Průlom to není, ale nové je zapojení USA, míní o návrhu příměří z Kyjeva expert

Příměří mezi Ruskem a Ukrajinou vyloučeno není, ale je obtížné ho dosáhnout, a to i pod hrozbou sankcí, převažuje v reakcích expertů na sobotní výsledek jednání v Kyjevě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vrcholní představitelé Británie, Francie, Německa a Polska z takzvané koalice ochotných se shodli na nabídce třicetidenního příměří v bojích na Ukrajině, které má bez předběžných podmínek začít platit od pondělí 12. května. Chystají se ale i nové sankce proti Rusku, pokud Moskva na klid zbraní nepřistoupí. Podpora dosažené dohodě zazněla i ze Spojených států, což odborníci označují za důkaz zájmu USA o Ukrajinu. Kreml v reakci prohlásil, že se Rusko nenechá zastrašit.

Podle analytika Jana Šíra z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy se společné oznámení o připravenosti k příměří a zavedení sankcí nedá označit za průlom. Už jen proto, že toto příměří „je na stole delší dobu“.

„Co je nicméně nové, je, že Spojené státy poté, co rozdávaly z cizího, to znamená z ukrajinské suverenity, se pravděpodobně přihlásily k myšlence, že budou ochotny spolupracovat s evropskými zeměmi na zavádění nových sankcí. To by novou dynamiku procesu vyjednávání dát mohlo,“ připouští expert.

Také podle publicisty Tomáše Klvani z New York University Prague je sobotní telefonický hovor Zelenského a evropských lídrů s Donaldem Trumpem znamením, že diplomatická linka mezi Ukrajinou a Spojenými státy funguje. „Je to aspoň jakási záruka, že Spojené státy nejsou ještě v této chvíli připravené odříznout Ukrajinu úplně a nejsou ochotny třeba nedodávat zbraně, neposkytovat logistickou a především špionážní pomoc z družic, protože to jsou všechno kapacity, které Evropa nedokáže plnohodnotně nahradit,“ upřesnil.

Dokončení hrozby sankcí by bylo dramatickým znamením rostoucí jednoty Západu po měsících nepředvídatelné politiky Donalda Trumpa při rozbíjení odkazu jeho předchůdce v Bílém domě, připomněla také agentura Reuters. Poukázala zároveň na zjevný posun v Trumpových vyjádřeních, ukazující rostoucí frustraci z toho, co Washington vnímá jako Putinovo otálení.

Nahrávám video

Rozšíření koalice ochotných

Šír připomíná, že koalici ochotných netvoří všechny země Evropské unie. „To znamená, že zavádění případných sankcí by mohlo narazit na odpor a vyžádá si i nějaký čas. Druhá věc je, jak by případné sankce měly vypadat. Plus efekt případných opatření tohoto druhu se dostaví až s časovou prodlevou, což dává Rusku prostor, aby ve válce pokračovalo, takže bych v hodnocení byl zatím zdrženlivý,“ sdělil.

Europoslanec Ondřej Kolář (TOP 09) ještě před výsledkem sobotních jednání poznamenal, že by měla koalice ochotných hledat spojence i v části světa mimo USA a Evropu, tedy u dalších zemí podobných hodnot – zmínil Austrálii, Nový Zéland či Japonsko. 

Nahrávám video

„Válka Rusko vyčerpává“

Rusko na požadavek příměří reagovalo prohlášením mluvčího Kremlu, že se nenechá hrozbou sankcí zastrašit a že vzkazy zaznívající z Evropy jsou konfrontační. 

Podle Šíra má nicméně Rusko určitou motivaci příměří přijmout. „Válka Rusko vyčerpává. Protože je tam stále na řadu oblastí uplatňováno informační embargo, tak nevíme, jak na tom je ruská ekonomika, kolik strategických rezerv v různých oblastech Rusové ještě mají. Ale dokud se obrazně řečeno pod Vladimirem Putinem nebude houpat židle, tedy dokud nebude stát před dilematem ukončit válku, nebo riskovat ztrátu vlastní moci, tak si myslím, že vyjednávání ohledně ukončení agrese vůči Ukrajině může být docela těžká věc,“ sdělil.

Analytik Pavel Havlíček (TOP 09) s odvoláním na hodnocení ruských analytiků předpokládá, že Moskva se bude během následujících měsíců potýkat s docházejícími zásobami a nedostatečně rychlou obnovou ekonomiky. „Spoléhali na to, že se domluví s Donaldem Trumpem, aby si získali oddechový čas, aby dokázali přezbrojit a vycvičit další části armády. Ale pokud ho nedostanou, budou mít velké problémy. A pokud uvidíme sendvičový efekt – tedy z jedné strany evropské sankce a Ukrajinu pokračující v boji, a z té druhé strany i tlak Spojených států – tak půjde pro ruskou stranu o velmi zásadní tlak,“ míní. 

Nahrávám video

Rusko nemůže říct, že se nechá zastrašit

„Rusko nemůže říct: My se necháme zastrašit hrozbou sankcí. To neudělá téměř nikdy žádný stát, že by veřejně deklaroval, že tomu nátlaku ustupuje. I kdyby na to chtěli přistoupit, tak to nepochybně budou podávat tak, že to byla jejich myšlenka,“ vidí reakci Ruska podobně i Šírův kolega z Fakulty sociálních věd UK Jan Ludvík.

„Nevylučoval bych, že k tomu příměří dojde, byť ta pravděpodobnost není úplně velká. Rusko má svoji motivaci v konfliktu pokračovat a zejména má zásadní pocit, že ve válce vyhrává,“ upozornil.

Nahrávám video

Čeho konkrétně by se sankce měly týkat, známo není, podle Ludvíka může jít ze strany západních zemí o „lehké blufování“.

„Sankce, které jsme na Rusko mohli uvalit, jsme už uvalili, obchod mezi Západem a Ruskem je v podstatě minimalizován,“ vysvětluje odborník. Rusko by ale mohly „opravdu bolet“ sekundární sankce, míní. Tedy ty uvalené na státy spolupracující s Ruskou federací, například Čínu, postavené na dilematu, „pokud budete chtít obchodovat s Ruskem, nebudete smět obchodovat s Evropou, případně se Spojenými státy“. „Ale ty třetí státy by si to nemusely nechat líbit a mohly by reagovat vlastními sankcemi vůči Evropě a Spojeným státům, což by bylo zase bolestivé pro nás,“ připouští Ludvík.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 mminutami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 10 mminutami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 2 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 9 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 14 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 21 hhodinami
Načítání...