Putin udržel ruské oligarchy na své straně, píše BBC

I když během ruské války proti Ukrajině dosáhl počet miliardářů v Rusku historického maxima, ztratili téměř veškerý svůj politický vliv, píše BBC. Ruští oligarchové přicházeli o své postavení už od začátku vlády Vladimira Putina. Západní sankce uvalené kvůli válce na Ukrajině je pak neproměnily v odpůrce režimu, naopak Putinova politika cukru a biče z nich udělala jeho tiché podporovatele, dodává stanice.

BBC uvádí příklad někdejšího bankovního magnáta Olega Tinkova, majitele ve své době druhé největší ruské banky Tinkoff Bank. Poté, co Tinkov na instagramu označil válku proti Ukrajině za „šílenou“, kontaktoval jeho manažery Kreml a oznámil jim, že banka bude znárodněna, pokud nepřeruší veškeré vazby na svého zakladatele.

Během týdne pak banku koupila společnost spojená s Vladimirem Potaninem, pátým nejbohatším ruským podnikatelem, který dodává nikl do motorů pro stíhačky. Tinkov tvrdí, že Potaninova společnost banku získala za pouhá tři procenta její skutečné hodnoty a že on sám přišel o miliardy dolarů. Rusko pak opustil.

Rána v podobě invaze

Ruští oligarchové, kteří odmítali jít na ruku vedení státu, přicházeli o moc a majetek už od začátku Putinovy vlády. Někteří přišli i o svobodu, jako Michail Chodorkovskij, či za podezřelých okolností o život, jako Boris Berezovskij.

Ani po zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 tedy nemohli nic moc namítat, i když tušili, že jejich jmění utrpí velkou ránu.

Podle časopisu Forbes se počet ruských miliardářů snížil mezi dubnem 2021 a dubnem 2022 kvůli válce, sankcím a oslabenému rublu ze 117 na 83. Dohromady přišli o 263 miliard dolarů, tedy v průměru o 27 procent svého bohatství.

Profitování na válečné ekonomice

Výhody jim ale plynou ze zapojení do ruské válečné ekonomiky, neboť výdaje na agresi proti Ukrajině stimulují hospodářský růst. A to nutně nemusejí vydělávat přímo na armádních zakázkách, dodává BBC.

V roce 2024 se více než polovina ruských miliardářů buď podílela na zásobování armády, nebo z invaze profitovala jinak, řekl stanici Giacomo Tognini z týmu Forbes Wealth. „A to ani nepočítáme ty, kteří nejsou přímo zapojeni, ale potřebují nějaký vztah s Kremlem,“ podotkl a zdůraznil, že „každý, kdo v Rusku podniká, musí mít vztah s vládou“.

Letos tak v seznamu Forbesu figuroval historicky nejvyšší počet ruských miliardářů, sto čtyřicet. Jejich celkové jmění dosáhlo 580 miliard dolarů, což je jen o tři miliardy dolarů méně než historické maximum z roku před plnohodnotnou invazí na Ukrajinu.

Od jejího zahájení téměř všichni ruští oligarchové mlčí a ti, kteří se proti ní veřejně postavili, museli zemi opustit a přišli o velkou část svého bohatství, dodala BBC.

Sankce stvořily „armádu věrných“

Mnoho ruských miliardářů se stalo terčem západních sankcí, které podle BBC znemožnily jejich případné přeběhnutí k Západu, pokud by o tom někdo z nich uvažoval. Alexander Kolyandr z amerického Centra pro analýzu evropské politiky (CEPA) míní, že Západ udělal vše pro to, aby se ruští miliardáři shromáždili za Kremlem.

„Neexistoval absolutně žádný plán, žádná myšlenka, žádná jasná cesta, jak by kterýkoli z nich mohl loď opustit. Aktiva byla sankcionována, účty zmrazeny, majetek zabaven. To vše Putinovi fakticky pomohlo mobilizovat miliardáře, jejich aktiva a peníze, a použít je na podporu ruské válečné ekonomiky,“ řekl BBC.

Exodus zahraničních společností po plnohodnotné invazi na Ukrajinu navíc vytvořil vakuum rychle zaplněné podnikateli spřátelenými s Kremlem, kteří levně loupili vysoce lukrativní aktiva.

Vznikla tak nová „armáda vlivných a aktivních věrných stoupenců“, popisuje Alexandra Prokopenková z Carnegieho centra. „Jejich budoucí blahobyt závisí na pokračující konfrontaci mezi Ruskem a Západem,“ řekla BBC s tím, že jejich největší obavou je návrat předchozího majitele.

Jen v roce 2024 se tímto způsobem v Rusku objevilo jedenáct nových miliardářů, uvádí Tognini z týmu Forbes Wealth. Ruský vůdce si tak navzdory válce a západním sankcím – a v některých ohledech i díky nim – udržel nad miliardáři pevnou kontrolu, uzavřela BBC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...