Protikremelské oddíly chtějí útoky v Rusku upozornit také na nelegitimní Putinovy „volby“

Ozbrojené oddíly tvořené ruskými dobrovolníky a bojující na straně Ukrajiny po úterním průniku do ruské Kurské a Bělgorodské oblasti zřejmě nadále drží pozice v tamních vesnicích a údajně zlikvidovaly řadu vojáků a kusů techniky nepřítele. Oddíly také tvrdí, že podniknou údery na vojenské pozice ve městech Bělgorod a Kursk. Zdá se, že někteří bojovníci používají mimo jiné útočné pušky CZ BREN 2, které vyrábí Česká zbrojovka. K velkým útokům ruských odpůrců Kremlu na ruské pohraničí došlo již loni v květnu.

Do Ruska pronikly tři paramilitantní skupiny, konkrétně Legie Svoboda Rusku, Sibiřský prapor a Ruský dobrovolnický sbor, píše server Ukrajinska Pravda. Již v úterý tyto oddíly oznámily, že obsadily vesnice Tětkino v Kurské oblasti a Lozova Rudka v Bělgorodské oblasti. Ruské ministerstvo obrany zpočátku tvrdilo, že k žádnému průniku ozbrojených skupin na území Ruska nedošlo, později ale prohlásilo, že pokusy o průlom byly zmařeny. Ruská armáda prý podle ministerstva zabila více než 234 ukrajinských vojáků a zničila několik tanků, píše BBC. Toto tvrzení nepodporují žádné důkazy.

Legie Svoboda Rusku přitom od středečního rána zveřejňuje na svém účtu na síti X videa z Tětkina a prohlašuje, že jsou části vesnice nadále pod její kontrolou. Autenticitu videí však není možné nezávisle ověřit.

V úterý také ukázala záběry, zřejmě pocházející z dronu, na kterých mají být prchající ruští vojáci. „Putinova armáda rychle opouští vesnici, opouští pozice a zanechává za sebou těžkou techniku,“ napsala legie.

Ve středu odpoledne tři protikremelské oddíly vydaly na sociální síti Telegram společné prohlášení, ve kterém oznámily chystané útoky na ruské armádní posty ve městech Bělgorod a Kursk. „Útoky na Ukrajinu z území Bělgorodu musí skončit. V této souvislosti jsme nuceni uskutečnit úder na vojenské pozice umístěné ve městech Bělgorod a Kursk. Ve snaze zabránit civilním obětem vyzýváme všechny občany, aby tato města okamžitě opustili. Vyzýváme místní úřady, aby zachránily životy lidí a zahájily evakuaci měst Kursk a Bělgorod,“ prohlásili ruští dobrovolníci.

Americký Institut pro studium války (ISW) napsal, že proukrajinské síly se 12. března na potvrzených záznamech pohybovaly v blízkosti vesnic Něchotejevka a Spodarjušino v Bělgorodské oblasti, stejně jako ve zmíněných vesnicích Tětkino a Lozova Rudka. ISW také podotkl, že podle jeho informací Rusko používá k obraně hranic s Ukrajinou brance, nikoliv profesionální vojáky, což je pravděpodobně způsobeno neochotou Ruska přesunout své síly pryč z frontové linie.

Protest proti ruským „volbám“

„Jsme tu, abychom vás osvobodili od chudoby a strachu, abychom vás zbavili diktatury nastolené teroristickou organizací, která se chopila moci,“ uvedla Legie Svoboda Rusku v prohlášení. Zmínila také, že její bojovníci „pochodují vstříc takzvaným ‚volbám‘“, tedy nesvobodnému a nedemokratickému procesu, kterým ruský vládce Vladimir Putin o víkendu upevní svůj vliv nad zemí.

Načasování vpádu před ruské prezidentské „volby“ potvrdil deníku Kyiv Post jeden ze členů legie. „Apelujeme na celé mezinárodní společenství, západní země, Spojené státy a jejich vedení, aby po tomto hlasování neuznaly Putina za legitimního prezidenta,“ řekl bojovník Legie Svoboda Rusku Alexej Baranovskij.

Podle něj jsou volby nelegitimní nejen z hlediska jejich nesvobodnosti a netransparentnosti, ale i proto, že ve skutečnosti porušují platné ruské zákony. „Podle ruských zákonů se ve válečném stavu nemohou konat žádné volby ani referenda, ale přesto se k nim přistupuje,“ prohlásil Baranovskij. „Jako znepokojení občané jsme se rozhodli na tuto skutečnost upozornit všechny zainteresované pozorovatele, především mezinárodní společenství,“ dodal.

Ukrajinská strana zdůraznila, že útok provádí autonomně ruští občané. „Legie Svoboda Rusku, Ruský dobrovolnický sbor a Sibiřský prapor působí na území takzvané Ruské federace samostatně jako nezávislé struktury a organizace a plní své společensko-politické úkoly,“ prohlásil mluvčí ukrajinské rozvědky Andrij Jusov. Dodal, že bojovníci pravděpodobně provádí operace společně a že na ně mají coby občané Ruska plné právo.

