Republikánské primárky v New Hampshiru ovládl Trump. U demokratů symbolicky slaví Biden

Nahrávám video

Bývalý americký prezident Donald Trump podle očekávání zvítězil v úterních republikánských primárkách ve státě New Hampshire. Trumpova hlavní soupeřka, bývalá guvernérka Jižní Karolíny Nikki Haleyová, exprezidentovi pogratulovala k vítězství. Z primárek odstupovat nehodlá, oba kandidáti zároveň stupňují vzájemnou kritiku. Podle amerických komentátorů Haleyová překonala očekávání, v New Hampshiru však nevyužila svou zřejmě nejlepší šanci na vítězství. V demokratických primárkách v tomto státě zvítězil prezident Joe Biden.

Podle americké stanice CBS zvítězil Trump se ziskem 54,6 procenta republikánských hlasů, Haleyová obdržela 43,2 procenta. Sečteno je zhruba devadesát procent hlasů.

„Chtěl bych všem poděkovat, toto je úžasný stát. Víte, vyhráli jsme v New Hampshiru už potřetí. Třikrát, třikrát. Vyhrajeme zde pokaždé. Vyhrajeme primárky, vyhrajeme i volby,“ prohlásil bývalý šéf Bílého domu.

Trump figuroval v roli jednoznačného favorita. Původně proti němu kandidovala více než desítka republikánských uchazečů. Někteří odstoupili už před úvodním hlasováním v Iowě minulý týden, ve světle tamních výsledků pak kampaň vzdalo několik dalších včetně floridského guvernéra Rona DeSantise.

Poslední významná soupeřka

Z významnějších vyzyvatelů Trumpa tak zůstává pouze Haleyová. Ta v reakci na výsledky primárek ve státě New Hampshire Trumpovi pogratulovala k vítězství a vyzvala ho k debatě, uvedla agentura Reuters. Trumpova nominace do prezidentských voleb by podle ní byla „Bidenovým vítězstvím“.

Haleyová slíbila, že zůstane v republikánském klání a chce se nyní soustředit na primárky, které se budou konat 24. února v jejím domovském státě Jižní Karolína. „New Hampshire není posledním místem, kde se hlasuje. Tento souboj ještě zdaleka není u konce. Zbývají desítky států. A příštím je moje milovaná Jižní Karolína,“ uvedla Haleyová.

„Nemusí vyhrát, ale i slušný výsledek v Jižní Karolíně by jí dal dobrý start do důležitých států. V Americe se nerozhoduje v New Hampshiru a Iowě, ale ve velkých městech, v New Yorku, v Los Angeles, ve velkých státech. Takže si nemyslím, že primárky lze považovat za uzavřené,“ podotkl amerikanista Kryštof Kozák z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Podle amerikanisty Jana Beneše z Filozofické fakulty Ostravské univerzity bude Haleyová muset vydržet tlak ze strany Trumpa i zevnitř Republikánské strany. „Je otázka, jestli Nikki Haleyová bude mít dost peněz, aby v kampani mohla pokračovat aspoň měsíc nebo i déle, protože někteří donoři už asi od ní po dvou porážkách začnou odcházet,“ míní Beneš.

Nahrávám video

Americká stanice CNN ale upozorňuje, že historie je proti bývalé diplomatce. V novodobé historii prezidentské kampaně se totiž nestalo, že by kandidát, který vyhrál volební shromáždění v Iowě a primárky v New Hampshire, nezískal následnou nominaci své strany.

Podle Trumpa Haleyová potřebovala vyhrát v New Hampshiru, přičemž ale „těžce selhala“. Podle CNN jsou Trumpovy nejnovější výroky v ostrém kontrastu s jeho komentáři z volební noci před osmi dny v Iowě, kde své soupeře chválil jako „velmi chytré, velmi schopné lidi“ a předpovídal, že se republikáni „dají dohromady, i to se brzy stane,“ citovala exprezidenta CNN.

Jeden z neúspěšných republikánských kandidátů, podnikatel Vivek Ramaswamy Trumpa kritizoval. „To, co právě teď vidíme, když postupuje v závodě (o prezidentský post), je ošklivé podhoubí americké politiky,“ míní Ramaswamy, který se vzdal účasti po nezdaru v Iowě.

Také Haleyová ve své rétorice přitvrdila, když využila svůj úterní večerní projev k tomu, že obvinila Trumpa z neuspokojivých výkonů republikánů ve střednědobých volbách v letech 2018 a 2022 a v prezidentských volbách v roce 2020.

„S Donaldem Trumpem prohráli republikáni téměř všechny konkurenční volby,“ prohlásila kandidátka a odškrtávala neúspěchy republikánské strany během Trumpova působení. „Nejhůře střeženým tajemstvím v politice je, jak moc chtějí demokraté kandidovat proti Donaldu Trumpovi,“ dodala.

Primárky v New Hampshiru pořádala také místní větev Demokratické strany, hlasování se však kvůli vnitrostranickým sporům konalo bez souhlasu celoamerického vedení strany.

Podle odhadů AP v něm zvítězil prezident Biden, který v nominačním procesu nemá žádné vážnější soupeře. Jeho úspěch je však spíše symbolický, neboť hlasy delegátů získané v New Hampshiru nebudou brány v úvahu na letním nominačním sjezdu demokratů.

Biden ve středu v reakci na výsledky republikánských primárek řekl, že je nyní jasné, že Trump bude republikány reprezentovat v listopadových volbách. „A můj vzkaz zemi je takový, že jde o všechno. O naši demokracii. Naše osobní svobody... Naši ekonomiku, která po covidu zažila nejsilnější oživení na světě,“ zdůraznil.

„Nádech nevyhnutelnosti“

Podle bulvárního deníku New York Post Trump v úterý učinil „obrovský krok“ k obhajobě nominace, zatímco list The New York Times psal o sílícím „nádechu nevyhnutelnosti“ tohoto scénáře.

Agentura AP označila úvodní dvě Trumpova vítězství za důkaz toho, jak rychle se republikáni sešikovali za prezidentem z let 2017 až 2021, který opustil Bílý dům za dozvuků vpádu jeho stoupenců do sídla Kongresu. „Trumpova úvodní jízda republikánskými primárkami je pozoruhodná, vzhledem k tomu, že čelí 91 trestním obviněním,“ dodává v odkaze na čtyři obžaloby proti bývalé hlavě státu.

Podle sondáže agentury AP provedené v New Hampshiru však přibližně polovina republikánských účastníků primárek uvedla, že se velmi nebo do určité míry obává, že Trump je příliš extrémní na to, aby vyhrál prezidentské volby. O Haleyové to samé tvrdila jen asi třetina respondentů.

Washington Post si pak všímá čísel vypovídajících o tom, že mnozí lidé volili Haleyovou i přes výhrady vůči kandidátce nebo převážně kvůli averzi vůči jejímu soupeři. „Když jde o listopadové volby, představuje výsledek také pozoruhodný vzkaz Trumpovi... Pokud to alespoň trochu odráží neochotu, byť jen malé části republikánské voličské základny hlasovat pro Trumpa, pak má bývalý prezident co dělat, aby si je po primárkách získal,“ píše deník.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...