Řešení blokády Hormuzu není mise NATO, zní z Evropy. Trump doufá v pomoc Francie

Nahrávám video

Velká Británie se spojenci pracuje na plánu otevření Hormuzského průlivu, sdělil její premiér Keir Starmer s tím, že tato snaha ale nebude misí NATO. Roli Aliance ve věci nevidí ani německý kancléř Friedrich Merz, který odmítl, že by se Německo zapojovalo vojensky. To vyloučily i Španělsko nebo Itálie. Státníci reagují na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že NATO čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v průlivu. Později v pondělí se šéf Bílého domu vyjádřil, že by s jeho otevřením mohla pomoci Francie.

„Spolupracujeme se spojenci na vypracování plánu pro Hormuzský průliv, abychom zajistili obnovení lodní dopravy. Chci jasně říci, že to nebude a nikdy to nemělo být misí NATO,“ řekl Starmer s tím, že pracují na co nejrychlejší obnově plavby v Hormuzském průlivu, aby se zmírnily ekonomické dopady výpadků dodávek ropy. Na otevření Hormuzského průlivu podle něj pracuje Británie s evropskými spojenci, USA a zeměmi Perského zálivu.

Starmer také zdůraznil, že jeho vztahy s Trumpem zůstávají dobré. Británie se podle něj nenechá do války s Íránem zatáhnout. Nejzranitelnější britské domácnosti, které jsou závislé na topném oleji, dostanou pomoc ve výši 53 milionů liber (necelých 1,5 miliardy korun), oznámil.

Merz: „NATO není intervenční aliance“

„NATO je obranná aliance, není to intervenční aliance,“ řekl Merz. Zdůraznil přitom, že Německo sdílí cíle americko-izraelské války proti Íránu.

V konečném důsledku by měla být podle Merze současná teokratická vláda v Teheránu nahrazena „demokraticky legitimovanou vládou“. Dodal ale, že se to dozajista nepodaří bombami, ale bude třeba zapojit diplomacii. Německo se podle Merze nabídlo jako prostředník. „Region nesmí sklouznout do věčné války,“ vyjádřil se také kancléř.

„Nevidím, že by NATO v tomto směru (ve věci otevření průlivu) přijalo nějaké rozhodnutí nebo mohlo převzít odpovědnost za Hormuzský průliv. Pokud by tomu tak bylo, orgány NATO by se tím náležitě zabývaly,“ komentoval už před Merzem německý šéf diplomacie Johann Wadephul.

„Jsme připraveni zajistit bezpečnou plavbu Hormuzským průlivem diplomaticky. Ovšem vojensky se nezapojíme,“ prohlásil pak německý ministr obrany Boris Pistorius. Stejně jako Merz zdůraznil, že válku s Íránem zahájily Spojené státy a Izrael na konci února bez předchozí konzultace s partnery z NATO.

„Máme důležitou zodpovědnost za východní křídlo a Arktidu... Nemůžeme být všude na světě a podporovat válku, kterou jsme nezačali,“ dodal Pistorius. Je toho názoru, že několik málo válečných lodí, které mají k dispozici evropští členové NATO, by nedokázalo zajistit to, čeho nedokáže dosáhnout silné americké námořnictvo.

Dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen k situaci řekl, že Dánsko bude o možné pomoci při otevření průlivu jednat. „Jako malá země, kterou jsme, ale jako velký námořní národ, musíme této otázce zůstat otevřeni,“ řekl Rasmussen též před schůzkou v Bruselu. „Dánsko je námořní národ a máme ve všech ohledech zájem na tom, aby byl průliv otevřen,“ doplnil.

Japonsko je rozvážnější

Trump vyzval také Japonsko a další země, aby k zajištění bezpečnosti průlivu vyslaly válečné lodě. V sobotu se vyjádřil, že doufá, že je do regionu vypraví mimo jiné i Čína, Jižní Korea nebo Francie.

Na dotaz opozice, jestli Japonsko nasadí plavidla ozbrojených sil (SDF), premiérka Sanae Takaičiová odpověděla, že je těžké odpovědět na hypotetickou otázku, protože Spojené státy o to dosud nepožádaly. Vláda ale podle ní zvažuje „nezbytné reakce“. Předsedkyně vlády zároveň uvedla, že Trumpovi svůj názor na situaci na Blízkém východě sdělí při schůzce s ním ve Washingtonu 19. března.

Japonský ministr obrany Šindžiro Koizumi k tomu dodal, že kabinet nyní nemá v plánu vyslat ozbrojené síly na Blízký východ, odkud Japonsko dováží více než devadesát procent své ropy a jedenáct procent svého zkapalněného zemního plynu. Ministr americkému protějšku Petu Hegsethovi v nedělním telefonickém hovoru řekl, že pro Japonsko a mezinárodní společenství je mimořádně důležité udržovat mír a stabilitu na Blízkém východě, včetně Hormuzského průlivu, a že Tokio bude komunikovat s příslušnými zeměmi i USA.

Akce japonských ozbrojených sil v zahraničí omezuje japonská pacifistická ústava, vláda však může lodím SDF nařídit, aby doprovázely plavidla spojená s Japonskem při operacích námořní bezpečnosti, které povolují použití zbraní k obranným účelům. Vláda rozšířila roli SDF v zahraničí prostřednictvím bezpečnostní legislativy v roce 2016, vysílaní jednotek do oblastí, kde by se mohly zaplést do bojů, je ale podle tiskové agentury Kjódó kontroverzní.

Jižní Korea jako další z Trumpem zmíněných zemí v neděli uvedla, že bude v úzkém spojení s USA a že rozhodnutí učiní po důkladném prověření.

Trump věří v brzké otevření

Dopravu v Hormuzském průlivu ochromil konflikt vyvolaný americko-izraelskými útoky na Írán, což vedlo k výraznému růstu cen ropy. Průlivem běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy a zemního plynu.

Trump v rozhovoru, který zveřejnil deník Financial Times, řekl, že Severoatlantickou alianci čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v Hormuzském průlivu.

V pondělí večer SEČ šéf Bílého domu výzvu zemím zopakoval. Domnívá se, že státy světa by měly USA s otevřením průlivu „pomoci radostně“. „Některé (země) jsou z toho velmi nadšené, a některé ne. Jsou mezi nimi i země, kterým jsme pomáhali po mnoho, mnoho let,“ řekl s tím, že míra nadšení je pro něj důležitá. Je přesvědčený, že k odblokování dojde brzy.

Některé státy americkému prezidentovi prý sdělily, že jsou na cestě, neuvedl však jaké. V pozdějším vystoupení mluvil o tom, že by s otevřením průlivu mohla pomoci Francie, s jejímž prezidentem Emmanuelem Macronem v neděli mluvil, a zapojit by se mohla Británie. Jména států, které jsou ochotny USA pomoci, oznámí podle Trumpa šéf americké diplomacie Marco Rubio.

Trump v pondělí také poznamenal, že si není jistý, jestli Írán v Hormuzském průlivu položil miny.

Ministři zahraničí EU v pondělí v Bruselu jednali mimo jiné o možném rozšíření unijní námořní mise Aspides právě do oblasti průlivu, který je klíčový pro přepravu ropy, ale třeba také hnojiv. Ta se teď zaměřuje na zajišťování bezpečnosti pro nákladní plavidla proplouvající úžinou Báb al-Mandab u jemenských břehů, kde v minulosti útočili hútíjští povstalci ovládající část Jemenu. Misi nyní podle listu Financial Times tvoří tři lodě Francie, Řecka a Itálie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...