Protivládní demonstrace v Jeruzalémě byla zřejmě největší od začátku války Izraele s Hamásem

Nahrávám video
UDÁLOSTI: Izrael zažil největší protivládní protest od vypuknutí války
Zdroj: ČT24

V Jeruzalémě se v neděli sešly desetitisíce lidí na demonstraci proti vládě premiéra Benjamina Netanjahua a proti výjimkám z vojenské služby pro ultraortodoxní židy, informovaly agentura Reuters a izraelská média. Podle organizátorů se na protestu shromáždilo dokonce přes sto tisíc lidí, uvedl web The Times of Israel (ToI). Agentura AP i některá izraelská média napsaly, že šlo o největší demonstraci od začátku války Izraele s palestinským teroristickým hnutím Hamás v říjnu loňského roku.

Demonstranti před izraelským parlamentem vyzývali k vypsání nových voleb. Požadovali rovněž rovnoměrnější rozdělení břemene vojenské služby mezi populaci, píše Reuters. Pro spravedlivější rozdělení tohoto břemene se v neděli podle agentury DPA vyslovil také premiér Netanjahu. Prohlásil ale, že válka s Hamásem vládě zabránila přijmout v potřebné lhůtě zákon, který by tuto otázku řešil.

Od pondělí se podle prozatímního nařízení nejvyššího soudu ruší státní příspěvky pro ultraortodoxní muže ve věku stanoveném pro vojenskou službu. Na základě rozhodnutí generální prokurátorky bude armáda od tohoto dne povinna odvádět ultraortodoxní studenty, kteří dosud většinou měli výjimku. Podle médií se to týká více než šedesáti tisíc mužů.

Demonstrace v Jeruzalémě
Zdroj: Reuters/Ilan Rosenberg

Silně věřící politici nová nařízení ostře kritizovali. Podle pozorovatelů by spor kolem této otázky mohl ohrozit Netanjahuovu koaliční vládu, která se opírá rovněž o ultraortodoxní uskupení.

Platnost zákonné úpravy, která většině ultraortodoxních mužů umožňovala vyhnout se vojenské službě, vypršela v loňském roce. Vládě se zatím nepodařilo schválit nový zákon, platnost provizorního řešení vyprší o půlnoci. Podle zpráv některých médií vláda měla připravený návrh, který nadále počítal s úlevami pro ultraortodoxní muže, ve vládní koalici však neměl většinovou podporu.

Podle agentury AP žádali demonstranti také rychlé propuštění izraelských rukojmí, která od loňského teroristického útoku zadržuje v Pásmu Gazy teroristické hnutí Hamás. Jeho útokem na jižní Izrael, při kterém ozbrojenci zabili téměř dvanáct set lidí a na 250 osob unesli do Gazy, začala nynější válka. Izraelské odvetné masivní bombardování a pozemní operace si podle úřadů, které ovládá teroristický Hamás vyžádaly víc než 32 780 mrtvých Palestinců a způsobily humanitární krizi v Pásmu Gazy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 5 mminutami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 2 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 4 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 6 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...