkou diplomatickou aktivitu vůči novému premiérovi – bude-li to pan Fico – aby ho kolegové z ostatních členských států přesvědčili, abychom v době války uplatnili princip jeden za všechny a všichni za jednoho,“ shrnula Věra Jourová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...