Průlom to není, ale nové je zapojení USA, míní o návrhu příměří z Kyjeva expert

Příměří mezi Ruskem a Ukrajinou vyloučeno není, ale je obtížné ho dosáhnout, a to i pod hrozbou sankcí, převažuje v reakcích expertů na sobotní výsledek jednání v Kyjevě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vrcholní představitelé Británie, Francie, Německa a Polska z takzvané koalice ochotných se shodli na nabídce třicetidenního příměří v bojích na Ukrajině, které má bez předběžných podmínek začít platit od pondělí 12. května. Chystají se ale i nové sankce proti Rusku, pokud Moskva na klid zbraní nepřistoupí. Podpora dosažené dohodě zazněla i ze Spojených států, což odborníci označují za důkaz zájmu USA o Ukrajinu. Kreml v reakci prohlásil, že se Rusko nenechá zastrašit.

Podle analytika Jana Šíra z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy se společné oznámení o připravenosti k příměří a zavedení sankcí nedá označit za průlom. Už jen proto, že toto příměří „je na stole delší dobu“.

„Co je nicméně nové, je, že Spojené státy poté, co rozdávaly z cizího, to znamená z ukrajinské suverenity, se pravděpodobně přihlásily k myšlence, že budou ochotny spolupracovat s evropskými zeměmi na zavádění nových sankcí. To by novou dynamiku procesu vyjednávání dát mohlo,“ připouští expert.

Také podle publicisty Tomáše Klvani z New York University Prague je sobotní telefonický hovor Zelenského a evropských lídrů s Donaldem Trumpem znamením, že diplomatická linka mezi Ukrajinou a Spojenými státy funguje. „Je to aspoň jakási záruka, že Spojené státy nejsou ještě v této chvíli připravené odříznout Ukrajinu úplně a nejsou ochotny třeba nedodávat zbraně, neposkytovat logistickou a především špionážní pomoc z družic, protože to jsou všechno kapacity, které Evropa nedokáže plnohodnotně nahradit,“ upřesnil.

Dokončení hrozby sankcí by bylo dramatickým znamením rostoucí jednoty Západu po měsících nepředvídatelné politiky Donalda Trumpa při rozbíjení odkazu jeho předchůdce v Bílém domě, připomněla také agentura Reuters. Poukázala zároveň na zjevný posun v Trumpových vyjádřeních, ukazující rostoucí frustraci z toho, co Washington vnímá jako Putinovo otálení.

Nahrávám video
Analytik Jan Šír o příměří a sankcích
Zdroj: ČT24

Rozšíření koalice ochotných

Šír připomíná, že koalici ochotných netvoří všechny země Evropské unie. „To znamená, že zavádění případných sankcí by mohlo narazit na odpor a vyžádá si i nějaký čas. Druhá věc je, jak by případné sankce měly vypadat. Plus efekt případných opatření tohoto druhu se dostaví až s časovou prodlevou, což dává Rusku prostor, aby ve válce pokračovalo, takže bych v hodnocení byl zatím zdrženlivý,“ sdělil.

Europoslanec Ondřej Kolář (TOP 09) ještě před výsledkem sobotních jednání poznamenal, že by měla koalice ochotných hledat spojence i v části světa mimo USA a Evropu, tedy u dalších zemí podobných hodnot – zmínil Austrálii, Nový Zéland či Japonsko. 

Nahrávám video
Europoslanec Ondřej Kolář k možnostem příměří
Zdroj: ČT24

„Válka Rusko vyčerpává“

Rusko na požadavek příměří reagovalo prohlášením mluvčího Kremlu, že se nenechá hrozbou sankcí zastrašit a že vzkazy zaznívající z Evropy jsou konfrontační. 

Podle Šíra má nicméně Rusko určitou motivaci příměří přijmout. „Válka Rusko vyčerpává. Protože je tam stále na řadu oblastí uplatňováno informační embargo, tak nevíme, jak na tom je ruská ekonomika, kolik strategických rezerv v různých oblastech Rusové ještě mají. Ale dokud se obrazně řečeno pod Vladimirem Putinem nebude houpat židle, tedy dokud nebude stát před dilematem ukončit válku, nebo riskovat ztrátu vlastní moci, tak si myslím, že vyjednávání ohledně ukončení agrese vůči Ukrajině může být docela těžká věc,“ sdělil.

Analytik Pavel Havlíček (TOP 09) s odvoláním na hodnocení ruských analytiků předpokládá, že Moskva se bude během následujících měsíců potýkat s docházejícími zásobami a nedostatečně rychlou obnovou ekonomiky. „Spoléhali na to, že se domluví s Donaldem Trumpem, aby si získali oddechový čas, aby dokázali přezbrojit a vycvičit další části armády. Ale pokud ho nedostanou, budou mít velké problémy. A pokud uvidíme sendvičový efekt – tedy z jedné strany evropské sankce a Ukrajinu pokračující v boji, a z té druhé strany i tlak Spojených států – tak půjde pro ruskou stranu o velmi zásadní tlak,“ míní. 

Nahrávám video
Analytik Pavel Havlíček o ukrajinské nabídce příměří
Zdroj: ČT24

Rusko nemůže říct, že se nechá zastrašit

„Rusko nemůže říct: My se necháme zastrašit hrozbou sankcí. To neudělá téměř nikdy žádný stát, že by veřejně deklaroval, že tomu nátlaku ustupuje. I kdyby na to chtěli přistoupit, tak to nepochybně budou podávat tak, že to byla jejich myšlenka,“ vidí reakci Ruska podobně i Šírův kolega z Fakulty sociálních věd UK Jan Ludvík.

„Nevylučoval bych, že k tomu příměří dojde, byť ta pravděpodobnost není úplně velká. Rusko má svoji motivaci v konfliktu pokračovat a zejména má zásadní pocit, že ve válce vyhrává,“ upozornil.

Nahrávám video
Jan Ludvík z Fakulty sociálních věd UK o jednání koalice ochotných
Zdroj: ČT24

Čeho konkrétně by se sankce měly týkat, známo není, podle Ludvíka může jít ze strany západních zemí o „lehké blufování“.

„Sankce, které jsme na Rusko mohli uvalit, jsme už uvalili, obchod mezi Západem a Ruskem je v podstatě minimalizován,“ vysvětluje odborník. Rusko by ale mohly „opravdu bolet“ sekundární sankce, míní. Tedy ty uvalené na státy spolupracující s Ruskou federací, například Čínu, postavené na dilematu, „pokud budete chtít obchodovat s Ruskem, nebudete smět obchodovat s Evropou, případně se Spojenými státy“. „Ale ty třetí státy by si to nemusely nechat líbit a mohly by reagovat vlastními sankcemi vůči Evropě a Spojeným státům, což by bylo zase bolestivé pro nás,“ připouští Ludvík.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 59 mminutami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...