Putin si podepsal doživotní imunitu. Rozšířil také svou moc nad horní komorou parlamentu

Vladimir Putin podepsal zákon, který rozšiřuje imunitu pro bývalé hlavy státu. Nově se vztahuje také na případné delikty, jichž by se dopustili po odchodu z Kremlu. Stvrdil také zákon, jenž umožňuje hlavě státu po odchodu z úřadu stát se doživotním senátorem. Legislativa je součástí ústavních změn.

Nová úprava exprezidentům a jejich rodinám zajišťuje v podstatě doživotní imunitu. Poté, co v úřadu skončil, prezident nemůže být trestně odpovědný, nesmí být zadržen, zatčen, prohledán ani vyslýchán, píše agentura Interfax. Výjimkou je velezrada a další závažné zločiny – v takovém případě může nově bývalou hlavu státu obvinit Státní duma a postup musí potvrdit nejvyšší a ústavní soud. Na základě těchto obvinění rozhodnutí o zbavení imunity učiní Rada federace, čili horní komora parlamentu, napsala agentura TASS.

Dosavadní zákony prezidentům zaručovaly imunitu, která se vztahovala na trestné činy, jichž se dopustili v úřadu. Výjimku představovaly závažné činy. V takovém případě měl stíhání zahájit Vyšetřovací výbor Ruské federace a parlament poté rozhodnout o případném zbavení imunity prezidenta.

Senátoři

Putin rovněž podepsal zákon, jenž umožňuje bývalým prezidentům stát se doživotními senátory. Zpětně se vztahuje i na Dmitrije Medveděva, jenž stál v čele státu v letech 2008 až 2012.

Nově také prezident může jmenovat do 170členné Rady federace až třicet senátorů, sedm z nich doživotně. Zákony už schválila Státní duma i Rada federace a začaly platit v úterý po jejich zveřejnění.

Plebiscit

Zákony navazují na ústavní změny z letošního léta. Kvapně a podle mnoha právníků protiprávně přijaté úpravy především umožní Putinovi další dvě prezidentská období. V čele země tak může zůstat až do roku 2036.

Změny dále posunuly mocenskou rovnováhu ruských politických institucí. Posílily parlament a oslabily například ústavní a nejvyšší soudy. Zakotvily také některé hodnotové prvky, jako například manželství jako svazek muže a ženy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...