Putin jednal s Erdoganem. K posunu ohledně obilné dohody nedošlo

Nahrávám video

Ruský prezident Vladimir Putin jednal v pondělí v černomořském letovisku Soči s tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Jedním z hlavních bodů schůzky bylo obnovení dohody o vývozu ukrajinského obilí přes Černé moře nebo situace na Ukrajině, kterou Rusko před rokem a půl plnohodnotně napadlo. Jednání skončilo po třech hodinách. Putin poté zopakoval, že Moskva je ochotna se vrátit k obilné dohodě, ale až poté, co budou splněny ruské požadavky.

„Moskva chce, aby mohla bez omezení vyvážet své obilí, potraviny a hnojiva na světový trh. I když západní sankce se na ruské potraviny přímo nevztahují, tak jejich vývoz částečně komplikují,“ vysvětlil zahraniční zpravodaj ČT Karel Rožánek.

Podle něj je jedním z ruských požadavků, aby dceřiná společnost ruské zemědělské banky, která je napojená na Kreml a zároveň je hlavním poskytovatelem úvěrů pro zemědělce, získala přístup k mezinárodnímu systému SWIFT. Díky tomu by mohly probíhat mezinárodní platby za ruské produkty. 

Putin opět mluvil o „podvodu“

„Celý svět sleduje, co se během rusko-tureckého summitu stane s obilným koridorem,“ uvedl turecký host na úvod schůzky. „Čekají na výsledek,“ apeloval s odkazem zejména na rozvojové země. Mnoho z nich je závislých na dodávkách obilí a dalších potravin z Ukrajiny a jejich přerušení pro tyto země znamená zvýšené riziko potravinové krize.

Ruský vůdce opět obvinil Západ, že ho obilnou dohodou „podvedl“, protože nesplnil požadavky týkající se zrušení překážek pro export ruských zemědělských výrobků a hnojiv. Putin zároveň obvinil Ukrajinu, že obilnou dohodu využila k „teroristickým útokům“, jak Moskva označuje ukrajinské údery proti ruským válečným lodím a proti Krymskému mostu. „To nemůžeme trpět,“ prohlásil podle TASS šéf Kremlu. Mimo jiné přislíbil, že Rusko dodá Turecku za výhodnou cenu jeden milion tun obilí určeného ke zpracování a předání do nejchudších zemí světa.

„Vím, že chcete nastolit otázku obilné dohody. Jsme otevřeni jednání na toto téma,“ řekl na úvod Putin podle webu listu Kommersant.

Plynové zájmy obou stran

Jednání se dotkla i dalších témat. Putin podle agentury Bloomberg naznačil, že Rusko je blízko k dohodě o zřízení plynárenského hubu – obchodního uzlu – v Turecku. „Doufám, že ve velmi blízké budoucnosti dokončíme naše jednání,“ řekl Putin na úvod schůzky. Erdogan poznamenal, že projekt „obohatí“ vzájemné vztahy.

Kreml hledá alternativní exportní trasy a trhy pro zemní plyn a snaží se upevnit vztahy s Ankarou poté, co se vztahy s Evropskou unií prudce zhoršily. Putin přišel s plánem plynárenského uzlu loni, kdy navrhoval také vybudovat další spojení s Tureckem přes Černé moře, aby se tato trasa stala hlavním ruským exportním koridorem na západ. Minulý měsíc poznamenal, že uvedený podnik bude mít spíše formu elektronické obchodní platformy než fyzického zařízení pro skladování velkých objemů ruského plynu. Neupřesnil, zda by takové nastavení znamenalo méně obchodování s plynem, než se původně předpokládalo, poznamenal Bloomberg.

Situace na Ukrajině a jednání o míru

Erdogan a Putin pravděpodobně hovořili také o ruské agresi proti Ukrajině. Turecko by podle Rožánka rádo zprostředkovalo mírovou dohodu mezi Kyjevem a Moskvou, ale v současnosti mají oba státy rozdílné požadavky.

„Rusko si představuje, že mírová dohoda by mu ponechala anektovaná území, včetně Krymu a alespoň části Chersonské, Záporožské, Doněcké a Luhanské oblasti. Na to Ukrajina nechce přistoupit a požaduje vrátit veškeré své území, které bylo zabráno po roce 2014,“ řekl zpravodaj. 

Nahrávám video

Rusko-turecké diplomatické vztahy

Rusko-tureckého summitu se účastní početné delegace obou zemí. Jejich součástí jsou ministři obrany, ministři zahraničí, šéf ruského resortu zemědělství Dmitrij Patrušev (syn tajemníka Bezpečnostní rady Nikolaje Patruševa), guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová nebo šéf Rosatomu Alexej Lichačev, uvedl Kreml podle agentury TASS.