Česká výzbroj

Někteří váleční bloggeři a uživatelé sociálních sítí zaznamenali, že dobrovolnické oddíly při svém vpádu do ruského pohraničí využívaly také zbraně české výroby, konkrétně útočné pušky CZ BREN 2, které vyvinula Česká zbrojovka. BREN 2 bývá srovnávaná s útočnou puškou FN SCAR belgické firmy FN Herstal, která je jí vizuálně velmi podobná a má i srovnatelné vlastnosti. Podle deníku Washington Post ruští dobrovolníci pušky BREN použili již při dřívějších útocích v Rusku.

O tom, že proukrajinské síly používají české pušky BREN 2, informovala již dříve některá média nebo uživatelé sociálních sítí. Často byly tyto zbraně k vidění v rukou zahraničních dobrovolníků, kteří nastoupili do praporů ukrajinské teritoriální obrany a pravděpodobně si BREN 2 obstarali z vlastních zdrojů.

V únoru Česká zbrojovka oznámila, že podepsala s ukrajinskou státní společností Ukroboronprom dohodu o společném záměru pro montáž pušek CZ BREN 2 na Ukrajině. Bude tak dodávat všechny díly této pušky na Ukrajinu, kde mají být následně sestavovány.

S puškami CZ BREN 2 pracuje také protiteroristická jednotka francouzského četnictva, portugalská armáda, polská pohraniční stráž nebo rumunské četnictvo. Pušky CZ BREN 2 jsou podle České zbrojovky univerzální zbraně, které jsou vysoce kompatibilní s další výzbrojí NATO.

Co jsou oddíly zač

V řadách Legie Svoboda Rusku bojují dlouholetí nepřátelé Putinova režimu i zajatí ruští vojáci, kteří přešli na druhou stranu. Mluví o osvobození své vlasti a lepších zítřcích pro Rusko.

Její členové bojují pod modro-bílou vlajkou. Ta odkazuje na barvy středověké Novgorodské republiky a přání, aby moderní Rusko vycházelo z demokratičtější tradice než z moskevského carismu. Prapor vychází i ze současné ruské vlajky, které byl umazán rudý pruh, označující podle sympatizantů Svobody Rusku rozpínavost Moskvy a krev. Podobný je i na historické vlajce Běloruska užívané tamní opozicí. Stal se symbolem i protiválečného hnutí.

Legie se zformovala krátce po předloňském ruském vpádu na Ukrajinu. Po společném výcviku začala v květnu působit po boku ukrajinských vojáků v Donbasu. Podle odhadů z loňského května její řady tvoří stovky legionářů.

Oproti tomu Ruský dobrovolnický sbor sestává převážně z občanů Ruska, kteří odešli na Ukrajinu již před začátkem plnohodnotné ruské invaze. To je jeden z hlavních rozdílů, které je odlišují od bojovníků z legie. Sbor byl vytvořen v červenci 2022 a skládal se především z extrémně pravicových nacionalistů.

Pro zakladatele sboru bylo prý zásadní postavit armádu založenou na existujících jednotkách, místo aby začínali úplně od nuly. Myšlenkou ale nebylo jen vytvořit malou bojeschopnou jednotku, z dlouhodobého hlediska jde prý o ustanovení osvobozenecké armády připravené a schopné bojovat proti Putinovu režimu.

„Došli jsme k rozhodnutí, že po 24. únoru je jediným přiměřeným způsobem politické aktivity ozbrojený odpor vůči Putinovu režimu ve všech jeho formách,“ prohlásil jeden ze zakladatelů skupiny Denis Sokolov. „Otevřeně prohlašujeme, že násilí je jediný způsob, jak zastavit společného nepřítele.“

Poslední skupina, která podnikla 12. března útok do Ruska, Sibiřský prapor, je také nejmladší. Podle informací serveru The Kyiv Independent vznikla v říjnu loňského roku a zimu strávila tréninkem na bojové operace. Aktuální útok je první větší bojovou akcí, které se účastní. Prapor je určen především pro příslušníky etnických menšin pocházejících ze Sibiře, včetně Burjatů, Jakutů nebo Tuvanů. Právě v rukách této skupiny pozorovatelé zaznamenali české útočné pušky BREN 2.

Legie Svoboda Rusku a Ruský dobrovolnický sbor podnikly velký útok již loni v květnu. Tehdy napadly ruské vojáky v Bělgorodské oblasti, zabraly několik vesnic a dostaly se až na okraj města Šebekino. Prý toto město také ostřelovali z raketových systémů Grad sovětské výroby s vícenásobným odpalováním. Ruský dobrovolnický sbor tehdy například tvrdil, že získal pod svoji kontrolu obec Novaja Tavolžanka v Bělgorodské oblasti. Po nějaké době se ale ruští dobrovolníci museli z území stáhnout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...