Putin chce předvést kontrolu nad situací, říká Stulík ke změnám v čele ruské armády

Nahrávám video
Události, komentáře: Stulík a Bříza o sporech ve vedení ruské armády
Zdroj: ČT24

Rošáda v nejvyšším vedení ruské armády, kterou Kreml označuje za boj proti korupci, je snahou ruského vládce Vladimira Putina vyvažovat vliv určitých skupin a předvádět Rusům, že má situaci pod kontrolou, míní zvláštní zmocněnec pro Východní partnerství ministerstva zahraničí David Stulík. Není problém se kohokoliv zbavit, tajná služba FSB má složku na každého, doplňuje Vlastislav Bříza z katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Oba byli hosty Událostí, komentářů.

Ruské úřady zadržely další dva vysoce postavené vojenské činitele pro podezření z korupce. Celkem tak v sítích prokuratury za poslední týdny uvázlo už osm vysoce postavených zástupců armády. Je mezi nimi několik generálů, bývalý náměstek ministra obrany Timur Ivanov nebo zástupce náčelníka generálního štábu Vadim Šamarin. Kreml nicméně odmítá, že by mohlo jít o mocenský boj a ujišťuje, že jde o dlouhodobé tažení proti korupci ve státní správě.

Podle Stulíka to vypovídá o tom, že „režim není tak stabilní, jak by se chtěl tvářit“. Jakákoliv změna v politických a vojenských kruzích totiž vyvolává pochyby a spekulace o tom, co by mohla znamenat a jak ovlivní režim do budoucna.

Pozice Putina

Šéf Kremlu chce po takzvaných prezidentských volbách zřejmě ukázat svou pozici. „Je tam dynamika, je to snaha Putina vyvažovat vliv určitých skupin a předvádět před vlastním obyvatelstvem, že tu situaci kontroluje,“ míní Stulík. Vládce Kremlu tím ukazuje, že i věc jako korupce v armádě, kterou lidé v Rusku vnímají, chce řešit a že viníci budou potrestáni, dodává.

I když jsou nejvýraznější čistky z posledních týdnů, podle Břízy je potřeba jejich počátek hledat už před dvěma lety, kdy Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. Ta se totiž nedařila tak, jak podle kremelského scénáře měla. Do určité míry se tak prý naplnilo proroctví vzbouřeného šéfa Wagnerovy supiny Jevgenije Prigožina, který říkal, že je potřeba velení armády „zbavit“ právě korupčníků.

To, že Putin spustil čistky po inauguraci, která se uskutečnila na začátku května, prý není náhodou. Tím si podle Břízy upevnil moc. Kompromitující složky má bezpečnostní služba FSB úplně na každého, a i když je „čistý“, tak je ten spis vymyšlený, tvrdí odborník. Proto podle něj není problém se kohokoli zbavit. „Nehledejme v tom ale něco zásadního, neřkuli pravdu,“ dodává.

Ekonomicky strategická výměna na ministerstvu obrany

Nový ministr obrany po Sergeji Šojguovi Andrej Bělousov je sice ekonom a nemá s armádou nic společného, to ale podle Břízy není pro režim handicap, spíše naopak. „On je vynikající technokrat, výborný manažer a skvělý organizátor,“ vyjmenovává analytik. Putin tím chce armádu více organizovat, načrtnout nové linie a jmenováním Bělosouva říká, že i válka musí být ekonomická, hodnotí Bříza nástup Bělousova do čela resortu odpovídajícího za tažení v sousední zemi.

Podle Stulíka tím Putin vysílá i signál, že plánuje válku vést delší dobu a armádní finance musí být udržitelné a nemizet v kapsách prominentů režimu. „Doufám, že i my ten signál pochopíme, a podle toho budeme plánovat vojenskou pomoc Ukrajině i vlastní výrobu zbraní a munice,“ apeluje zmocněnec ministerstva zahraničí.

I přes viditelnější výměny na významných postech však nejsou větší změny ve strukturách režimu pravděpodobné. Putin se totiž ve vedení země obklopuje svými vrstevníky a hlavně lidmi, které zná již z minulosti, zejména z bezpečnostních služeb. „Některé ty čistky jsou zásadní. On se snaží vytvořit takovou situaci, aby mu nikdo nepřerostl přes hlavu a ten systém byl v rovnováze. Má velikou důvěru v úzký okruh lidí, kteří jsou mu bezvýhradně oddáni, a proto jsou jeho nejbližší spolupracovníci pořád ti samí,“ uzavírá Stulík.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
Právě teď

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 3 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...