Téma velitelů ukrajinského pluku Azov se v delegacích neprojednávalo, protože je „příliš citlivé“, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle TASS. Rusové zajali velitele Azova loni v Mariupolu na jihovýchodě Ukrajiny. Posléze je v rámci výměny zajatců předali do Turecka, kde měli setrvat do konce války. Navzdory této dohodě je minulý měsíc ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přivezl z Turecka do vlasti.

Putin před jednáním s Erdoganem také řekl, že příští rok bude spuštěn první blok jaderné elektrárny Akkuyu, kterou v Turecku staví Rosatom. Agentura Interfax připomíná, že původně se předpokládalo, že Rosatom stavbu předá letos, na sté výročí vzniku Turecké republiky. Půjde o první jadernou elektrárnu v zemi.

Oba představitelé se naposledy osobně setkali loni v říjnu v Astaně, jsou ale v ustavičném kontaktu. Naposledy spolu telefonicky hovořili před měsícem. Erdogan Rusko navštívil loni 5. srpna, kdy byl rovněž v Soči, kde má Putin jednu ze svých rezidencí. 

Erdogan: Ukrajina by měla svá stanoviska zmírnit

Ukrajina je pro obnovení obilné dohody, ale nikoliv za cenu splnění „rozmarů a vydírání“ ze strany Ruska, okomentoval schůzku v Soči ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. „Pokud teď přistoupíme na ústupky vůči Rusům, vrátí se k dohodě a o měsíc později od ní znovu odstoupí a nastolí nové požadavky. Je to prostě jejich klasické vydírání,“ prohlásil. Rusům se podle něj nedá věřit, a to ani v případě jejich návratu k obilné dohodě, takže Kyjev pokládá za nezbytné mít alternativní námořní cesty umožňující vývoz ukrajinského obilí.

Kuleba předpokládá, že o výsledcích jednání s Putinem bude Erdogan hovořit se Zelenským. „Podrobně posoudí, o čem se jednalo a na čem se domluvili, pokud se v Soči na něčem domluvili,“ poznamenal. Kuleba zdůraznil, že Ukrajina je proti zrušení určitých sankcí vůči Rusku výměnou za obnovení obilné dohody. „Tady nejde o sankce, ale o konkrétní podnikatelské zájmy konkrétních hodnostářů z nejbližšího Putinova okolí,“ prohlásil. To je i případ Rosselchozbanky, která má podle ministra zajistit Putinovým lidem „přístup k hotovosti“.

Sám Erdogan po jednání s Putinem vyzval: „Ukrajina potřebuje zmírnit svá stanoviska, aby bylo možné podniknout společné kroky s Ruskem.“ Upozornil také, že je třeba, aby více obilí skončilo v Africe než v evropských zemích. 

Jakou hru chystá Rusko

Rožánek připomněl, že stejně jako Ukrajina i Rusko přepravuje většinu svého obilí na světové trhy po moři. Letos v červenci vyvezlo rekordních skoro pět milionů tun. Pro africké země má Kreml svůj vlastní plán. Putin slíbíl šesti africkým zemím, že jim Rusko bude posílat svou produkci zadarmo a bezplatně zajistí také logistiku. 

Pro Moskvu jsou dobré vztahy s Ankarou velmi důležité. A to i přes to, že Turecko má úzké kontakty také s Ukrajinou a rozdílné zájmy v konfliktu v Sýrii. Jako jediná země NATO totiž Turecko proti Rusku nezavedlo ekonomické sankce, dodal zpravodaj ČT.

Nahrávám video

Podle velvyslance při NATO Jakuba Landovského je Turecko „schopné Rusku opakovaně ukázat tvrdou pěst nebo vyprášit kožich“. Ankara to dle něj ukázala v Libyi nebo v Sýrii, ruským zájmům se také postavila na Kavkaze v rámci arménsko-ázerbájdžánské války. „Kdykoliv se ruské a turecké zájmy zkříží, odhazuje Turecko rukavice,“ řekl v pořadu Události, komentáře.

Přesto však podle něj mají země zvláštní vztah. Pro NATO je „dobré, že (Turecko – pozn. redakce) tuto roli prostředníka může hrát“, ať už se jedná o vyjednávání o obilné dohodě či výměnách zajatců. „Zároveň s tím by se sankce měly samozřejmě dodržovat a týkat všech členů Severoatlantické aliance i Evropské unie,“ dodal Landovský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 7 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 2 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 8 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 14 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 21 hhodinami
Načítání...